Syn veterána latinskoamerického popu Julia Iglesiase, Enrique Iglesias, se vydal ve stopách svého otce jako zpěvák. Když se jeho otec po rozvodu s matkou Isabel Preyslerovou v roce 1978 přestěhoval z Madridu do Miami, zůstal ve Španělsku se svým bratrem Juliem Iglesiasem ml. V roce 1985 však byli spolu s bratrem posláni k otci kvůli vlastní bezpečnosti poté, co ETA unesla jejich strýce.

Přestože byl synem velkého zpěváka, Enrique, který se narodil 8. května 1975, nechtěl těžit ze slavného jména svého otce. Aniž by to otci řekl, půjčil si peníze od své chůvy a nahrál demo, které později předal bývalému otcovu publicistovi Fernanu Martinezovi. Společně pak písně propagovali pod uměleckým jménem Enrique Martinez s kulisou neznámého zpěváka z Guatemaly.

Po získání nahrávací smlouvy s vydavatelstvím Fonovisa se rozhodl věnovat se více hudbě. Usilovně pracoval na svém debutovém albu a v roce 1995, kdy mu bylo pouhých dvacet let, vydal vlastní počin „Enrique Iglesias“. Talent mu skutečně nechyběl a dokázal to prodejem půl milionu kopií během prvního týdne, přestože album bylo nahráno v neanglickém jazyce, ve španělštině.

Dva roky se připravovala druhá deska „Vivir“, která konečně vyšla v roce 1997. Díky němu se v roce 2008 utkal se svým otcem a dalšími uznávanými latinskoamerickými hudebníky, jako je Luis Miguel, o cenu Favorite Latin Artist na American Music Awards. V následujícím roce získal také nominaci na Grammy v kategorii Nejlepší latinskoamerické popové album. Přestože první vytouženou cenu prohrál se svým otcem a druhou s Luisem, podařilo se mu ukořistit jednu trofej za popové album roku na Premio Lo Nuestro Awards.

Enrique zřejmě pracoval na svém dalším albu v době, kdy cestoval po celém světě na své první turné na podporu druhého alba, neboť v roce 1998 měl již hromadu nových písní, které by stačily na jednu celovečerní desku. Aniž by déle čekal, vydal v září téhož roku album „Cosas Del Amor“. Díky tomuto počinu získal cenu, o kterou v předchozím roce přišel, Favorite Latin Artist at AMAs, a porazil tak Rickyho Martina.

Trvalo mu čtyři alba, než se konečně probojoval do Top 10 žebříčku Billboard Hot 200. V tomto žebříčku se umístil na prvním místě. V roce 1999 se dostal na desáté místo amerického albového žebříčku s deskou „Enrique“, která se pyšnila duetem s Whitney Houston. Díky úspěchu tohoto alba s ním výkonný ředitel společnosti Interscope Jimmy Iovine podepsal smlouvu na několik alb a požádal ho, aby nahrál svůj první anglický set.

Enrique na výzvu odpověděl a následující tři roky strávil přípravou materiálu pro své první anglické album. Ve spolupráci s Karou DioGuardi a Stevem Moralesem napsal mimo jiné takové hity jako „Hero“ a „Escape“. Když album v roce 2002 vypustil na trh, vydobyl si celosvětovou slávu, protože vládlo různým žebříčkům po celém světě. Ve Státech se vyšplhalo rovnou na druhé místo.

Jen měsíc po vydání „Escape“ přišel s další španělskou deskou „Quizas“. Po třech letech psaní písní měl zřejmě dost skladeb na to, aby naplnil nejedno album. Přestože se dokázalo umístit pouze na 12. místě žebříčku Hot 200, podařilo se mu ovládnout žebříček Billboard Latin Albums. Navíc se mu všechna ta dřina vyplatila, protože v roce 2003 získal cenu Latin Grammy za nejlepší mužské popové vokální album.

Enrique nepolevil ani o kousek. V listopadu 2003, jen několik měsíců poté, co vystoupil na pódium, aby převzal svou první Grammy, pohostil své věrné albem „7“, které slibuje „životní“ písně. I když si dal na tvorbě písní „záležet“, album nebylo tak úspěšné jako jeho dva předchůdci. Stalo se jeho albem pod Interscope s nejhorším výsledkem v žebříčku, když se dostalo pouze na 34. místo v Hot 200.

Neznal tvůrčí hranice a chtěl dát něco jiného, a tak ve svém dalším počinu překročil žánry. Přijal hiphopovou hudbu tím, že se spojil s rapovým magnátem Lil Waynem. Výsledkem začlenění modernějšího popového stylu s prvky R&B je album „Insomniac“, které se dočkalo příznivých recenzí.

Dva roky po sestavení svých hitů pro album největších hitů vydal 13. července 2010 své první dvojjazyčné album „Euphoria“. Jako hosté se na něm objevili Pitbull, Akon, Nicole Scherzinger, Usher a Wisin y Yandel. Hlavní singl, pěstmi bušící „I Like It“, byl vybrán jako oficiální hymna hitové reality show MTV „Jersey Shore“.

Letos po roce Enrique neudělal ani krok zpět. Jeho kariéra byla velmi produktivní, od roku 1997 vydal osm alb. Také jeho milostný život byl přeplněný a rušný. Než v roce 2002 začal chodit s tenistkou Annou Kournikovou, byl kdysi romanticky spojován se Sofií Vergarou, Samanthou Torres, Aliciou Machado, Christinou Aguilerou a Jennifer Love Hewitt.