Rychlý kvíz #1: Kdo byla Ježíšova matka?

Odpověď:

Rychlý kvíz č. 2: Kdo byly Ježíšovy babičky?

Odpověď: ?

Bible nikdy neuvádí jména Mariiných a Josefových matek, ačkoli nám říká jména čtyř geat-great-etc.-.babiček z Ježíšova rodu.

1. Tamar (Mt 1,3)
2. Rahab (Mt 1,5)
3. Rut (Mt 1,5)
4. Batšeba (Mt 1,6)

Někteří říkají, že zařazení těchto žen mezi desítky mužů jmenovaných v Ježíšově rodokmenu ukazuje na Boží milost a vykoupení v životě žen. To je pravda, stejně jako to ukazuje seznam jmenovaných mužů. Existuje však pokušení příliš zjednodušit to, co Bůh ve své milosti učinil, když tyto čtyři ženy vykoupil. Nejeden spisovatel či kazatel učil, že:

1. Zařazení Támar ukazuje, že Bůh ji vykoupil z její sexuální nemorálnosti a podvodu, když ustlala svému tchánovi Judovi (ačkoli Genesis 38 jasně ukazuje, že jednala morálně a spravedlivě a že to byl Juda, kdo se provinil).
   

   Juda a Támar, Aert de Gelder (1667)

2. Zapojení Rahab ukazuje, že Bůh si může k budování svého království použít i prostitutku (i když v Jozue 2 není jasné, zda to byla prostitutka, nebo – stejně pravděpodobně – hostinská).
   

   Rahab Receiveth and Concealeth the Spies, Frederick Richard Pickersgill (19. stol.)

3. Zařazení Rút ukazuje, že Bůh si může použít nemajetné vdovy na krajním okraji společnosti a ctí jejich věrnost, stejně jako byla Rút věrná v péči o svou stejně zbídačenou tchyni.
   

   Rut na Boazově poli, Julius Schnorr von Carolsfeld (1828)

4. Zařazení Batšeby ukazuje, že Bůh si použije děti z nemorálních vztahů (i když naznačovat, jak to někteří dělají, že Batšeba byla dobrovolnou účastnicí cizoložného pokusu, popírá skutečnost, že v této věci neměla na výběr; její manžel byl ve válce a král ji povolal do svého lože).
   

   Batšeba v Bathu, Paolo Veronese (asi 1575)

Ne že by tyto čtyři aspekty byly zcela nepravdivé. Spíše jde o to, že jsou to povrchní záležitosti, pokud jde o pochopení nejvýznamnějšího aspektu života těchto žen.

Nejvýznamnějším aspektem, který měly společný, je to, že všechny byly zlé.

Zlí lidé

Tamar, Rachab, Rút a Batšeba nejsou ve skutečnosti nikde v Písmu popsány jako zlí lidé. Jen jsou všichni poskvrněni národem, s nímž jsou ztotožněni. V tehdejší kultuře bylo toto poskvrnění považováno za stejně osobní jako nos na tváři.

Poctivým národem není Izrael, zejména ne v případě Támar, Rachab a Rút. Jsou to cizinci: Támar a Rachab byly Kanaánanky a Rút je Moábka. Pokud jde o Batšebu, národnost jejího narození není uvedena, ale provdala se za Chetejce a na základě tohoto sňatku převzala identitu svého manžela.

Každý z těchto národů – Kanaán, Moáb a Hatti (vlast Chetejců) – byl Božímu lidu odporný a tento odpor se vztahoval na každou osobu z odporného národa. Abychom to plně pochopili, podívejme se na okolnosti, kterým Boží lid čelil, když ho vyvedl z Egypta do země, která se měla stát domovem Izraele, na území již obsazené jinými národy:

Můj anděl půjde před tebou a uvede tě do země Emorejců, Chetejců, Perizejců, Kenaanců, Chivejců a Jebusejců a já je vyhladím. Nekloňte se před jejich bohy, neuctívejte je a nenásledujte jejich zvyky. Musíte je rozbořit a jejich posvátné kameny rozbít na kusy. (Exodus 23,23-24)

Úplně je vyhlaď – Chetejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebusejce – jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. (Dt 20,17)

Izraelité se neřídili Božím příkazem, ale:

Izraelité žili mezi Kenaanci, Chetity, Emorejci, Perizejci, Hivejci a Jebusejci. (Soudců 3,5)

