Zápěstní aktigrafie se běžně používá k měření spánku a kyčelní aktigrafie se běžně používá k měření aktivity. Není jasné, zda lze k měření spánku použít aktigrafii kyčlí. Tato studie hodnotila validitu zápěstní aktigrafie a kyčelní aktigrafie ve srovnání s polysomnografií (PSG) pro měření spánku. Během noční PSG nosilo 108 zdravých mladých dospělých (22,7 ± 0,2 let) kyčelní a zápěstní aktigraf GTX3+. Byla získána měření celkové doby spánku (TST), efektivity spánku (SE), latence nástupu spánku (SOL) a probuzení po nástupu spánku (WASO) a porovnána mezi zápěstním aktigrafem, kyčelním aktigrafem a PSG. Citlivost, specifičnost a přesnost zápěstní aktigrafie a kyčelní aktigrafie pro každou proměnnou byly odvozeny z porovnání epoch po epochách s PSG. V porovnání s PSG: TST a SE byly u zápěstní aktigrafie podobné, ale u kyčelní aktigrafie nadhodnocené (obě o 14 %); SOL byla u zápěstní aktigrafie podhodnocena a u kyčelní aktigrafie podhodnocena (o 39 %, resp. 80 %); WASO byla u zápěstní aktigrafie nadhodnocena a u kyčelní aktigrafie podhodnocena (o 34 %, resp. 65 %). V porovnání s PSG byla senzitivita, specificita a přesnost zápěstní aktigrafie 90 %, 46 % a 84 % a kyčelní aktigrafie 99 %, 14 % a 86 %. Tato studie ukázala, že při použití stávajících algoritmů neposkytuje aktigraf GTX3+ nošený na kyčli validní nebo přesné měření spánku, zejména kvůli špatné detekci probuzení. V porovnání s kyčelním kloubem poskytoval aktigraf GTX3+ nošený na zápěstí validnější měření spánku, ale pouze s mírnou schopností detekovat období bdění během spánku.

.