„17. července 1960 jsem byl spolu s dalšími sedmi vysokoškolskými studenty zatčen za to, že jsem se zasazoval o právo používat veřejnou knihovnu v mém rodném městě Greenville ve státě S.C. Pamatuji si to, jako by to bylo včera, protože ten den navždy změnil můj život. Díky této zkušenosti jsem ztratil strach z uvěznění za spravedlivou věc. Poté jsem se setkal s Dr. Kingem a zasvětil své srdce a duši boji za spravedlnost, rovnost a rovný přístup. V tradici apoštola Pavla jsem se nabídl – svou mysl, tělo i duši – jako živou oběť.

„Po celou dobu mé služební kariéry mě Bůh držel v objetí své milující náruče a chránil mě i mou rodinu před viditelnými i neviditelnými nebezpečími. Nyní v posledních letech mého života, ve věku 76 let, je pro mě stále obtížnější vykonávat běžné úkony a pohybovat se je stále větší výzvou. Změn jsme si s rodinou začali všímat asi před třemi lety. Nějakou dobu jsem se bránil přerušit práci a navštívit lékaře. Ale jak se můj každodenní fyzický boj zintenzivňoval, nemohl jsem už příznaky ignorovat, a tak jsem svolil.

„Po sérii testů lékaři identifikovali problém jako Parkinsonovu chorobu, nemoc, která porazila mého otce.

„Poznání dopadů této nemoci na mě bylo bolestné a já jsem pomalu chápal její závažnost. Diagnóza Parkinsonovy choroby pro mě neznamená stopku, ale spíše signál, že musím změnit životní styl a věnovat se fyzioterapii v naději, že zpomalím postup nemoci.

„Zdaleka nejsem sám. Bůh mi stále dává nové příležitosti ke službě. Tato diagnóza je osobní, ale je to víc než to. Je to pro mě příležitost použít svůj hlas, abych pomohl při hledání léku na nemoc, kterou trpí 7 až 10 milionů lidí na celém světě. Každý rok je Parkinsonova choroba diagnostikována přibližně u 60 000 Američanů.

„Budu se i nadále snažit vlévat naději do beznaděje, rozšiřovat naši demokracii na lidi bez občanských práv a osvobozovat nevinné vězně po celém světě. Nějaký čas také strávím prací na svých pamětech, abych se mohl s ostatními podělit o lekce, které jsem získal během svého života ve veřejné službě. Neochvějně tvrdím, že se raději opotřebuji, než abych zrezivěl.

„Chci poděkovat své rodině a přátelům, kteří se o mě nadále starají a podporují mě. Budu potřebovat vaše modlitby a laskavé pochopení, když se pustím do této nové výzvy. Až budeme pokračovat v boji za lidská práva, nezapomeňte, že Bůh nás provede i ve chvílích půlnoci.

„KEEP HOPE ALIVE!“

„Rev. Jesse L. Jackson, Sr.“

.