Riskuji přílišné zjednodušení, ale rád bych navrhl, že existuje jeden vzorec, který charakterizuje většinu, ne-li všechny tyto znepokojivé problémy: Všechny vycházejí z dualistické orientace. Mám tím na mysli myšlení, které si představuje svět ty versus já, my versus oni, já versus ostatní. Dualistická orientace je taková, která se zaměřuje na naše rozdíly namísto našich podobností, podporuje svévolné dělení na úkor sociální soudržnosti, zanedbává naši vzájemnou závislost tím, že pěstuje náš pocit nezávislosti, a vytváří hluboce polarizovaný svět, kde pokud nejste s námi (nebo jako my), pak jste proti nám (a proto jsme my proti vám).

Můžeme se podívat na téměř jakýkoli společenský problém – rasismus, sexismus, chudobu, homofobii, ableismus, šikanu, terorismus, domácí násilí, obchod s lidmi, otroctví, náboženský fundamentalismus – a jeho jádrem je dualistická orientace. Ve všech těchto případech, a to jak v současnosti, tak v historii, je základním důvodem, proč se jedna skupina lidí rozhodla vykořisťovat, utlačovat a ubližovat jiné skupině lidí, přehnaný důraz na jejich odlišnosti. A tato dualistická orientace se nevyskytuje pouze mezi lidmi. Země je na pokraji ekologické katastrofy, protože lidé (přinejmenším ti, kteří byli v moderní době u moci) ostře rozlišují mezi lidským a nelidským světem.

Ze sociologického hlediska je tato dualistická orientace poněkud paradoxní. Na jedné straně někteří sociologové teoretizují o této orientaci a sociálních problémech, které může způsobovat. Místo pojmu dualismus sociologové často používají pojmy „othering“, „doing difference“ a „in-groups and out-groups“. Tyto pojmy jsou podobné dualistické orientaci v tom, že popisují proces, při němž je jedna skupina lidí ponižována a vnímána jinou skupinou jako méněcenná.

Na druhé straně mnoho analytických konceptů, které používáme v sociologii, odráží tuto dualistickou orientaci, v níž je svět rozdělen na dva protichůdné tábory: ženy/muži; nebílí/bílí; mající/nemající; mladí/staří; teoretici konfliktu/funkcionalisté; rozvinuté národy/méně rozvinuté národy; utlačovaní/utlačovaní; industrializovaní/neindustrializovaní; západní/nezápadní atd. Analyzování sociálního světa v takovýchto dualistických termínech je zjevně dominantním paradigmatem v oboru; nemohu si však pomoci a musím se ptát, zda jeho používáním v sociologickém uvažování neúmyslně neschvalujeme a neposilujeme toto dualistické myšlení.

Někomu se tato forma dualistického socioanalyzování může zdát neškodná; nepopisujeme přece jen svět takový, jaký je? Ne tak docela. Svět je jistě změtí sociálně vytvořených dělení. A přestože se tyto rozdíly zdají být skutečné a mají velmi reálné dopady, nesmíme zapomínat, že se skutečně jedná o sociální výtvory. Nezdá se vám poněkud ironické, že jsme si vytvořili analytické rámce, které nám brání v tom, abychom tyto rozdíly viděli jako sociálně vytvořené? Nepodporujeme, a dokonce nereifikujeme tyto duality tím, že je tak ochotně používáme v našich sociologických vysvětleních?“

Problém používání těchto dualit k vysvětlení našeho zpackaného světa jde ještě dál: vytváří to dojem, jako by tyto duality byly skutečné, vrozené a přirozené. Když mluvíme o problémech mezi ženami a muži, barevnými a bělochy, křesťany a muslimy nebo o jakémkoli jiném z mnoha dualizmů, na které se pravidelně odvoláváme, implicitně (a někdy i explicitně) naznačujeme, že tyto dvě skupiny jsou v podstatě a ze své podstaty odlišné, že v jádru těchto dvou skupin je nějaký zásadní rozdíl.

Odklon od této dualistické orientace není snadný úkol. Může dokonce vyžadovat herkulovské úsilí v myšlení. Pokud se však chceme touto cestou alespoň vydat, musíme zpochybnit a zpochybnit způsob, jakým nereflektovaně popisujeme a rozdělujeme svět na dichotomické a protikladné tábory. Ve svých slovech i činech musíme vytvářet skutečné alternativy k těmto svévolným konstrukcím, zdůrazňovat naše podobnosti namísto rozdílů, stavět mosty namísto hranic a uznat, že vzájemná závislost nás udržuje, zatímco nezávislost nás rozděluje. Nakonec je výzvou vidět druhé jako nás. Jak toho můžeme dosáhnout, bude tématem mého příštího příspěvku. Zůstaňte naladěni!