Představte si, že jsme někoho přenesli z prostředí před třemi sty lety, které bylo v podstatě bez fosilních paliv, do prostředí dnešního, které zásadně ovlivnily uhlí, ropa a zemní plyn. A představte si, že bychom ho pak vzali na prohlídku moderního světa, dobrého i špatného, čistého i špinavého. Co by si myslel o našem životním prostředí?“

Naší návštěvu nazvu Thomas, na počest Thomase Newcomena, jednoho z průkopníků parního stroje, který byl vynalezen v roce 1712, tedy téměř přesně před třemi sty lety.

Thomasovou reakcí by byla nedůvěra, že může existovat tak čisté a zdravé životní prostředí.

„Jak je to možné?“ zeptal by se. „Vzduch je tak čistý. Tam, odkud pocházím, dýcháme celý den kouř z ohně, který musíme spalovat v naší peci.“

„A ta voda. Všude, kam přijdu, je voda, která tak dobře chutná, a všechno se dá bezpečně pít. Na mé farmě bereme vodu z potoka, o který se dělíme se zvířaty, a moje děti jsou pořád nemocné.“

„A počasí. Není o tolik jiné, ale jsi před ním mnohem bezpečnější. Můžeš pohnout knoflíkem, aby bylo chladno, když je horko, a teplo, když je zima.“

„A musíš mi říct, co se stalo se všemi těmi nemocemi? Tam, odkud pocházím, máme všude hmyz, který nám způsobuje nemoci – syn mé sousedky zemřel na malárii – a zdá se, že tady nic takového nemáte. Jaké je vaše tajemství?“

Řekl bych mu, že tajemstvím je jeho vynález: metoda přeměny koncentrovaného, skladovaného, hojného zdroje energie na levnou, hojnou a spolehlivou energii, abychom mohli pomocí strojů přeměnit naše nebezpečné přírodní prostředí na mnohem zdravější lidské prostředí.

Stejně jako je každá oblast světa ve svém nerozvinutém stavu plná klimatických nebezpečí (nadměrný chlad, nadměrné horko, nedostatek srážek, příliš mnoho srážek), tak je každá oblast světa plná dalších environmentálních nebezpečí pro naše zdraví, jako je hmyz přenášející nemoci, chybějící technologie likvidace odpadu, zvířata přenášející nemoci, plodiny přenášející nemoci, voda plná bakterií, zemětřesení a tsunami. Příroda nám ve skutečnosti nedává ani čistý vzduch – protože k životu jsme vždy potřebovali nějaký druh ohně a po většinu historie jsme museli dýchat kouř z venkovních ohňů nebo, jakmile jsme získali výhodu opravdového přístřeší, z vnitřních ohňů, kde byl kouř ještě horší, ale teplo stálo za to.

Abychom překonali tato ekologická nebezpečí, musíme vytvořit mnohem hygieničtější a odolnější životní prostředí. Vývoj je přeměna nelidského prostředí na prostředí příznivé pro člověka pomocí vysokoenergetických strojů. Rozvoj znamená systémy na čištění vody, zavlažování, syntetická hnojiva a pesticidy, geneticky vylepšené plodiny, přehrady, mořské zdi, vytápění, klimatizaci, robustní domy, odvodněné bažiny, centrální elektrárny, očkování, léky atd.

Rozvoj a energie z fosilních paliv, která jej pohání, s sebou samozřejmě nese rizika a vytváří vedlejší produkty, jako je uhelný smog, které musíme pochopit a minimalizovat, ale je třeba je vnímat v kontextu celkových přínosů fosilních paliv, včetně jejich přínosů pro životní prostředí. A ukazuje se, že tyto přínosy daleko, daleko převažují nad negativy – a technologie jsou stále lepší v minimalizaci a neutralizaci těchto rizik.

Jak velký je pozitivní přínos energie z fosilních paliv pro kvalitu životního prostředí? Podívejme se na moderní trendy ve třech klíčových oblastech kvality životního prostředí: voda, hygiena a ovzduší.

Tady je kvalita vody – měřená procentem světové populace s „přístupem ke zlepšeným zdrojům vody“.

