„Neusiluj o to, aby se všechno dělo tak, jak si přeješ, ale přej si, aby se všechno dělo tak, jak se to skutečně děje, a budeš klidný.“ – Epiktétos

Často se ocitáme v situacích, ve kterých bychom raději nebyli. Možná jsme si „naplánovali“, že se budeme bavit, a ukázalo se, že to byla nuda nebo nám to bylo nějakým způsobem nepříjemné. Nebo jsme si prostě mysleli, že náš den bude probíhat jedním způsobem, a nakonec byl úplně jiný (způsobem, který se nám nelíbí). Co tedy dělat? Co se stane, když se zasekneme mezi „plánem“ a „tím, jak to je“?“

Někdy bychom chtěli na situace působit svou vůlí a nějakým způsobem je změnit. Je to přirozená touha, protože většina z nás by ráda dělala věci, které jsou příjemné, a ráda by se vyhnula věcem, které příjemné nejsou. Problém nastává, když buď naše touha po „zábavě“ sama o sobě způsobuje utrpení, nebo když se bráníme tomu, abychom nechali situaci prostě „být“ takovou, jaká je.

Když se snažíme ovládat lidi a události kolem sebe, obvykle to způsobuje utrpení nám i druhým. Ovládání je forma síly a síla se setkává s odporem. To neznamená, že jsme bezmocní při řešení problémů a zdravých rozhodnutí, která jsou v našem nejlepším zájmu. Znamená to pouze, že si musíme uvědomit přirozenou reakci, která přichází se snahou měnit, měnit nebo kontrolovat situace – odpor.

Cvičení vědomí:

(1) Přijmout

Můžu se rozhodnout, že zcela přijmu situaci, která se kolem mě vyvíjí. To neznamená, že budu s věcmi polovičatě souhlasit, že budu fňukat, stěžovat si nebo žebrat. Znamená to radikální přijetí (tj. úplné přijetí všech aspektů současné zkušenosti). Představte si radikální přijetí jako úplné odevzdání se realitě přítomného okamžiku: „Plně přijímám své současné okolnosti s otevřenou náručí“. Když přestanete bojovat proti tomu, „co je“, a dovolíte tomu, aby to „bylo“, jste skutečným vítězem, protože vás to zbavuje zbytečného utrpení. Přijetí neznamená souhlas… znamená to jen nebránit se realitě.“

(2) Řešení problémů

Mohu se rozhodnout použít dovednosti řešení problémů v přítomném okamžiku. Abyste mohli účinně uplatňovat dovednosti řešení problémů v přítomném okamžiku, musíte mít nejprve vypěstovaný smysl pro vědomé uvědomování si přítomného okamžiku. Bez všímavého uvědomování jste nevnímali všechny aspekty daného okamžiku v jeho celistvosti. Všímavost znamená věnovat pozornost a přijímat všechny části okamžiku, nejen ty, kterým byste „chtěli“ věnovat pozornost. Výhodou všímavého uvědomování je, že vám dává co nejvíce informací, na jejichž základě se pak můžete později rozhodovat.

(3) Odejít

Můžu se rozhodnout z této situace odejít. Tuto možnost máte vždy, když čelíte situaci, která se vám nelíbí nebo která vám působí značné potíže. Nejprve uplatněte na daný okamžik úplné vědomé uvědomění a ujistěte se, že jste přesně pozorovali a popsali všechny aspekty prožitku. Pokud věnujete pozornost danému okamžiku pouze selektivně (např. se příliš soustředíte na negativní jevy), uniká vám „celkový obraz“. Nejprve aplikujte praktiky všímavosti na daný okamžik, abyste se rozhodli, zda se skutečně jedná o situaci, které je lepší se vyhnout. Pokud ano, převezměte odpovědnost za své rozhodnutí odejít.

Nikdo se skutečně nerad nachází v situaci, která mu způsobuje značné duševní, emocionální nebo fyzické potíže. Pokud se někomu zdá, že si tuto formu utrpení „užívá“, je pravděpodobné, že skutečně touží po něčem jiném (např. po pozornosti, lásce, sounáležitosti) a jeho skutečné potřeby se mu nedaří uspokojit.

Vždy máme tři jasné možnosti, když se nám něco nedaří: přijmout to, změnit to, nebo odejít. V uvědomění si své schopnosti omezit utrpení tímto způsobem je velká svoboda. Až se příště ocitnete v situaci, která vám způsobuje nepohodlí nebo trápení, vzpomeňte si, že máte na výběr, jak na realitu reagovat.