Veřejné povědomí o rase v americké společnosti se v posledních několika letech výrazně zvýšilo v souvislosti s odhalením úmrtí černochů při policejních akcích, vzestupem hnutí Black Lives Matter a různými výroky i politikou současného amerického prezidenta vůči Mexičanům a dalším skupinám přistěhovalců. Významu rasy si již dlouho všímají sociální epidemiologové, kteří studují velké rozdíly ve zdraví mezi rasovými skupinami v USA (US CDC, 2013). Klíčovou součástí těchto rozdílů a pravděpodobně i na příčinné cestě mezi rasou a zdravím jsou velké a prohlubující se rozdíly v příjmech, bohatství a dosaženém vzdělání mezi rasovými skupinami, které vedou k nerovným příležitostem ke kvalitnímu zaměstnání (Burgard a Lin, 2013). Zároveň panuje mezi biology a genetiky široká shoda, že rasa má jen malý, pokud vůbec nějaký biologický význam (Lee et al., 2008). Například míra interindividuální variability genotypů výrazně převyšuje variabilitu mezi skupinami lidí (Race Ethnicity and Genetics Working Group, 2005). V důsledku toho je nyní pojem rasy považován za „sociální konstrukci“, tj. soubor norem a předpokladů, na nichž se populace do značné míry shodla. Sociální konstrukci rasy potvrzuje skutečnost, že definice rasy se v průběhu času mění a liší se podle zemí. Například USA definují rasu (běloch, černoch, Asiat, americký indián, Havajan nebo obyvatel tichomořských ostrovů) a etnickou příslušnost (hispánec, nehispánec) odděleně (NIH, 2001), Jihoafrická republika definuje rasu pomocí historických odkazů (Afričan, Asiat, barevný, běloch) a Francie dlouho vyžadovala „barvoslepé“ nebo rasově neutrální politiky a postupy.

Vzhledem k socioekonomickým a zdravotním rozdílům mezi rasovými skupinami a k tomu, že mezi nimi neexistují podstatné biologické rozdíly, jakou roli hraje rasa v oblasti zdraví a hygieny práce? Ve slavné sérii článků Lloyda a jeho spolupracovníků ze 70. let 20. století (Redmond, 1983) bylo prokázáno, že rasa sice silně souvisí s rizikem rakoviny plic mezi ocelářskými dělníky, ale o silně zvýšeném riziku nerozhoduje biologie rasy, nýbrž sociální segregace černošských dělníků na nejvíce exponovaná pracovní místa na vrchní části koksárenských pecí. Kromě toho, že tyto studie poukázaly na nerovnost spojenou s rasově podmíněným pracovním zařazením, pomohly ukázat ústřední roli, kterou by mělo hrát kvantitativní hodnocení expozice při pochopení pracovních rizik. Tyto analýzy také pomáhají ukázat, proč může používání rasy, i neúmyslné, jako náhražky rozdílů v expozici vést k velmi zavádějícím závěrům o náchylnosti skupin pracovníků. Dále může nesprávné použití rasy nebo jiných sociálních konstruktů v našem výzkumu neúmyslně přispět ke strukturálním nerovnostem v oblasti zaměstnanosti a zdraví.

V tomto čísle Maganyi et al. z Jihoafrické republiky (2017) demonstrují pečlivé rozklíčování sociálně podmíněné rasové klasifikace s biologickými rozdíly, které mohou vést k rozdílným expozicím a rizikům. Při zvažování determinantů respirační zdatnosti u různorodé skupiny zdravotnických a laboratorních pracovníků a pracovnic prezentují výsledky podle oficiálně definovaných jihoafrických rasových kategorií, ale činí tak ve spojení s rasově a genderově neutrálními měřeními příslušných obličejových rozměrů. Ačkoli demografické klasifikace mohou pomoci vysvětlit některé rozdíly v pracovním zařazení a dostupnosti ochranných opatření, které vedou k rozdílům v expozici, a tedy i riziku, jsou to obličejové rozměry, a nikoli rasa, které nakonec souvisejí se stupněm vhodnosti respirátoru. Pokud jsou v modelu vícenásobné regrese použity jak demografické rozměry, tak rozměry obličeje, zůstávají významnými prediktory vhodnosti respirátoru pouze naměřené hodnoty.

The Annals of Work Exposures and Health publikuje studie, které nám pomáhají pochopit determinanty zdravotních rizik spojených s prací, ať už jsou tato rizika společensky definovaná, nebo biologicky zprostředkovaná. Pokud tyto determinanty zahrnují sociálně definované třídy, jako je rasa, pohlaví, věk nebo jiné ukazatele zranitelných skupin obyvatelstva, podporujeme použití těchto proměnných pro analýzu. Pokud se však sociální demografické ukazatele používají jako špatně definovaná náhražka expozice nebo pro některé blíže nespecifikované biologické rozdíly, je třeba se jejich použití vyhnout. Ve všech případech doporučujeme autorům, aby si jasně promysleli, jak a proč zařazují lidi do demografických skupin a co je cílem těchto klasifikací. Důvody pro použití demografických proměnných by měly být jasně vymezeny v každé práci, která se rozhodne pro takové rozlišování.

Deklarace

Autor prohlašuje, že u této redakční práce není ve střetu zájmů.