Izraelský lid, včetně kněží a levitů, se neoddělil od sousedních národů s jejich odpornými zvyky, jako měli Kenaanci, Chetejci, Perizejci, Jebúsejci, Amónovci, Moábci, Egypťané a Amorejci. Některé z jejich dcer si vzali za ženy pro sebe a své syny a smísili svatý rod s okolními národy. A vůdci a úředníci stáli v čele této nevěry. (Ezd 9,1-2)

Všimněte si, že jedním z přírůstků na seznamu v této poslední pasáži je Moáb, národ podléhající zvláštnímu zákazu:

Žádný … Moábec ani žádný z jejich potomků nesmí vstoupit do Hospodinova shromáždění, a to ani v desátém pokolení. (Dt 23,3)

Rut se narodila a vyrostla jako Moábka a je uvedena nejen jako Ježíšova předkyně, ale také jako prababička krále Davida. Protože David byl od ní vzdálen pouze tři generace, byl automaticky diskvalifikován ze vstupu do Božího shromáždění. Přesto do shromáždění nejen vstoupil, ale vedl průvod. (2 Samuelova 6, 12-16.)

Sňatek Tamary s izraelským národem nebyl v té době výslovně zakázán, protože žila několik století předtím, než Bůh vyvedl svůj lid z Egypta. Její lid však měl stejné odporné praktiky jako pozdější Kanaánci. Rút a Batšeba jistě žily v době zákazu sňatků mezi Izraelci a Kanaánci nebo Chetity.

Nikdo z nich – Támar, Rachab, Rút a Batšeba – neměl mít dovoleno uzavírat sňatky, jak se stalo, a přesto každá z nich uzavřela manželství, které nakonec vedlo k narození Mesiáše, naděje Izraele.

Kvalifikace diskvalifikovaných

Když čtu tato čtyři jména v Ježíšově rodokmenu, nezaměřuji se na jejich osobní nedostatky. Každý, koho Bůh vykoupí, má své nedostatky. (Římanům 3,23)

Když čtu jejich jména, jsem naopak zasažen odvážnou Boží milostí. Izraelité měli tyto pokyny:

• Neberte si Kanaánce, neberte si Chetity. Vymažte je z povrchu země!“
• Nepouštějte Moábce do blízkosti Božího shromáždění. Nepouštěj k nim jejich děti, nepouštěj k nim jejich vnuky a nepouštěj k nim nikoho z jejich příbuzných, i kdyby byli vzdáleni deset generací!“

A přesto přesně to Bůh udělal. Pustil do své rodiny Kanaánce, Chetity a Moábce a mnoho dalších, sňatkem, narozením a dále po generace, a pak se k nim připojil, když se narodil v Betlémě. Takový je Bůh,

nemám snad právo dělat si se svým majetkem, co chci? Nebo mi závidíte, že jsem štědrý? (Mt 20,15)

a kým vždycky byl.

Slitovávám se, nad kým se slitovávám, a slitovávám se, nad kým se slitovávám. (Dt 23,3)

Tamar a Rachab, Rút a Batšeba jsme my – my všichni – každá žena a každý muž, které Bůh přivedl do své rodiny. Všichni jsou diskvalifikováni pro vstup do jeho shromáždění, a přece nás kvalifikoval skrze dar svého Syna. (Ef 3,12) Právě díky jeho milosti, že použil tyto čtyři ženy a všechny ženy, jejichž jména jsou vynechána, se nyní těšíme ze společenství v Pánově shromáždění, ve shromáždění, které zahrnuje i ony pastýře na polích před 2000 lety.

Na blízkých polích žili pastýři, kteří v noci hlídali svá stáda. Zjevil se jim Hospodinův anděl, kolem nich zazářila Hospodinova sláva a oni se vyděsili. Anděl jim však řekl: „Nebojte se. Přináším vám dobrou zprávu, která způsobí velikou radost všemu lidu. Dnes se vám v Davidově městě narodil Spasitel, je to Mesiáš, Pán.“ A tak se jim narodil Spasitel. (Lk 2,8-11)

Dobrá zpráva a velká radost. To nám daly Támar, Rachab, Rút a Batšeba ve svém vnukovi (mnohokrát velkém).

To je to, co přichází s milostivým darem Ježíše, našeho Spasitele, o Vánocích.

***

.