Pokud bychom tuto otázku položili veterinářům, specializovaným technikům a chovatelům prasat před několika lety, obrovská většina by téměř jistě odpověděla, že nejlepší věk pro odstav selat je ve třech týdnech. V chovu prasat však dochází k neustálým změnám a jeho vývoj toto staré přesvědčení ohledně věku odstavu zpochybňuje. V tomto článku se pokusím vysvětlit, proč se v mnoha produkčních systémech vrací věk odstavu na 28 dní, aby bylo dosaženo cíle vyprodukovat minimálně 200 kg odstavené hmotnosti na produktivní prasnici a rok. K dosažení tohoto cíle musí stádo, které odstavuje v průměru ve třech týdnech (18 – 23 dní) s přijatelnou hmotností 6,5 kg LW, odstavit 30,76 selat/prasnici/rok, zatímco stejné stádo odstavující ve 28 dnech (25 – 30 dní) s hmotností 7,5 kg musí odstavit 26,66 selat/prasnici/rok. Při odstavu ve 27 – 30 dnech (v případě odstavu více než jeden den v týdnu) s hmotností 8,0 kg je třeba odstavit 25 selat/prasnici/rok.
Odstavení je obrovskou změnou pro selata a velkou změnou pro prasnice. Nejprve budeme analyzovat změny, kterými prochází selata, poté změny, které odpovídají reprodukčním prasnicím, a na závěr provedeme ekonomickou analýzu.
Selata
Zásadně se jedná o dvě hlavní změny:

-Změna stravy.
-Změna výživy:

Mléko je ideální výživou pro selata v laktaci, představuje významný příspěvek základních živin pro růst selat, dodává selatům určitou imunitu a stimuluje jejich fyziologický vývoj. Porovnáme-li mléko s krmivem, můžeme pozorovat následující:

Tvorba mléka dosahuje maxima ve 21 dnech a zůstává vysoká až do téměř 5 týdnů laktace. K odstavu ve 25 – 30 dnech nedochází v době, kdy prasnice již produkuje méně mléka, ale v době, kdy selata sají, kdy je produkce i nadále velmi vysoká (8 – 10 kg denně).
-Výživná hodnota mléka je vyšší než výživná hodnota krmiva, které je v této fázi dodáváno (lepší kvalita/kvalita složek a větší stravitelnost).
-Při normální/dobré produkci mléka prasnice v prvních 13 – 15 dnech života selat nepřijímá krmivo. Při odstavu ve 3 týdnech je pouze jeden týden na to, aby se selata adaptovala na nová krmiva. Přestože se dnes kvalita a stravitelnost krmiv nesmírně zlepšila, odstav ve třech týdnech přináší obrovský nutriční stres, protože většina selat se na krmiva nepřizpůsobila, a v důsledku toho je jejich příjem v prvních dnech po odstavu nebezpečně nízký. Tato skutečnost zahrnuje znatelný „katabolický stav“, nízký růst, nízkou míru přeměny a gastrointestinální problémy (v podstatě průjmy). Spotřeba krmiva při odstavu ve čtyřech týdnech představuje 15 % celkového příjmu ve dnech před odstavem, zatímco je stejná nebo o 5 % nižší než při odstavu ve 3 týdnech; jinými slovy, mezi 3. a 4. týdnem se spotřeba krmiva ztrojnásobí.
Mléko obsahuje určité množství IgA, které mu dodává lepší ochranné vlastnosti tan krmiva. Na druhé straně je aktivní imunita selat ve 4 týdnech mnohem účinnější než ve 3 týdnech. Tváří v tvář těmto předčasným infekcím je takzvaná „mezera imunity“ ve 4 týdnech nižší.
-Enzymatická aktivita a vývoj střev jsou ve 4 týdnech lepší, což je důležitý faktor, který je třeba vzít v úvahu při vstřebávání a trávení živin, které ovlivňují růst a rychlost transformace.

Stres při odstavu:
Popis toho, čím prochází selata při odstavu, jasně ukazuje, o jak obrovský stres se jedná. Následující změny, které selata prožívají:

-Ztráta ochrany matky.
-Změna životního prostoru a prostředí.
-Mísení se skupinami větších selat (obvykle z různých vrhů)
-Změna stravy a výživového chování:

– Změna teplé tekuté stravy na normálně tuhou a suchou.
– Dochází k podstatné změně kvality a složení výživy (zpravidla náhlý kontakt s rostlinnou bílkovinou).
– Nedochází ke kolektivní komunikaci při krmení.
– Selátko přestává sát každých 40 – 60 minut.

-Selátko přestává přijímat obranné látky z mateřského mléka.

Zkrátka: selátko se musí naučit „postarat se o sebe“. Stres je dalším faktorem, který ztěžuje pokračování růstu a vstřebávání potravy během prvních 3 – 5 dnů po odstavu.
Oddělení od prasnice je doprovázeno charakteristickým a hlasitým křikem (chrochtáním/voláním) selat, který se ozývá bezprostředně po odstavu. Frekvence a tón těchto „volání“ byly použity jako metoda hodnocení úrovně stresu, kterým selata při odstavu trpí. Selata, kterým je zima a která se hůře krmí, pláčou hlasitěji a častěji. Frekvence volání je vyšší na začátku odstavu, nicméně selata, která se odstaví ve 3 týdnech, vydávají více „volání“ (3,6 c/m) než ta, která se odstaví ve 4 – 5 týdnech (2,3 – 2,9 c/m).
Všechny tyto argumenty nás vedou k názoru, že s ohledem na selata se zdá rozumné, že odstav v průměru ve 28 dnech je lepší než ve 21 dnech. Za prvé, rozdíl v hmotnosti selat odstavených mezi 3. a 4. týdnem je 0,5 – 0,9 kg na sele ve prospěch selat odstavených ve 28 dnech. Produkční údaje selat odstavených ve 4 týdnech jsou lepší pro jejich budoucí produkční výkonnost zadních fází. Tato efektivita ve fázi odstavu (odstav – 20 kg ž. hm.) je vyjádřena lepším přírůstkem o 5 – 10 %, lepší mírou přeměny o 1 – 5 % a lepší mortalitou o 20 – 60 %. V období výkrmu jsme v polních testech průmyslových produkčních systémů s mnoha zvířaty zjistili, že zlepšení hmotnosti při odstavu o 0,5 kg vede ke zlepšení o 1,5 – 2,5 kg ve stejném věku na konci výkrmu, kdy je porážková hmotnost 100 kg LW. To vše nás vede k závěru, že vhodná hmotnost při odstavu pro optimální užitkovost ve fázi růstu a výkrmu by měla být v průměru minimálně 7,5 – 8,0 kg, přičemž ne více než 10 % zvířat by mělo mít hmotnost nižší než 6 kg ž. hm. Tento cíl je dosažitelný při odstavu ve 28 dnech a je velmi obtížný, pokud je odstav proveden ve 21 dnech.
Poznámka autora: Rád bych poděkoval společnosti PigChamp Pro- Europa a Servicio Técnico de Cefusa za poskytnutí terénních dat, bez nichž by bylo obtížné uvést argumenty vyjádřené v tomto článku.