Waldo-Sailors Diggings, Oregon v 90. letech 19. století

Brzy rušný hornický tábor Sailors‘ Diggings v Oregonu vznikl v roce 1851 poté, co skupina námořníků přeskočila loď v Crescent City v Kalifornii. Při své cestě na severozápad objevili zlato poblíž soutoku potoků Josephine a Canyon nedaleko O’Brienu v Oregonu. Svůj tábor nazvali Sailors‘ Diggings (Námořnická rýžoviště).

Zpráva o nálezu zlata se brzy rozšířila a do oblasti se nahrnuli prospektoři, kteří zde hledali své štěstí. Osada, která začínala jako stanové městečko, se zanedlouho rozrostla o další obyvatele a dala vzniknout hornickému revíru Waldo, který byl založen v roce 1852. Brzy zde byla kovárna, obchod s obuví, řeznictví, několik obchodů s drogistickým zbožím a také několik hotelů a saloonů. V době, kdy měl celý stát Oregon méně než 10 000 obyvatel, zde žilo několik tisíc lidí. Stejně jako jiné vzkvétající hornické tábory přitahovalo i drsné živly.

Jedním z nich byl Triskettův gang, který do města dorazil 3. srpna 1852. Gang, který byl známý tím, že provedl několik loupeží a vražd v severní Kalifornii, byl na útěku a snažil se proklouznout policii tím, že překročil hranice do drsných hor nebo do Oregonu.

Po jejich příjezdu většina práceschopných mužů z komunity pracovala na svých nárocích nebo hledala zlato v kopcích.

Pět psanců, mezi nimiž byli Jack Triskett, Henry Triskett, Fred Cooper, Miles Hearn a Chris Stover, strávilo většinu odpoledne utrácením neblaze nabytého lupu za četné pitky. Náhle jeden z nich – Fred Cooper – vyšel na ulici, beze slova vytáhl revolver a zastřelil kolemjdoucího.

Ostatní členové gangu ho rychle následovali ven ze saloonu a všichni začali náhodně střílet na každého, kdo se náhodou nacházel venku. Během následujících 30 minut vtrhli na ulici a děsili město a zabili 17 lidí, včetně žen a dětí. S výjimkou několika obchodníků byla vesnice prakticky bezbranná.

Poslední zastávkou bandy byl puncovní úřad, kde ukradli 75 000 dolarů zlata a puncovníka nechali zemřít, čímž se stal obětí vraždy č. 18.

Miníři v nedalekých kopcích mezitím zaslechli mnoho výstřelů a rychle se vydali k Sailors‘ Diggings. Během několika minut po jejich příjezdu se zformovala hornická četa a začala sledovat uprchlíky, kteří mířili na severozápad k O’Brienovi, hornickému táboru vzdálenému necelých šest mil.

Tíženi téměř 250 kilogramy zlata, které nesli na dvou ukradených koních, se bandité nepohybovali příliš rychle a nebude trvat dlouho, než je četa dostihne. Horníci narazili na bandu na vrcholu malého kopce kousek od O’Brienu. Rychle uprchlíky obklíčili, strhla se přestřelka a čtyři členové bandy byli zabiti. Jediným přeživším psancem byl Chris Stover a zlato nebylo nikde k nalezení. Stover byl odvezen zpět do města, kde zemřel dřív, než někomu prozradil, kde gang ukradené zlato ukryl.

Dodnes se toto zlato nepodařilo najít, i když se o to mnozí pokoušeli. Někteří tvrdí, že bylo ukryto někde poblíž kopce, kde se banda usadila. Možná však ukradenou kořist ukryli podél stezky mezi Sailors‘ Diggings a O’Brienem. Odhaduje se, že by dnes měla hodnotu více než 5 milionů dolarů.

Přes strašlivé ztráty na životech způsobené Triskettovým gangem Sailors‘ Diggings nadále vzkvétaly. V roce 1853 byl název města změněn na Waldo. Brzy se hornický revír Waldo stal prvním sídlem místní samosprávy v oblasti a přispěl ke vzniku okresu Josephine, který byl založen 22. ledna 1856, kdy se oddělil od okresu Jackson. Waldo se stalo prvním sídlem okresu a obec dostala 4. září 1856 poštovní úřad.

V roce 1857 bylo sídlo okresu přesunuto z Walda do Kerbyville, protože se nacházelo na hlavní trase z Kalifornie na zlatá pole. Kerbyville zůstane sídlem okresu téměř 30 let, než se jím v roce 1886 stane Grants Pass poté, co sem povede železnice.

