Aneb proč miluji dobrou kávu a jak se ji můžete naučit milovat i vy.

TL;DR: Podívejte se na toto degustační kolečko od Counter Culture Coffee – v chuti kávy je víc než jen hořká/pálená!

ZOMG COFFEE

Jsem milovník kávy. Je to druhý fakt, který uvádím na své stránce o sobě, hned po „píšu věci“. Je to velká část mé základní identity.

Nezačal jsem tím, že bych měl rád kávu. Když jsem byla malá, babička mi dovolila loknout si černé instantní kávy Folgers a já ji nesnášela. Prošla jsem pubertou a začátkem dvacátých let v přesvědčení, že ji budu nenávidět navždy; občas jsem ji ochutnala, ale chutnala mi hořce a odporně. Fuj. V žádném případě.

Pak přišel dárek od mého zaměstnavatele k svátku v roce 2005: dárková karta Starbucks v hodnotě 25 dolarů. „Co s tím mám asi tak dělat?“ Ptala jsem se sama sebe. „Nesnáším kafe.“

Naštěstí pro mě byl rok 2006 rokem, kdy jsem začal měnit své mentální paradigma a snažil se vnímat věci, které mě nebavily, jako příležitost k růstu. Takže místo toho, abych se soustředil na to, jak mi nechutná káva, jsem využil příležitosti a vyzkoušel několik sladkých latté nápojů ze Starbucks – zdarma -, abych zjistil, jestli nenajdu něco, co mi bude chutnat.

Překvapení! Když jste do něčeho dali dost cukru a mléka, moje já v polovině dvacítky z toho bylo paf. Skořicové dolce latte se stalo mým oblíbeným nápojem, ale vyzkoušela jsem celou řadu horkých i ledových kávových nápojů a zjistila jsem, že mi některé z nich skutečně chutnají. Hurá! Stala jsem se pravidelnou návštěvnicí Starbucks. Dalo by se říct, že to byla moje vstupní káva.

V roce 2007 jsem se se svým psem Benem zúčastnila tábora Camp Unleashed v Berkshires. Náhodou to připadlo na nezvykle chladný a deštivý podzimní víkend a já jsem byla nedostatečně oblečená a připravená na pobyt v chatce bez elektřiny a tepla. Musela jsem si koupit v kempu tepláky a většinu víkendu mi byla zima. Jednoho rána jsem si v zoufalé snaze zahřát se nalil šálek kávy.

V tu chvíli jsem byl stále přesvědčen, že mi káva vlastně nechutná. Věděla jsem, že sladké nápoje ze Starbucksu nejsou představitelem „pravé“ kávy, a když jsem ji jednou nebo dvakrát ochutnala v restauraci, nechutnala mi. A tak jsem si kávu v kempu, aniž bych ji ochutnala, vylepšila tunou balíčků cukru a smetany. Ale když jsem si lokla, nebyl to ten nepříjemný, příliš hořký nápoj, který jsem očekávala. Bylo to chutné. Až na to, že v něm bylo příliš mnoho cukru. Huh.

O něco později odpoledne jsem si nalil další šálek a tentokrát jsem tam dal méně cukru. S očekáváním, že se budu hroutit, jsem si lokla… a bylo to chutné. Jak je to možné? Co se to stalo?

Koncem toho víkendu jsem se těšila na každý šálek kávy, který jsem si nalila. Úplně jsem se zbavila cukru, a dokonce jsem si vychutnala šálek černé kávy, ale zjistila jsem, že mi nejvíc chutná s kapkou smetany nebo s polovinou. Jak je to možné? Poznamenal jsem to ženě, která vedla kemp, a ona mi řekla jméno newyorské společnosti, která praženou kávu dodává.

Po chvíli pátrání na internetu jsem našel webové stránky pražírny, kde se hodně mluvilo o jejich metodách pražení, o jejich zrnech, a dokonce mi doporučili některé možnosti přípravy kávy. To byl pro mě úplně nový svět. Že by káva mohla chutnat dobře? Dobrá káva byla chutná?“

Tím začala moje klouzavá cesta ke kávovému snobismu.

