Přestože více než polovina všech doktorátů je udělena ženám, procento žen mezi akademickými pracovníky se v EU a USA pohybuje mezi 20 a 33 % a v oborech, jako je strojírenství, klesá až na 5 %, což ukazuje, jak obtížně se ženy v akademickém prostředí prosazují. V mnoha evropských zemích jsou tato čísla ještě skličující. V Belgii (15,6 %), Německu (17,3 %), Spojeném království (17,5 %), Francii (19,3 %), Švýcarsku (19,3 %) a Švédsku (23,8 %) zastává ženy jen velmi málo vyšších akademických pozic (stupeň A). Pokud jsou ženy přijímány do zaměstnání, jsou zpravidla zařazovány na hůře placené pozice, které nejsou určeny k výkonu funkce. Překážky pro ženy jsou přítomny ve všech fázích, včetně přijímání do zaměstnání, doporučujících dopisů, studentských hodnocení, vzájemného hodnocení, udělování grantů, financování, žádostí o služby a povýšení na pozici tenure. Rozdíly v odměňování jsou navíc značné. Například ve Velké Británii vydělávají akademické pracovnice o 12 % méně než jejich mužské protějšky.

Studie soustavně ukazují, že ženám v kariéře brání nevědomé předsudky rozhodujících osob. K tomu dochází jak na úrovni přijímání zaměstnanců, tak na úrovni povyšování. V jedné známé studii, kdy byla jména v životopisech vedoucích laboratoří náhodně přiřazena, fakulta hodnotila životopisy s mužskými jmény jako „výrazně kompetentnější a žádanější“ než životopisy žen s totožnými kritérii. I když byla vybrána žena, byl jí nabídnut nižší plat. Navzdory četným výhodám přítomnosti profesorek – zvýšení účasti ve třídách, poskytnutí různých perspektiv, působení jako vzor pro studentky a zvýšení výkonu studentek ve známkách – jsou ženy na akademické půdě, zejména v oborech, kde dominují muži, vážně znevýhodněny.

Sociální vědci potvrdili, že lidé si nejsou vědomi svých vlastních předsudků a zdánlivě nejsou schopni činit objektivní rozhodnutí založená na zásluhách. Mezi tyto nevědomé předsudky patří například afinitní předsudek, konfirmační předsudek a předsudek dostupnosti. Koncept kognitivních předsudků poprvé představili Daniel Kahneman a Amos Tversky, kteří vysvětlují, že mentální zkratky vedou k chybám v myšlení.

K afinitnímu zkreslení dochází, když dáváme přednost lidem, kteří jsou nám podobní. To znamená, že když rozhoduje homogenní skupina, například komise složená z profesorů bílé pleti, přirozeně upřednostňuje zaměstnávání sobě podobných lidí. K potvrzovacímu zkreslení dochází tehdy, když rozhodovatel hodnotí pouze informace, které podporují jeho instinkt. Například osoba, která vede pohovor, si všímá pouze těch vlastností, které potvrzují její původní hodnocení preferovaného kandidáta.

Zkreslení dostupnosti vstupuje do hry, když si lidé snáze vybaví informace, které si nedávno prohlédli. Jako příklad si vezměme tuto známou hádanku: Otec a syn mají strašlivou autonehodu, při které otec zahyne. Syn je převezen do nemocnice. Zrovna když má jít pod nůž, chirurg řekne: „Nemohu operovat – ten chlapec je můj syn!“ Otec se na to podívá. Vysvětlete. Studie na Bostonské univerzitě zjistila, že většina účastníků nedokázala odpovědět, protože si nedokázali snadno představit chirurga jako chlapcovu matku.

Přestože bylo předloženo mnoho vysvětlení překážek, kterým čelí ženy v akademickém prostředí, neměly by být přehlíženy nevědomé předsudky rozhodujících osob. Jedná se o velmi obtížně řešitelný problém, protože osoby s rozhodovací pravomocí si téměř vždy nejsou vědomy svých vlastních předsudků. Výzkum navíc ukázal, že informování lidí o jejich předsudcích může ve skutečnosti vést k dalším předsudkům.

Řešením předloženým v irském akčním plánu pro rovnost žen a mužů na období 2018-2020 je vytvoření omezeného počtu profesorských míst určených pouze pro ženy. Cílem je zajistit, aby do roku 2024 bylo 40 % všech profesorských pozic na akademické půdě obsazeno ženami. EU již dříve stanovila cíle pro genderově vyvážené veřejné pozice a členství ve správních radách, přičemž důsledky nesplnění těchto cílů sahají od požadavku na vysvětlení, proč nebyl cíl splněn (např. ve Španělsku), až po značné pokuty (např. v Itálii). Tyto typy opatření byly v EU dosud úspěšné.

Ačkoli řada demokratických zemí přijala požadavky na genderovou vyváženost, zdá se, že USA a Velká Británie taková opatření používají nerady. Za současného stavu je možné, že díky závazku EU k genderové vyváženosti se dočkáme dalších dobrovolných a legislativních opatření ke zvýšení zastoupení žen v akademickém prostředí v celém tomto regionu.

O

Kimberly A. Houserová je odbornou asistentkou na Oklahomské státní univerzitě, kde vyučuje kurzy obchodního práva a práva nových technologií. Její výzkum se zaměřuje na oblasti, v nichž federální vláda USA nedrží krok se změnami ve společnosti a technologiích, a poukazuje na to, jak současné právo neodpovídá potřebám lidí. Před zahájením pedagogické činnosti vykonávala Houserová právní praxi v Chicagu a později pro technologický start-up v Austinu.

Houser se ve svém výzkumu zaměřuje na ochranu soukromí, big data, umělou inteligenci a problematiku nevědomé zaujatosti/rozmanitosti pohlaví. Houserová se loni na podzim dostala na titulní stránky celostátních novin kvůli své práci, v níž zkoumala, jak daňový úřad porušuje zákony o ochraně soukromí a bezpečnosti dat tím, že vytěžuje osobní údaje občanů. Její nový článek o řešení krize diverzity v technologickém průmyslu prostřednictvím odpovědného využívání umělé inteligence vyjde v časopise Stanford Technology Law Journal. Přednášela na různých mezinárodních konferencích a akcích a je autorkou jedné z prvních komerčních knih zabývajících se riziky zveřejňování a hostování na internetu, The Legal Guide to Social Media. Když Kimberly zrovna nevyučuje, neprovádí výzkum nebo nemluví o tom, jak nás sleduje daňový úřad, ráda hraje fantasy fotbal.