Pokud věříme, že spiritualita a materialismus jsou dvě oddělené věci, pak si budeme moci užívat jen jedné z nich: té, ke které více inklinujeme.
Skutečnost je taková, že nikdo nám nemůže zabránit prožívat obojí současně, nikdo jiný než my sami. Pokud věříme, že nám materialismus brání v tom, abychom se vzdálili od svého pravého já, pak tomu tak bude.

Na druhou stranu, máme-li správný pohled na bohatství a seberealizaci, pak budeme schopni do svého života pozvat obojí. Není hříchem toužit po pohodlí fyzického světa. Bohatství nemůže utvářet náš život, to dělají naše silové balíčky.
Bohatství poskytuje prostředky ke zlepšení kvality našeho života. Můžeme si vybrat, zda budeme s penězi, které máme, zacházet velkoryse, nebo sobecky. Tyto možnosti máme vždy k dispozici bez ohledu na množství peněz nebo bohatství, které vlastníme.
Můžeme však mít k dispozici mnohem více možností, když máme k dispozici větší bohatství. To nám dává určitou moc ve světě. Často se spokojenost začíná rozmazávat a na její místo nastupuje chamtivost. Chamtivost udržuje předmět touhy na nejvyšší úrovni priority a provokuje jedince k tomu, aby pro jeho získání udělal cokoli. Na druhou stranu, když víme, že si něco zasloužíme, určitě nám to přijde vhod, zvláště když jsme zbaveni neklidu nebo úzkosti lpět na materiálních věcech.
Touha po bohatství vzniká ze závisti. Jedna negativní emoce přitahuje druhou a může nás snadno přimět k tomu, abychom podlehli chamtivosti; pokud však žijeme s naprostým přijetím sebe sama a svého života takového, jaký je, touha po bohatství nás pravděpodobně nevyvede z rovnováhy.
Když poctiví lidé, kteří vedou prostý život, pozorují, jak si jiní osvojují nekalé prostředky k získání bohatství a mají v tom úspěch, vytvoří si přesvědčení, že obrovské množství peněz lze získat pouze nekalými prostředky. Vidíme-li, jak někdo z našich blízkých přes noc zbohatl, velmi nás to ovlivní. Když pak vidíme, že tentýž člověk o většinu tohoto bohatství přišel kvůli neopatrnému utrácení, děkujeme svým hvězdám, protože bohatství mizí stejně rychle, jako přichází.
Z negativních zkušeností druhých můžeme přebírat přesvědčení a podle toho si vytvářet svůj život. Na druhou stranu můžeme jen pozorovat svět kolem sebe jako divák a zároveň si být jisti sami sebou a sledovat, jak si naše balíčky sil vytvářejí život, po kterém toužíme a který si zasloužíme. Vždy dostáváme to, co si zasloužíme, a zasloužíme si to, čemu věříme.

Často se přístup lidí k ostatním po nabytí bohatství změní k horšímu. To však neznamená, že bychom se také stali necitlivými k druhým, kdybychom zbohatli. Pokud si věříme sami sobě a jsme si vědomi své moci tvořit pro sebe a toho, co si přejeme, nestane se z nás sobec. Lidé se stávají sobci, protože si nejsou jisti sami sebou.

Cítí se nejistí ohledně své budoucnosti. Proto si chtějí své bohatství schovat na pozdější dobu. Tím, že posílají své energetické balíčky do pravděpodobného nedostatku v budoucnosti, vlastně vytvářejí to, čeho se bojí – nedostatek v budoucnosti!

Jsou lidé, pro které mají peníze a majetek přednost před vším ostatním natolik, že na Stvořitele pamatují jen proto, aby zvětšili svůj hmotný majetek. Celá jejich existence je zaměřena na vše, co je hmotné. Jejich nespokojenost je činí chamtivými, žárlivými a nejistými. Vzdalují se od Stvořitele. Není to však jejich bohatství, co je od Stvořitele odvádí. Je to jejich vlastní volba.

I když jsme obklopeni hojností v materiálním smyslu, stále můžeme být spojeni se svým pravým já pozorováním vlastního jednání. Tím, že si uvědomíme svou karmu, můžeme své jednání kontrolovat. Můžeme pečlivě volit slova, která říkáme. Mluvit opatrně vyžaduje praxi. Právě sledování a korigování našich myšlenek vyžaduje maximální úsilí, alespoň zpočátku, dokud se nestane zvykem.
Nechť je síla s vámi; Strom moudrosti.