V tuto chvíli jsem se propracoval v podstatě ke všem metodám domácího vaření. Jako preferovanou techniku přípravy kávy jsem si zvolil AeroPress s kovovým filtrem, i když mám rád i dobrý french press. Vodu temperuji, vařím obrácenou technikou, kterou si oblíbili baristé pro optimální extrakci, a v průběhu let jsem opakovaně vylepšoval svůj mlýnek na kávu, abych se dostal k dobrému bubnovému mlýnku.

Pokud se spojí s dobrými kávovými zrny, dostanu díky tomuto nastavení hluboce aromatickou kávu s nejrůznějšími chuťovými tóny, v závislosti na zrnu. Právě to je důvod, proč píšu aplikaci. Nechci prozrazovat příliš mnoho podrobností, ale chci zjistit (a zaznamenávat), co mi chutná, což mi snad také pomůže zjistit, co si mám koupit, když budu uvažovat o něčem novém.

Jak chutná káva?

Můj celý skluz do kávového snobismu začal kvůli zjištění, že káva vlastně chutná jinak než spáleně nebo hořce. Nebyla jen prostředkem pro dodání kofeinu, přijatelným pouze tehdy, když je silně zfalšovaná cukrem a mlékem. Káva sama o sobě má nejrůznější chuťové vlastnosti v závislosti na tom, jaká zrna se pěstují, kde a jak se pěstují, jak se zpracovávají, jak se praží a jak se s nimi doma zachází.

Přemýšlím o tom už léta a pomalu se dozvídám víc o tom, co mi chutná (hlavně díky skvělým degustačním poznámkám Counter Culture Coffee, informacím o zrnech a občasné limitované sadě různě zpracovaných zrn). Zjistil jsem, že dávám přednost praným zrnům před medovými nebo sušenými na slunci. Naučil jsem se, že dávám přednost světlému pražení, protože rád ochutnám více přirozené chuti zrn. Dávám přednost citrusovým nebo čokoládovým chuťovým tónům, i když mě baví zkoušet širokou škálu káv.

Jinými slovy, ukazuje se, že káva má rozmanitou škálu chuťových tónů, podobně jako degustace vína, když začnete s kvalitními zrny, která byla dobře upražena a uvařena.

Proto jsem byl nadšený, když jsem nedávno na jejich stránkách hledal nová zrna, když jsem uviděl kolečko na ochutnávání kávy od společnosti Counter Culture Coffee. Líbí se mi, že kávovým nadšencům poskytuje jazyk, který jim pomůže identifikovat a diskutovat o tom, co ochutnávají. Je to skvělý nástroj, jak začít zjišťovat, co vám chutná.

Přemýšlením o degustačních poznámkách při pití kávy také získáte vědomější zážitek z pití kávy. To byl můj největší objev, když jsem se ke kávě vrátil po svém kofeinovém detoxu před několika lety: vědomé pití kávy bylo úžasné. Skutečné přemýšlení o chuti, její vychutnávání, vychutnávání – to mě dostalo do okamžiku jako máloco. Nevím, jak vy, ale já rozhodně potřebuji ve svém životě více takových věcí; věcí, které mě inspirují k tomu, abych přestala myslet na svůj seznam úkolů, na to, co se děje v práci, nebo na tu knihu, kterou jsem četla, a prostě byla přítomná v daném okamžiku.

Takže ano, pokud vás káva alespoň trochu zajímá, doporučuji vám, abyste se podívali na degustační kolečko a začali přemýšlet – a vychutnávat si – kávu, kterou pijete. A až budu příště mluvit o tom, jak miluji kávu, možná teď lépe pochopíte, jak jsem se k tomu dostal a co pro mě milování kávy znamená.

Tags: káva