Přestože si Waldo většinou získalo pověst zdvořilého města, jeho náklonnost přitahovat drsné živly neskončila.

Ferd Patterson

V roce 1859 přijel do hornického tábora pistolník a hazardní hráč Ferd Patterson, vysoký přes metr osmdesát a vážící asi 200 liber. Patterson se prezentoval jako „dandy“, nosil kašmírové košile, hedvábné vesty a dlouhý černý kabát zdobený kožešinou. K jeho výbavě patřil také revolver Colt ráže 31 mm se slonovinovou rukojetí a odpovídající nůž Bowie.

Jistě nebyl ve Waldu proto, aby v okolních dolech používal krumpáč a lopatu. Místo toho začal rychle obcházet hrací stoly v tamních saloonech. Místní horníci si s plodným hráčem nevěděli rady a s příchozím cizincem prohráli velkou část svých těžce vydělaných peněz. Jednou se prý Patterson dostal do sporu se dvěma místními horníky kvůli karetní hře a oba je vzápětí zastřelil.

Dostal se také do nemilosti George Wellse, místního strážce zákona, který byl bývalým texaským rangerem. Jednoho odpoledne se před saloonem oba muži dostali do sporu, který brzy vyústil ve střelbu. Wells střelil Pattersona do boku, ale když Patterson padl k zemi, pokračoval ve střelbě a zasáhl Wellse do ruky. Oba muži se ze zranění zotavili, i když Wells skončil s trvale postiženou rukou. Poté byl Patterson vyhnán z města. Patterson pokračoval v hazardních hrách a přestřelkách napříč Oregonem, Kalifornií a Idahem, než byl v únoru 1866 zabit ve Walla Walla ve státě Washington.

Levi Boone Helm

Známý psanec Boone Helm, který se později proslavil s gangem Henryho Plummera v Montaně, přijel do Walla kolem roku 1863. Byl na útěku z Kalifornie a mířil do města The Dalles v Oregonu, které mělo všeobecnou pověst bezpečného útočiště pro zločince. Během svého pobytu v Oregonu prý Boone zabil několik mužů.

Když Helm vyžebral jídlo u místního farmáře, který nevěděl o Helmově vražedné pověsti, starý muž se nad ním slitoval a pozval ho k sobě domů. Poté, co Helm několik týdnů přijímal farmářovu laskavost a dobročinnost, měl v plánu muže zabít, zašantročit mu dobytek a ukrást všechny cennosti, které mohl vlastnit. Naštěstí byl farmář před psancovým plánem varován a Helm, který se setkal s koncem farmářovy brokovnice, z pozemku uprchl. Helma, stejně jako Ferda Pattersona, měšťané rychle vyhnali z okresu. Helm byl později 14. ledna 1864 pověšen montanskými mstiteli

V době největšího rozkvětu byla oblast Waldo údajně nazývána domovem až 30 000 obyvatel. V roce 1860 mělo město tři hotely, stáj, několik kováren, kuželnu, čínský penzion, několik hotelů a salónů a pivovar.

Stejně jako jiná hornická města na americkém Západě však Waldo nevydrželo.

V 80. letech 19. století mnoho horníků opustilo okolí a zamířilo do nedalekého Kerbyville. Jiní odešli do nových stávek na řece Frasier.

V roce 1919 prodávala developerská společnost spekulativní pozemky pro bydlení, ale nebyla úspěšná. Poté hodnota nemovitostí klesla a o několik let později celé město koupil místní horník.

V roce 1927 bylo Waldo z větší části srovnáno se zemí obřím hydraulickým zařízením, které vyplavilo zbytky zlata. V prosinci 1928 byl ve Waldu uzavřen poštovní úřad.

V průběhu 30. let 20. století se zjistilo, že Waldo bylo postaveno na bohaté štěrkové lavici, a městečko brzy odkoupila místní těžební společnost.

Dnes z něj zbyl jen hřbitov na vrcholu kopce, který bdí nad kdysi prosperující obcí.

Těžební revír Waldo, který vznikl ještě před vznikem státu Oregon, stále existuje a bojuje o práva na těžbu v Oregonu.

Místo starého Walda se nachází na soukromém pozemku asi pět mil severně od hranic s Kalifornií poblíž dnešního města Cave Junction.

Z Cave Junction jeďte na jih po silnici 199 směrem na Crescent City v Kalifornii. Na 6,6 míle odbočte vlevo na Waldo Road. Ve vzdálenosti 2,7 míle se nachází hliněný násep zakončený velkými kameny a kovová brána.

Zbytky dolu Waldo v Oregonu

.