Ačkoli mnoho lidí věří v souvislost mezi počasím a zdravím, lékařské důkazy jsou nejasné.

WebMD Feature

Reviewed By Brunilda Nazario

Mnozí z nás mají staršího příbuzného, který tvrdí, že jeho artritický kloub má schopnost předpovídat budoucnost, alespoň z meteorologického hlediska. Za naprosto příjemného slunečného dne se dívá z okna, roztěkaně si tře bolavé rameno a slavnostně prohlásí: „Přijde bouřka.“ Vždycky je to tak.

Ve své víře není zdaleka sama. Podle doktora Jamese N. Weisberga, psychologa, který se specializuje na léčbu bolestivých stavů, je představa, že některé bolestivé zdravotní stavy jsou ovlivňovány počasím, rozšířená a prastará a sahá přinejmenším až k Hippokratovi ve čtvrtém století před naším letopočtem a nepochybně i dříve.

Měli bychom se však navzdory úctyhodnému rodokmenu tohoto přesvědčení zbavit dopplerovských radarů a vypečených televizních meteorologů a nahradit je Zpravodaji o bolavých kloubech, které vydávají naše pratety?

Pravděpodobně ne. Ačkoli mnozí věří v souvislost mezi počasím a zdravím, většina lékařských studií přišla přinejlepším s nejednoznačnou podporou. Pokud tedy žádná souvislost neexistuje, nebo pokud je souvislost relativně nedůležitá, proč v ni tak silně věříme?

Lidská biometeorologie

Lidská biometeorologie jako vědní obor studuje vztah mezi atmosférickými podmínkami a lidmi. Podle Dennise Driscolla, emeritního profesora atmosférických věd na texaské A&M a meteorologa, který se specializuje na lidskou biometeorologii, existují samozřejmě nejrůznější nesporné a zřejmé souvislosti mezi počasím a zdravím, například výskyt úpalu v horkých dnech nebo omrzlin v chladných. Existují také významné, ale méně přímé souvislosti mezi počasím a zdravím, například výskyt alergií během pylové sezóny. V takových případech atmosférické podmínky zjevně ovlivňují zdraví, ale hrají spíše podpůrnou než primární roli, říká Driscoll.

Někteří vědci se však zajímají o méně přímé potenciální souvislosti mezi atmosférickými podmínkami – jako je teplota, barometrický tlak a vlhkost – a bolestivými stavy, jako je artritida, fibromyalgie a bolesti hlavy při sinusech nebo migréně. Rozdíl je v tom, že tyto souvislosti nejsou tak zřejmé a mechanismus, který by příznak vyvolal, není znám.

Teorie

Existuje zdánlivě nekonečná zásoba anekdotických důkazů podporujících přesvědčení, že počasí může ovlivňovat bolestivé stavy, jako je artritida — stačí se zeptat některých příbuzných na příštím rodinném pikniku. Vidí to i spousta lékařů.

„Většina mých pacientů si stěžuje na bolesti v deštivých dnech,“ říká Gary Botstein, revmatolog působící v Decaturu ve státě Ga. „Spousta z nich dokáže podle bolesti poznat, jestli se blíží bouřka.“

„Někteří z mých pacientů jsou o této souvislosti naprosto přesvědčeni,“ říká Weisberg pro WebMD, „a je jich celá škála od lidí, kteří jsou sami lékaři, až po ty, kteří se nikdy nedostali dál než do osmé třídy.“

Je důležité zdůraznit, že lékaři a vědci nevěří, že počasí skutečně zhoršuje artritidu nebo kteroukoli z těchto nemocí. Místo toho se domnívají, že počasí může ovlivnit vaše příznaky. Proč by ale změny počasí měly způsobovat bolest? Tím si nikdo není zcela jistý.

Podezření, které nejčastěji vyzdvihují lidé trpící artritidou a vědci, je pokles barometrického tlaku, což je tlak, který vyvíjí vzduch kolem nás. Pokles barometrického tlaku často předchází bouřce a teorie říká, že pokles tlaku vzduchu může způsobit otok tkání kolem kloubů, což způsobuje artritické bolesti. Zastánci této myšlenky používají jako simulátor balón v barometrické komoře. Pokud tlak venku klesne, vzduch v balónu se rozpíná. Pokud by se totéž stalo v okolí artritického kloubu, mohla by expanze nebo otok podráždit nervy a způsobit bolest.

„Je možné, že citlivost nervů je na barometrický tlak tak vysoce nastavena, že mohou reagovat i na malé změny,“ říká doktorka Frances Wilderová, epidemioložka a ředitelka výzkumu v Arthritis Research Institute of America v Clearwateru na Floridě.