Zdroje: BP , Statistical Review of World Energy 2013, sešit s historickými údaji; Světová banka, World Development Indicators (WDI) Online Data, duben 2014. Graf původně vyšel v publikaci The Moral Case for Fossil Fuels.

Potřebujeme přeměnit přirozeně nebezpečnou nebo nepoužitelnou vodu na vodu použitelnou – přesunem použitelné vody, čištěním nepoužitelné vody nebo odsolováním mořské vody. A k tomu je zapotřebí dostupná energie.

Pokud byste právě teď otočili kohoutkem, se vší pravděpodobností byste si mohli naplnit sklenici vodou, kterou byste se nebáli vypít. Zamyslete se nad tím, jak se k vám tato voda dostala: Do vašeho domu se dostala složitou sítí plastových (ropných) nebo měděných trubek, které vycházejí z masivního zásobníku z kovu a plastu. Než se vůbec dostala do rozvodné nádrže, prošla vaše voda masivní, energeticky náročnou úpravnou, kde byla upravena složitými syntetickými chemikáliemi, aby se z ní odstranily toxické látky, jako je arsen, olovo nebo rtuť. Předtím se voda dezinfikovala pomocí chlóru, ozonu nebo ultrafialového záření, aby se zničily všechny potenciálně škodlivé biologické organismy. A aby všechny tyto kroky fungovaly efektivně, musí se upravit pH vody pomocí chemikálií, jako je vápno nebo hydroxid sodný.

Přírodní voda je málokdy takto použitelná. Většina nerozvinutého světa si musí vystačit s přírodní vodou a výsledky jsou děsivé. Miliardy lidí si musí vystačit s vodou, která může obsahovat vysoké koncentrace těžkých kovů, rozpuštěný plynný sirovodík (který způsobuje zápach po zkažených vejcích) a nespočetné množství patogenů přenášených vodou, které si stále každoročně vyžádají miliony obětí. Je to velké vítězství každého člověka, který získá přístup k takové vodě, kterou každý den považujeme za samozřejmost – vítězství, na kterém mají velkou zásluhu fosilní paliva.

Sanitace

Historicky byla neschopnost účinně se vypořádat s vlastním tělesným odpadem jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví. Dodnes si vybírá obrovskou daň na lidských životech po celém světě. Například cholera je bakteriální onemocnění, které se přenáší požitím potravin nebo vody kontaminované lidskými výkaly. Toxin, který tyto bakterie produkují, potlačuje schopnost těla přijímat potravu a vodu, což může velmi rychle způsobit smrt v důsledku dehydratace. Na celém světě onemocní ročně cholerou více než sto tisíc lidí. (Myslete na to, až uslyšíte ekologické aktivisty mluvit o „harmonii s přírodou“ – tedy o harmonii se všemi našimi predátory, jejich odpadem a naším odpadem). V průmyslově vyspělém světě však byla cholera téměř vymýcena.

Tady je celkový obrázek hygieny – procento naší světové populace s přístupem ke zlepšeným hygienickým zařízením podle Světové banky.

Zdroje: BP, Statistical Review of World Energy 2013, Historical data workbook; Světová banka, World Development Indicators (WDI) Online Data, duben 2014. Graf původně vyšel v publikaci The Moral Case for Fossil Fuels.

Všimněte si, že ještě v roce 1990 měla méně než polovina světa „lepší hygienická zařízení“. Nárůst na dvě třetiny během pouhých několika desetiletí je úžasný úspěch, ale k tomu, aby měl každý člověk důstojné, hygienicky nezávadné prostředí, je zapotřebí mnohem většího rozvoje.

Částečně jsme problémy s hygienou vyřešili díky schopnosti průmyslového světa důkladně dezinfikovat veškerou vodu, kterou by lidé mohli konzumovat, pomocí vysoce energetických strojů. Stejně tak důležité je, že jsme vytvořili zcela oddělené vodní systémy pro nakládání s odpadními vodami. Historicky byla kanalizace člověka obvykle alespoň částečně spojena s pitnou vodou. Zřídkakdy to bylo záměrné a rané civilizace sice budovaly kanalizační systémy, aby izolovaly lidský odpad, ale přirozené, neomezené vodní toky obvykle vedly k určitému míšení lidského odpadu s nejbližším zdrojem sladké vody – zejména s tím, jak se stále více lidí sdružovalo.

