V populárním románu Da Vinciho kód učí sir Leigh Teabing a Robert Langdon Sophii, že Nový zákon vytvořil v roce 325 n. l. pohanský císař Konstantin. Obsahoval pouze ty knihy, které zobrazovaly Ježíše jako božského – všechny dřívější knihy, které zobrazovaly Ježíše jako člověka, byly spáleny. Je to vzrušující, ale ne skutečná historie. Skutečná historie vývoje Nového zákona však také není nudná!“

Historické důkazy o vývoji Nového zákona

Dlouhý proces vývoje kánonu Nového zákona lze sledovat prostřednictvím zmínek o písmech a seznamů knih, které se v průběhu staletí objevují v křesťanských spisech.

Nejstarší úplný seznam 27 knih našeho Nového zákona – ani více, ani méně – se nachází v pastýřském listu svatého Atanáše z roku 367 n. l., tedy asi 50 let po Konstantinově smrti. Poté se ještě vedly diskuse, ale kánon byl v té době víceméně pevně stanoven.

Myšlenka mít křesťanské spisy navíc k těm židovským („Starý zákon“) pochází zřejmě až ze samotného novozákonního období. Zde se již jako „písma“ označuje Ježíšovo učení (1 Tim 5,18, citace Lk 10,7) a Pavlovy listy (2 Pt 3,16).

Po tomto raném období vzniklo mnoho knih od různých křesťanských a jakoby křesťanských skupin. Pokud můžeme říci, knihy byly zařazovány nebo vyřazovány na základě čtyř hlavních kritérií: musely být starobylé, apoštolské (spojené s některým apoštolem), mít široké přijetí a obsahovat pravověrné učení. (Ehrman, 87-88)

Tato kritéria můžeme vidět při práci v popisu prvotního přijetí a následného odmítnutí určité knihy (Petrova evangelia) biskupem, jak je zaznamenal církevní historik Eusebius. Biskup Serapion zpočátku knihu přijal, aniž by ji četl, protože byla spojena s Petrem. Když si ji však přečetl, zjistil, že obsahuje doketické učení – myšlenku, že Ježíš nebyl skutečným člověkem, ale pouze se jím „zdál“ – a nařídil církvím ve svém regionu, aby ji dále nepoužívaly.

Prvním dřívějším seznamem novozákonních knih je Muratoriánský kánon, který vznikl v Římě kolem roku 170 n. l. V něm se píše, že Ježíš byl ve skutečnosti člověkem. Tento seznam obsahuje čtyři evangelia Matouše, Marka, Lukáše a Jana (a žádná další), 13 Pavlových listů a několik dalších knih, které se do něj nakonec nedostaly (například Janova apokalypsa a Moudrost Šalamounova). Ze seznamu jsou vyňaty některé knihy, které se do něj nakonec dostaly (např. Židům a Jakubovi). Celkem Muratoriánský kánon obsahoval 22 nebo 23 z 27 knih, které máme k dispozici dnes.

Co se týče údajného Konstantinova vytvoření Bible, v žádném z mnoha pramenů o jeho životě ani o nicejském koncilu (kde k tomu údajně došlo) není o něčem takovém ani zmínka. Přehled těchto pramenů naleznete v článku Konstantin a Da Vinciho kód. A není žádný důvod, proč by se Konstantin staral o to, jaké knihy jsou v Bibli. Obecně se o detaily křesťanské víry nezajímal – chtěl jen, aby spolu biskupové vycházeli a jeho říše byla jednotná.

Existuje jedna historická zmínka o Konstantinově angažovanosti v souvislosti s Biblí, a právě zde se Teabing/Brown pravděpodobně zmýlil. Křesťanský historik a biskup Eusebius ve svém Životě Konstantinově uvádí, že v roce 331 n. l. Konstantin požádal Eusebia o zhotovení 50 nových výtisků Bible pro použití v kostelích budovaných v Konstantinopoli. Eusebius připojuje originál dopisu, který Konstantin s touto žádostí napsal:

„Victor Constantinus, Maximus Augustus, Eusebiovi. Díky příznivé prozřetelnosti Boha, našeho Spasitele, se stalo, že se velké množství lidí připojilo k nejsvětější církvi ve městě, které se nazývá mým jménem. Zdá se tedy, že je nanejvýš potřebné, aby vzhledem k tomu, že toto město rychle postupuje v rozkvětu ve všech ostatních ohledech, vzrostl i počet kostelů. Přijměte proto se vší ochotou mé rozhodnutí v tomto směru. Považoval jsem za vhodné pověřit Vaši Prudenci, aby objednala padesát výtisků Písma svatého, o jehož opatřování a užívání víte, že je nanejvýš potřebné pro poučení církve, a aby byly napsány na připravený pergamen čitelným způsobem a v pohodlné, přenosné podobě profesionálními přepisovateli, kteří jsou ve svém umění důkladně vycvičeni. Katolík diecéze také obdržel dopisem od naší milosti pokyn, aby se postaral o obstarání všech věcí potřebných k přípravě těchto opisů, a bude na vás, abyste se zvláště postaral o to, aby byly dokončeny s co nejmenším zpožděním. Na základě tohoto dopisu jste také oprávněn použít k jejich přepravě dva veřejné vozy, čímž budou kopie, až budou poctivě napsány, nejsnáze předány k mé osobní kontrole; touto službou může být pověřen jeden z jáhnů vašeho kostela, který po svém příjezdu sem zakusí mou liberálnost. Bůh tě ochraňuj, milovaný bratře!“ (Život Konstantinův, 4.36) Jak jsme viděli výše, první úplný seznam novozákonních knih, který odpovídá dnešním 27, se objevil až v roce 367 n. l., tedy po Konstantinově smrti.

Co říkají odborníci o vzniku Nového zákona

Profesor raného křesťanství Bart Ehrman v knize Pravda a fikce v Da Vinciho kódu píše:

Teabingův konspirační pohled na vznik kánonu je sice zajímavý, ale pro historika obeznámeného se skutečným procesem, jak se některé knihy dostaly do Nového zákona, zatímco jiné byly vyloučeny, je plný spíše fikce než faktů. Historická realita je taková, že… formování novozákonního kánonu bylo naopak dlouhým a vleklým procesem, který začal několik století před Konstantinem a skončil až dlouho po jeho smrti. Pokud je nám na základě našich historických záznamů známo, císař se na tomto procesu nepodílel. (str. 74)

Další informace

• Athanasius, List 39 egyptským církvím – první seznam 27 knih
• Eusebius, Život Konstantinův, 4. (str. 74)
• Athanasius, List 39 egyptským církvím – první seznam 27 knih.36 – o Konstantinově žádosti o 50 výtisků Bible
• Muratoriánský kánon – anglický překlad Bruce Metzgera
• Muratoriánský kánon – článek v Katolické encyklopedii
• Text Nového zákona od Bruce Metzgera
• Ztracená písma: Knihy, které se nedostaly do Nového zákona – Bart Ehrman
• Pravopisné poškození Písma – Bart Ehrman
• Kánon Nového zákona – Bruce Metzger
• Úvod do Nového zákona – Raymond Brown
• Pravda a fikce v knize Da Vinciho kód – Bart Ehrman

Kánon Nového zákona – Bruce Metzger