Vratislav je nejpůvabnější a pro mnohé nejméně vyslovitelné Polsko (vrohtz-wahv). Tyto „polské Benátky“ se rozkládají na břehu řeky Odry a pyšní se 130 mosty spojujícími 12 ostrovů, jedním z nejúchvatnějších tržišť v Evropě a přehlídkou renesančních domů v pastelových barvách lemovaných plynovými pouličními lampami, které se ještě každou noc ručně rozsvěcují.

Pod gotickými věžemi a barokními paláci se však skrývá maličký svět, který čeká na své objevení: legie malých lidí, z nichž každý není vyšší než metr, číhá v uličkách, vykukuje ze dveří a houpe se na sloupech veřejného osvětlení. Drzé, bronzové a osobností sršící sošky jsou vratislavští trpaslíci a začali řádit.

Mohlo by vás také zajímat:
– Poslední žijící švadlena z mořského hedvábí
– Loděnice, která změnila lidstvo
– Mizející řecká pískovaná řeč

Nikdo přesně neví, kolik těchto veselých trpaslíků ještě existuje, ale úředníci odhadují, že v současné době chodí po světě více než 400 těchto trpaslíků. Cestou z autobusového nádraží do Starého Města jsem zahlédl ležícího trpaslíka, jak se vesele sluní v parku, uhodil jsem se palcem o vousatého trpaslíka, který pracoval na notebooku poblíž kavárny, a instinktivně jsem uhnul z cesty, když jsem uviděl dva hasiče velikosti bot, kteří spěchali hasit požár.

Většina návštěvníků netuší, proč jsou tito trpaslíci tak důležití

Zůstaňte tu dost dlouho a možná narazíte na celou společnost trpasličích obchodníků, bankéřů, buskerů, profesorů a pošťáků. Najdete tu lékaře držícího miniaturní stetoskop, zahradníka tlačícího maličký trakař a trpasličího zubaře, který trhá maličké trpasličí zuby. Jeden chrápe u hotelu, dva se líbají před úřadem pro registraci manželství a 19 jich hraje trpasličí symfonii před městskou koncertní síní.

„Jejich počet jsme ztratili před několika lety,“ přiznal Robert Rasała, který spravuje oficiální trpasličí informační centrum na městském tržišti. „Teď za nimi jezdí lidé z celého světa, ale většina návštěvníků vůbec netuší, proč jsou tak důležití.“

Každá socha je ve skutečnosti poklonou Oranžové alternativě, protisovětskému hnutí odporu, které se zrodilo ve Vratislavi a které používalo trpaslíky jako svůj symbol a v 80. letech minulého století pomohlo svrhnout polský represivní komunistický režim.

Trpaslíci nám dali důvod k smíchu

Vyzbrojena spreji a vedena umělcem z Vratislavské univerzity Waldemarem „Majorem“ Fydrychem skupina pokojně protestovala proti vládní cenzuře svobody slova a veřejných shromáždění v období stanného práva v letech 1981-1983 tím, že počmárala komunistickou propagandu pouličním uměním inspirovaným surrealismem – konkrétně malbami rozpustilých trpaslíků.

„Byla to strašná, nebezpečná doba. V noci jste nemohli vyjít na ulici a na hlavním náměstí stály tanky a vojáci,“ řekl Arkadiusz Förster, novinář polského celostátního deníku Gazeta Wyborcza. „Díky trpaslíkům jsme se měli čemu smát, a to byl celý záměr: ukázat, jak je situace absurdní, a povzbudit lidi, aby se nebáli.“

Když hnutí získalo popularitu, začal Fydrych vést rozmarné veřejné pochody ulicemi Vratislavi a obhajovat „práva trpaslíků“. Policie se snažila tato podvratná pro-gnomská shromáždění potlačit, ale výsledné zatýkání se dostalo do celostátních zpráv a podařilo se mu jen zesměšnit úřady. Brzy se na ulicích po celém Polsku začaly objevovat kresby malých trpaslíků. Hnutí vyvrcholilo 1. června 1988, kdy se do centra Vratislavi sjelo 10 000 protestujících s oranžovými kuželovitými čepicemi a skandováním „Svobodu trpaslíkům!“.

„Tato událost se stala známou jako Revoluce trpaslíků,“ řekl Förster. „Ukázala světu, že komunismus se rozpadá a že lidé všech věkových kategorií se mohou spojit a pokojně bojovat proti systému.“

Ukázala světu, že komunismus se rozpadá

V roce 2001 se město rozhodlo připomenout historii umělecké protikomunistické vzpoury umístěním bronzové sochy velkého trpaslíka – pojmenované Papa Dwarf – na ulici Świdnicka, kde se scházeli členové Oranžové alternativy. O čtyři roky později dostal místní sochař Tomasz Moczek nápad: co kdyby vytvořil malé bronzové trpaslíky, z nichž každý by představoval jinou část vratislavské historie nebo každodenního života, a rozmístil je po městě?