Dnes jsou odpadní vody nejen odděleny od zdrojů čisté vody, ale jsou také rozsáhle upravovány, aby se jejich nejnebezpečnější prvky staly neškodnými a mohly být bezpečně likvidovány, v některých případech používány jako hnojivo nebo dokonce díky nejnovějším technologiím přeměněny na pitnou vodu. Technologie čištění odpadních vod je dalším pokrokem, který umožnila industrializace, a je to další energeticky náročný proces přeměny našeho životního prostředí.

Chcete hygieničtější prostředí pro lidi na celém světě? Potřebujeme více levné a spolehlivé energie z fosilních paliv.

Vzduch

Většina z nás má zkušenost s posezením u táboráku, kdy vítr změní směr a vhání nám kouř do tváře právě ve chvíli, kdy se nadechujeme. Výsledný zážitek je nepříjemný: několik prudkých zakašlání spolu s pálením v očích a v krku. Pro nás je to dočasná nepříjemnost. Pro miliardy lidí na celém světě je to každodenní zkušenost.

Představte si, že jediným způsobem, jak se vyhnout nebezpečí chladu – z historického hlediska je chlad mnohem větším zabijákem než teplo – by bylo zapálit si doma oheň každý den v roce. Mohli byste sice udělat něco pro to, abyste snížili množství vdechovaného kouře pomocí komína a otevřením oken (i když na úkor toho, že dovnitř pustíte chlad), ale faktem zůstává, že byste každý den vdechovali obrovské množství kouře. Pro mnoho lidí je to dnes volba: buď vdechovat zakouřený vzduch, nebo vychladnout.

Dnes je myšlenka používání ohně k běžnému vytápění našich příbytků většině z nás cizí. Moderní domy jsou vytápěny moderními pecemi, které ohřívají vzduch v zařízení a pak teplý vzduch posílají do různých míst v domě. Vytápění se obvykle provádí buď pomocí čistě spalovaného zemního plynu, v takovém případě je pec vybavena odtahovým systémem, který odstraňuje veškeré odpady ze spalování, nebo pomocí elektrických topných těles poháněných většinou vzdálenými komíny (které samy o sobě minimalizují znečištění ovzduší tím, že ředí a rozptylují pevné částice výše v ovzduší).

Kombinace sofistikovaných strojů a levné, spolehlivé energie učinila z vytápění domácností tak triviální záležitost, že většina z nás nikdy neuvažovala o jeho souvislosti s čištěním vzduchu, který denně dýcháme. A přesto nám pece na zemní plyn umožňují užívat si všech výhod teplého bydlení bez nevýhod v podobě zakouřeného, toxického vzduchu, které by naši předkové za stejnou výsadu museli snášet.

Všechny tyto výhody se uplatňují nejen při vytápění našich domovů, ale i při přípravě jídla. Znečištění ovzduší z primitivních způsobů vaření je velkým celosvětovým problémem a používání fosilních paliv ho může pomoci vyřešit.

Při zvažování rizik znečištění ovzduší fosilními palivy musíme vzít v úvahu všechny tyto přínosy pro čistotu ovzduší.

A díky technologiím jsou tato rizika stále menší. Příběhy o rozbujelém smogu v čínských městech vyvolávají obavy, že situace se tam i v každé další industrializující se zemi nevyhnutelně zhorší. Naštěstí naše zkušenosti ze Spojených států ukazují, že se situace může postupně zlepšovat.

Zde je opět graf vývoje znečištění ovzduší ve Spojených státech za poslední půlstoletí. Na obrázku jsou celkové emise toho, co EPA klasifikuje jako šest hlavních znečišťujících látek, které mohou pocházet z fosilních paliv. Všimněte si dramatického trendu poklesu emisí – a to i přesto, že jsme používali více fosilních paliv než kdykoli předtím.

Zdroj: Údaje o trendech emisí látek znečišťujících ovzduší z národního seznamu emisí U.S. EPA. Graf původně vyšel v publikaci The Moral Case for Fossil Fuels.