Je však důležité poznamenat, že tento proces je zcela teoretický, protože otok – pokud skutečně probíhá – se děje v tak malém měřítku, že jej nelze zjistit žádnými vědeckými prostředky. Protože neexistuje nic, co by se dalo lékařsky zmapovat, je studium tohoto tématu odkázáno na subjektivní výpovědi o artritických bolestech, které se těžko porovnávají mezi jednotlivými osobami.

„Není to tak, že bych pozoroval aktivní změny zánětu v důsledku změn počasí,“ říká Botstein pro WebMD, „a neexistují testy, které by takové změny zánětu odrážely na každodenní bázi.“

Driscoll vidí problém v teorii barometrického tlaku. „Lidé si musí uvědomit, že změny tlaku spojené s bouřkami jsou poměrně malé,“ říká. Ve skutečnosti podotýká, že změny spojené s bouřkou odpovídají zhruba tomu, co člověk zažívá při jízdě výtahem ve vysoké budově. V lékařské literatuře se zatím neobjevilo mnoho zpráv o lidech s artritidou, které by jízda výtahem ochromila.

Věda

Přes všeobecně rozšířenou víru v tuto souvislost jsou při pohledu na vědecké studie o vztahu počasí a zdraví zřejmé dvě věci: Literatura se neshoduje a není jí zase tolik.

„Téma bolesti a počasí pacienty velmi zajímá a je s podivem, že se o něj nezajímá více výzkumníků nebo lékařů ve Spojených státech,“ říká Weisberg. „Mám pacienty, kteří o tom se mnou mluví každý den.“

Částečný důvod nezájmu v této zemi pravděpodobně spočívá v tom, že studie toho zatím příliš neobjevily. Wilder i Weisberg sami nezávisle na sobě pracovali na studiích, které žádnou nápadnou souvislost neprokázaly.

„Máme tu problém v oblasti lidské biometeorologie, protože velká část z ní je podmíněna něčím, co se rovná povídačkám starých bab a prastarým přesvědčením, které z velké části nebyly potvrzeny vědeckým zkoumáním,“ říká Driscoll. „Počasí bylo obviňováno ze všeho možného, od infarktu po kocovinu.“

Weisberg je podobně skeptický. „Všichni v tuto souvislost věří po celé věky, ale nezdá se, že by pro ni existovaly skutečné důkazy,“ říká. „Existují anekdotické studie, několik kazuistik, sem tam nějaká literatura. Zájem o toto téma občas vzroste a pak opadne, když se nic nenajde.“

Některé práce ukázaly možnou souvislost. Věřící obvykle uvádějí slavnou studii, kterou v 60. letech provedl ve Filadelfii výzkumník John Hollander. V této studii Hollander izoloval několik pacientů s revmatoidní artritidou v uzavřené komoře a postupně upravoval atmosférické podmínky. Zjistil, že při zvýšení vlhkosti vzduchu a poklesu barometrického tlaku dochází k nárůstu otoků a ztuhlosti.

Skeptici

Když tedy většina studií o souvislosti mezi bolestivými stavy a počasím nepřinesla smysluplné výsledky, proč se k tomu lidé stále vracejí?

Část problému při studiu vztahu mezi počasím a zdravím spočívá v obrovském množství možných atmosférických podmínek – včetně barometrického tlaku, teploty, vlhkosti, srážek a tak dále – a v možných příznacích. Existují také velké rozdíly v tom, jak lidé tvrdí, že počasí souvisí s jejich bolestmi. Někteří říkají, že bolest předchází změně počasí, jiní, že se shodují, a ještě jiní říkají, že následuje po nich. Různé kombinace mohou být jedním z důvodů, proč se výzkumníci k tomuto tématu stále vracejí. Vždy existuje možnost, že nebyla prozkoumána správná kombinace podmínek nebo příznaků.

„Myslím, že skutečnost, že tento „mýtus“ přetrvává mnohem déle než mnoho jiných, mě nutí přemýšlet, zda na něm opravdu něco není,“ říká Wilder, jehož nedávná studie neprokázala žádné statisticky významné souvislosti mezi osetoartritidou a změnami počasí. „Myslím, že je možné, že věda ještě nedohnala anekdotické důkazy.“

Vilder však souhlasí s tím, že důkazy jsou vratké a že jsou možná i jiná vysvětlení.

