Buďte svatí, jako je svatý Hospodin

3. Mojžíšova 1,1-3.17

Jak žít svatě, když svět kolem je nesvatý?

Když se Boží lid chystá vstoupit do zaslíbené země, nastává něco, co Eugene Peterson popisuje jako „vypravěčskou pauzu“; „delší přestávku na poučení, podrobnou a pečlivou přípravu na to, jak žít „svatě“ v kultuře, která nemá nejmenší ponětí o tom, co je „svatý“.“

„Nejprve – píše – je každý detail našeho života ovlivněn přítomností tohoto svatého Boha“. Ke svatosti jste povoláni v každém aspektu svého každodenního života. Za druhé, pokračuje Eugene Peterson, „Bůh poskytuje způsob (oběti, svátky a soboty), jak vše v nás a kolem nás přivést do své svaté přítomnosti, proměněné v ohnivém plameni svatosti.“

Jazyk knihy Leviticus zní našim moderním uším velmi zvláštně. Zákon vyžadoval, aby oběť byla dokonalá – „bez vady“ (1,3). Prostřednictvím oběti docházelo k ‚usmíření‘ (v. 4). Symbolicky, vkládáním rukou na hlavy býků, kozlů a beránků (např. 3,2.8), přecházel hřích na náhradníka, který měl být obětován za lidi. Krev oběti byla nesmírně důležitá (1,5; 3,2.8.13).

To vše lze plně pochopit pouze ve světle Nového zákona. Autor listu Židům nám říká, že „bez prolití krve není odpuštění“ (Žid 9,22). Říká nám, že Zákon je ‚kopie‘ (v. 23) a ‚stín‘ (10,1). Jinými slovy, je to jen předzvěst a obraz něčeho mnohem většího a úžasnějšího.

Píše: „Zákon je jen stínem dobrých věcí, které přijdou – ne samotnou skutečností… Není možné, aby krev býků a kozlů sňala hříchy“ (v. 1,4).

Vše to směřovalo k „oběti těla Ježíše Krista jednou provždy“ (v. 10). ‚Jedinou obětí navždy zdokonalil ty, kdo se stávají svatými‘ (v. 14). Obdržíme úplné odpuštění a ‚tam, kde byly tyto oběti odpuštěny, už není třeba oběti za hřích‘ (v. 18).

Nový zákon nám tedy říká, že žádná z těchto obětí už není zapotřebí. Tvoří však pozadí Ježíšovy oběti a pomáhají nám pochopit, jak úžasná je. Svatost začíná tím, že vložíte svou víru v to, co pro vás Ježíš udělal, a požádáte jeho Ducha svatého, aby vstoupil do vašeho života a pomohl vám začít žít svatě.

Vděčný za všechno, co pro tebe Bůh učinil skrze Ježíšovu oběť za tebe, přinášej své tělo jako ‚živou oběť, svatou a Bohu milou – to je tvé pravé a náležité uctívání‘ (Římanům 12,1-2).

Pane, plný vděčnosti a chvály ti přináším své tělo jako živou oběť. Pomoz mi skrze svého svatého Ducha, který ve mně žije, abych byl svatý, jako jsi svatý ty.