Jak toho bylo dosaženo? Především využitím technologií proti znečišťování, abychom získali co nejvíce pozitivních účinků fosilních paliv a co nejméně účinků negativních.

Velký obraz

Celkový dopad fosilních paliv na kvalitu životního prostředí je nesmírně pozitivní. A co je ještě zásadnější, jeho dopad na lidské zdraví je nesmírně pozitivní. Fosilní paliva nám nepomáhají pouze měnit životní prostředí k lepšímu, ale pomáhají nám měnit sebe sama k lepšímu prostřednictvím zdravotnických technologií.

Podívejme se na některé hlavní celosvětové trendy v oblasti zdraví: kojeneckou úmrtnost, úmrtnost dětí mladších pěti let, podvýživu a střední délku života.

Zdroj: Světová banka, World Development Indicators (WDI) Online Data, duben 2014. Graf původně vyšel v publikaci The Moral Case for Fossil Fuels.

Každý z těchto grafů představuje soubor skutečných lidí, z nichž mnozí nedávno získali energii a mnozí z nich kvůli jejímu nedostatku denně trpí.

Předpokládaná délka života při narození ve světě vzrostla z třiašedesáti let v roce 1980 na sedmdesát let v roce 2012. Dětská úmrtnost na planetě se snížila ze 115 na 47 dětí na 1 000 živě narozených. Kojenecká úmrtnost se ve stejném období snížila z 80 na 35 na 1 000 živě narozených dětí. Výskyt tuberkulózy, infekčního onemocnění, které ohrožuje zejména chudé lidi s omezeným přístupem k moderní medicíně, se snížil ze 147 případů na 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy začíná evidence Světové banky, na 122 v roce 2012. Podvýživa, definovaná procentem dětí mladších pěti let s výrazně podprůměrnou hmotností nebo výškou vzhledem k jejich věku, se od roku 1990 neustále výrazně snižuje. Zvýšil se také přístup k elektřině a lepším zdrojům vody, což jsou základní ukazatele lidského blahobytu, hygieny a zdraví obecně.

Obzvláště působivých výsledků dosáhly rozvojové země v subsaharském a východoasijském regionu; východoasijské rozvojové země mají nyní průměrnou délku života při narození sedmdesát tři let. Velkou zásluhu na tom má průmyslová energetika, především fosilní paliva. Bez velkého množství cenově dostupné energie by drtivá většina lidí, jejichž život se v posledních desetiletích dramaticky zlepšil, stále seděla ve tmě a oplakávala své mrtvé děti a přátele, pokud se vůbec narodili.

Mnohé energeticky náročné technologie pozitivně ovlivňují naše celkové zdraví. Výroba potravin, moderní medicína a hygiena vyžadují levnou, hojnou a spolehlivou energii, aby byly k dispozici a dostupné co největšímu počtu lidí.

Všechno toto je součástí celkového obrazu vlivu fosilních paliv na náš život, zdraví a životní prostředí, které ohrožuje příroda. Stejně jako všechny formy energie mají svá rizika a vedlejší produkty, ale také nám poskytují energii a zdroje, které tyto škody minimalizují, neutralizují nebo dokonce zvrátí. V širším měřítku, pokud nám jde o zdraví, jsou fosilní paliva základem potravinového systému a systému lékařské péče, které vytvořily nejdelší průměrnou délku života v historii.

Při pohledu na vliv fosilních paliv na kvalitu životního prostředí vidíme, že údajné negativum je ve skutečnosti obrovským pozitivem.

Máme na výběr. Budeme fosilní paliva používat tak, abychom maximalizovali blahobyt člověka ve všech oblastech života, včetně životního prostředí? Nebo se na fosilní paliva budeme i nadále dívat pouze negativními brýlemi a budeme slepí k obrovským přínosům, které přišly doposud, a k obrovským přínosům, které mohou přijít v budoucnu?

Alex Epstein je zakladatelem Centra pro průmyslový pokrok a autorem knihy The Moral Case for Fossil Fuels. Kliknutím sem ho můžete kontaktovat ohledně dotazů pro média, přednášek nebo čehokoli jiného.