Psychologické vysvětlení

Existují i další možnosti zjevné souvislosti mezi počasím a bolestí. Driscoll a Weisberg například tvrdí, že lidé mohou mít v deštivých dnech sklon k zachmuřenosti a že jejich špatná nálada může ztěžovat snášení bolesti.

Možnost, že psychologie hraje roli při utváření našich reakcí na počasí a bolest, neznamená, že bolest není skutečná nebo že počasí nemá vliv, a.. Weisberg spekuluje o četných nepřímých souvislostech, které by mohly být mezi počasím a zdravím; může například pochmurný den způsobit, že lidé budou nešťastní a zůstanou déle v posteli, což způsobí, že se budou cítit více ztuhlí?

Mohou zde působit hlubší psychologické procesy. Každého z nás zasáhl pocit zdánlivé jasnozřivosti, když jsme náhodou mysleli na starého přítele, který nám o několik minut později zavolal na telefon. Na co si však nevzpomínáme, jsou nesčetné případy, kdy naše vzpomínání k onomu telefonátu nevedlo.

Podle stejné logiky může někomu stačit jeden případ vzplanutí artritidy, které se shodou okolností odehraje před bouřkou, aby nabyl přesvědčení, že existuje přímá souvislost mezi jeho příznaky a počasím.

„Chceme najít příčinu své bolesti, ale někdy se nám to nepodaří,“ říká Weisberg. „A tak je počasí jednou z nejsnáze obvinitelných věcí.“ Stačí se jen podívat nahoru, abyste našli svého podezřelého.

Driscoll souhlasí. „Pokud sami sebe přesvědčíte, že existuje souvislost mezi počasím a vaší bolestí, pak proboha existuje,“ říká pro WebMD. „Když barometr klesá, blíží se mraky a zvedá se vítr, pokud si myslíte, že by se vaše artritida měla projevit, tak se projeví.“

Ačkoli je Weisberg obecně skeptik, touhu věřit v tuto souvislost shledává velmi silnou i u sebe. „Snažím se svým pacientům říkat, že opravdu neexistují důkazy o tom, že počasí má velký vliv, i když si to myslí,“ říká. „Ale je to těžké, protože vzadu v mysli je stále silný pocit, že na tom opravdu něco je.“

Stříbrná stránka

Přes neúspěchy vědců při hledání silné souvislosti mezi počasím a zdravím Driscoll poznamenává, že naděje je věčná. „A to je tak trochu ironie, protože určitě nechceme, aby počasí tak účinně ordinovalo naše nemoci,“ říká.

Přes neshody se téměř všichni shodují, že vliv počasí na chronické bolestivé stavy je v nejhorším případě mírný a v nejlepším případě žádný. Každopádně na tom tolik nezáleží.

Z tohoto důvodu, i když máte silné bolesti spojené s počasím, odborníci doporučují, abyste byli velmi opatrní, než se rozhodnete následovat lidovou moudrost a přestěhovat se do klimatu, které je sušší a teplejší. „Mám pacienty, kteří odjedou na zimu na jih a prvních několik měsíců se cítí skvěle,“ říká Weisberg. „Ale pak se jejich tělo aklimatizuje na tento charakter počasí a oni se začnou cítit stejně jako předtím.“

Podle Wildera by navíc možnost environmentálních výhod změny klimatu mohla být převážena psychickým stresem – a fyzickou bolestí, která se může v důsledku tohoto stresu vyvinout – při opětovném usazování se na novém místě.

Weisberg a Driscoll nabízejí několik praktických rad. „Protože s počasím toho lidé moc nenadělají. Měli by prostě pracovat na věcech, které mohou změnit,“ říká Weisberg.

Driscoll souhlasí. „Pokud má počasí vůbec nějaký vliv na stavy bolesti, je velmi malý,“ říká. „A protože s tím stejně nemůžeme nic dělat, proč si s tím dělat starosti?“

Publikováno 9. června 2003.

ZDROJE: Gary Botstein, MD, revmatolog, Decatur, Ga; člen představenstva Georgia Chapter of Arthritis Foundation. Dennis Driscoll, PhD, emeritní docent, katedra atmosférických věd, Texas A&M. Bolest, 61 let, 1995. Bolest, 81 let, 1999. Neuroscience Letters, 266, 1999. Sborník Národní akademie věd, duben 1996. Rheumatology, 14. března 2003. James N. Weisberg, PhD, docent psychiatrie a anesteziologie, State University of New York, Stony Brook. Frances V. Wilder, PhD, ředitelka výzkumu, Arthritis Research Institute of America, Clearwater, Fla.