Východiska: Supinační a pronační pohyby se vyskytují především v předloktí, i když jsou možné i v zápěstním kloubu. Axiální rotace zápěstí nazývaná také radiometakarpální rotace byla kvantifikována, ale pro její pasivní rozsah, ke kterému při každodenních běžných činnostech nemusí nikdy dojít. Aktivní axiální rotace zápěstního kloubu obvykle není možná. Dobrovolná snaha o rotaci předloktí při fixaci ruky na speciálně navrženém zařízení je však schopna zajistit aktivní rotaci zápěstí, která probíhá podobně jako při každodenních rutinních činnostech.

Metody: Tato studie měřila axiální rotaci zápěstí u 20 asymptomatických dobrovolníků, kterým bylo provedeno axiální CT zápěstí s loktem v 10-30stupňové flexi a předloktím umístěným rovnoběžně s dlouhou osou stolu s palcem směřujícím nahoru ke střeše. Vyšetření bylo dvakrát opakováno, zatímco se subjekt aktivně snažil supinovat a pronacovat předloktí proti fixované ruce a metakarpům s využitím maximálního dobrovolného úsilí na speciálně navrženém polohovacím zařízení.

Nálezy: Průměrná supinace radiometakarpů byla 17,15 stupně (SD 7,9) a pronace 17,0 stupně (SD 10). Bylo zjištěno, že k pohybu dochází převážně ve středokarpálním kloubu, přičemž radiokarpální kloub se na supinaci podílí pouze 18 % a na pronaci 31 %.

Interpretace: Radiometakarpální rotace má zásadní význam pro vývoj zápěstních protéz. Konstrukce protéz by měla zohledňovat přizpůsobení axiálním pohybům, ke kterým dochází v karpu při činnostech denního života.