Místostarosta Vroclavi pověřil Moczka vytvořením prvních pěti a jeho první návrhy – včetně řezníka se sekerou, který slavnostně hledí na městská středověká jatka, a trojice trpaslíků, kteří společně tlačí nákupní vozík v lidské velikosti před městským tržištěm – se ukázaly být natolik populární, že se z nich stala početná subpopulace.

Dnes Moczek vytvořil více než 100 vratislavských trpaslíků a inspiroval kolekci mladých sochařů, aby navrhli rozkošně bizarní sochy trpaslíků pro místní charitativní organizace, obchody a obchody. Jak se populace trpaslíků rozrůstala, začali k nim jezdit lidé z celé planety, aby našli co nejvíce těchto pozoruhodně nápaditých metr vysokých zázraků.

„Chtěl jsem vytvořit něco, co je zcela integrované do města – něco, co vypadá, jako by tu bylo odjakživa, a vy to teprve teď objevujete.“ Moczek řekl ve svém ateliéru a držel v ruce model prvního trpaslíka, kterého kdy vytvořil: přikrčeného trpaslíka, který si pere oblečení v řece Odře.

„Jak to, že ten trpaslík nenosí boty?“ zeptal se Moczek.

„Sundal si je, aby mu nezmokly,“ řekl Moczek. „Každý trpaslík má svůj osobitý charakter. Já je prostě vytvářím takové, jací jsou.“

Město ostatně nedávno vytvořilo oficiální webové stránky, které mají lidem pomoci lépe se seznámit s jeho nejmenšími obyvateli. Každý z nich má své jméno, podrobný příběh a jedinečné zvyky. Můžete hlasovat pro své oblíbence, registrovat nové přírůstky nebo se dozvědět nejnovější trpasličí drby. K dispozici jsou také mapy, aplikace a pěší výlety za trpaslíky, každoroční zářijový festival s „Velkým průvodem trpaslíků“ a zimní tradice, kdy místní obyvatelé oblékají trpaslíky do šál, čepic a rukavic, aby jim bylo teplo.

Poté, co mě Moczek pozval do své pracovny, mě provedl po vratislavském Starém Městě, aby mi ukázal své oblíbené drobné potomky a odhalil svůj postup.

Vytvoření každého čtyřkilogramového až pětikilogramového výtvoru trvá tři měsíce, vysvětlil, a vše začíná skicou. Poté vytvoří hliněnou formu návrhu, která slouží jako negativ pro následný silikonový a sádrový model. Moczek do modelu udělá čtyři malé otvory a opatrně do něj nalije horký vosk, přičemž dbá na to, aby forma měla stejnou tloušťku po celém těle. Poté, co dokončí závěrečné retuše, vloží model na 12 hodin do pece o teplotě 700 °C. Vosk se roztaví, vznikne dutina, do které Moczek nalije roztavený bronz a vytvoří odlitek. Poté jej znovu zahřívá až na 1200C, kdy trpaslík nabírá na hmotnosti a roste do podoby sochy připravené k použití na ulici.

„Nejtěžší je to ve chvíli, kdy je musím dát pryč,“ řekl Moczek a sehnul se, aby si prohlédl Ospalce, který drží malinké kopí a měl hlídat po kolena vysokou bránu vedoucí do bájného „města trpaslíků“, ale při práci usnul. „Občas se rád zajdu podívat na jejich nová místa odpočinku, abych zjistil, jak se jim daří.“

Když se blížíme k Moczkovým nejslavnějším figurkám – dvojici kamarádů, kteří tlačí žulovou kouli opačným směrem (jmenují se Sisyfos) – zeptal jsem se ho, jestli je dost starý na to, aby si pamatoval život ve Vratislavi za válečného stavu, a on ztichl.

„Bylo mi devět let a chtěl jsem si s mámou koupit zmrzlinu,“ řekl a zadíval se do země. „Vyšli jsme ven a viděli, jak přijíždějí tanky a lidé utíkají pryč. Maminka upadla a byla ušlapána. Nevěděl jsem, co mám dělat, tak jsem prostě házel kameny na tanky a doufal, že přestanou.“

Když Moczek zvedl hlavu, ke dvěma bronzovým figurkám se pomalu blížil starší pán s kamennou tváří. Muž se sklonil, vyfotil si je a neubránil se smíchu při pohledu na rozpustilé trpaslíky, kteří šlapou ulicemi.

„Možná je to jen umění,“ řekl Moczek a blýskl se úsměvem. „Ale pro mě je to něco víc.“

Custom Made je seriál BBC Travel, který vám představí strážce kulturních tradic po celém světě.

Přidejte se k více než třem milionům fanoušků BBC Travel tím, že nám dáte lajk na Facebooku nebo nás budete sledovat na Twitteru a Instagramu.

Pokud se vám tento článek líbil, přihlaste se k odběru týdenního zpravodaje bbc.com features s názvem „If You Only Read 6 Things This Week“. Ručně vybraný výběr příběhů z BBC Future, Earth, Culture, Capital a Travel, který vám každý pátek přijde do schránky.