„Jestliže vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní.“ – Jan 8,36

Možná jste tento verš četli desítkykrát, ale popravdě řečeno, vlastně nevíte, jak svoboda v Kristu skutečně vypadá a co znamená tuto svobodu prožívat. Slyšíme, jak o tom lidé mluví, ale jak tato svoboda vlastně vypadá „prožívaná“ na denní bázi?

Jak „prožívat“ svobodu v Kristu na denní bázi

Totální odevzdání:

Panství znamená úplné odevzdání se Bohu a jeho autoritě a vedení. Tečka. Znamená to, že svými ústy doslova vyznáváme a svými myšlenkami a činy hlásáme, že Ježíš má naprostou moc vést nás v každé oblasti našeho života.

To neznamená, že se nepohneme z místa a jen sedíme a čekáme, než uděláme první krok. Máme vykročit s vírou a zůstat ve stálém společenství s Bohem v důvěře, že nás skutečně vede a bude nás neustále vést tam, kam máme jít.

Poznání své identity:

Pokud vlastně nevíte, kdo jste, jak můžete skutečně žít život, který vám byl určen? Abychom věděli, kdo jsme, musíme se obrátit k Bohu a poznat, kdo je On, a pak se podívat, kdo říká, že jsme my. On nám ve svém Slově řekl, kdo jsme, ale je na nás, abychom si to přečetli, přijali a uvěřili tomu.

Pokud ve skutečnosti nevyznáváme svou pravou identitu v Kristu, pak se necháváme náchylní k vnějším vlivům nebo k tomu, aby nám lidé „nasazovali“ tituly, které Bůh nikdy nechtěl, abychom měli. Poznání své identity v Kristu vám připomene vaši naprostou závislost na Bohu ve všem a umožní vám prožívat svobodu, za kterou On zemřel, aby vám ji dal.

Nezakládejte se na svém vlastním chápání:

„Neboť mé myšlenky nejsou vaše myšlenky a vaše cesty nejsou mé cesty,“ prohlašuje Hospodin. „“Jako jsou nebesa vyšší než země, tak jsou mé cesty vyšší než vaše cesty a mé myšlenky vyšší než vaše myšlenky; jeho cesty nejsou naše cesty a jeho myšlenky nejsou naše myšlenky.“““ – Izajáš 55,8-9

„Důvěřuj Hospodinu celým svým srdcem a neopírej se o svůj rozum. Na všech svých cestách se mu podřizujte a on vaše stezky urovná.“ – Přísloví 3,5-6

Božské myšlenky tak převyšují naše myšlenky. Pokud se tedy začneme spoléhat na vlastní chápání svého života nebo životních okolností, pak se řítíme do problémů. Bůh vidí začátek od konce a všechno působí k dobrému těm, kdo ho milují a jsou povoláni podle jeho záměru (Římanům 8,28).

Konečným cílem pro nás je stále více se podobat Ježíši. Můžeme tedy důvěřovat, že ve všem, co v životě prožíváme, ať už je to výjimečné nebo mučivé, Bůh nějak, nějakým způsobem působí k dobrému, i když okolnosti samy o sobě dobré nejsou. To je naše každodenní svoboda, která nás pozvedá nad okolnosti a umožňuje nám zcela a úplně upřít oči na Ježíše.

Takže, chceš být svobodný?