Foto: Sippakorn Yamkasikorn z Pexels.

Podle nejnovější zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která byla zveřejněna ve středu 9. září, došlo od roku 1970 k průměrnému poklesu velikosti populací savců, ptáků, ryb, obojživelníků a plazů o 68 %. O tomto ničivém úbytku druhů obratlovců a jeho souvislosti s nejnovějšími rozrůstajícími se požáry po celém světě hovořil NATURE s Dr. Nikhilem Advanim, ředitelem WWF pro klima, komunity a divokou přírodu.

Výše zmíněná zpráva WWF Living Planet Report 2020 upozorňuje na prudký úbytek druhů obratlovců. Zpráva vyhodnotila úbytek populací zaznamenaný u více než 4 392 sledovaných druhů mezi lety 1970 a 2016. Zpráva používá reprezentativní vzorek, nikoli absolutní pokles, takže neznamená vyhynutí těchto druhů.

Hlavní příčinou tohoto poklesu je lidská činnost, vysvětlil Dr. Advani pro časopis NATURE. Tyto hrozby lze rozdělit do kategorií: ničení biotopů, nadměrné využívání, invazní druhy, znečištění a klimatické změny.

Dr. Nikhil Advani, s laskavým svolením WWF.

Klimatické změny jsou nejnovější a také „nejunikátnější“ hrozbou, protože jejich dopady zhoršují ostatní hrozby a budou se projevovat ještě dlouho. Například dopady sucha na venkovské zemědělské komunity v rozvojových zemích mohou vést k tomu, že se obrátí k jiným možnostem, jak si zajistit živobytí, například ke zvýšenému využívání volně rostoucích rostlin a živočichů (nadměrné využívání).

Jednou z nejrozšířenějších environmentálních hrozeb spojených se změnou klimatu jsou lesní požáry. Ničivé požáry v Austrálii, Amazonii a Kalifornii upoutaly pozornost médií. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu k určení faktorů, které k těmto požárům přispívají, důkazy z Amazonie za poslední dvě desetiletí ukazují, že po obdobích velkého sucha obvykle následují rozsáhlejší požáry.

„Předpokládá se, že právě zde klimatické změny tyto požáry zhoršují, protože vytvářejí skutečně suché a horké podmínky, které vytvářejí to, čemu lidé říkají „tinderbox conditions“,“ uvedl dr. Advani.

Foto: Pixaby on Pexels.

Dalším faktorem, zejména v místech, jako je Kalifornie, je potlačování požárů.

“ Potlačování je velký, velký problém. Domy se staví na místech, kde by se možná stavět neměly. A v důsledku toho neustále potlačujeme požáry,“ pokračoval.“

Někteří vědci se domnívají, že v pravěké Kalifornii hořely ročně miliony hektarů požárů, zatímco nyní jich mohou hořet jen tisíce. Lesní požáry jsou v Kalifornii přirozenou poruchou, která bohužel ohrožuje lidské životy a majetek.

Foto: Michael Held on Unsplash.

Vliv těchto požárů na mnoho druhů také zhoršuje změna klimatu. Mnoho mobilnějších druhů se s těmito požáry vyrovnává útěkem. Kvůli lidské expanzi se však jejich životní prostředí zmenšilo natolik, že mají méně míst, kam se mohou vydat, vysvětluje doktor Advani.

„Uvízli jste v ohni a jste tam zablokovaní kvůli všemu tomu lidskému osídlení, které je kolem vás postaveno. Neexistuje žádný způsob, jak uniknout. Jedním z mechanismů, jak se vyrovnat s požárem, je právě útěk z ohně, a to už nedokážou tak dobře jako dřív.“

Jiné druhy mají jiné mechanismy, jak se vyrovnat s požáry. Například želva syslí se během požárů zahrabává pod zem a některé druhy hledají útočiště ve vodě nebo v její blízkosti. Mezitím mají rostliny více unikátních adaptací, které jim pomáhají tyto požáry přežít, například opravdu silnou kůru, která shoří.

Jak je vidět v Austrálii, zatímco některé druhy se požárům přizpůsobily, mnoho druhů nikoli. Ačkoli jejich počet zatím není stanoven, odhaduje se, že při ničivých požárech zahynuly miliony druhů – dokonce i druhy nedokumentované nebo nepočítané.

Foto: Amanda Klamrowski on Unsplash.

Austrálie je mezitím na prahu další sezóny požárů a po loňských děsivých škodách jsme se doktora Advaniho zeptali na jeho názory na zmírnění budoucí devastace.

„Viděli jste všechny ty obrázky koal, kterým například podávají vodu z ruky. A slyšel jsem spoustu příběhů o tom, jak lidé dávají koalám pít vodu, ale to potřebuje i spousta jiných zvířat. A tak se vlastně instalují vodní body na různých místech právě proto, aby byla voda zvířatům k dispozici „, odpověděl.

Lidé jsou závislí na mnoha druzích kvůli ekosystémovým službám, což jsou služby, které lidé dostávají od přírody zdarma. Mezi příklady těchto služeb patří kyslík, půda, čištění vody a opylování hmyzem a ptáky.

Ztráta opylování hmyzem je dalším významným důsledkem těchto ničivých požárů. V posledních letech dochází k masivnímu úbytku opylovačů po celém světě, a to především v důsledku lidské činnosti. Při rozsáhlém požáru mohou být vyhubeny tuny hmyzu, přesný počet však vědci obecně neznají.

Kvalitu ovzduší ovlivňuje nejen přímý kouř z požárů, ale mohou se projevit i trvalé účinky. Stromy, které pomáhají zlepšovat kvalitu ovzduší, potřebují čas na obnovu a dopady mohou být dlouhodobé.

Jak tedy těmto ničivým požárům v budoucnu zabránit nebo je alespoň omezit? I když odpovědi nejsou jasné, existují určité kroky, které by mohly pomoci.

„V případech, jako je Kalifornie, je jednou z jasných odpovědí provádět více předepsaných vypalování,“ řekl Dr. Advani. „Realita je taková, že nemůžete nechat tyto požární režimy přirozeně probíhat, protože by to prostě zcela zdevastovalo lidská sídla, takže to není proveditelné.“

Foto požáru Bobcat Fire, 2020, v Monrovii v Kalifornii. Autorem fotografie je Nikolay Maslov na serveru Unsplash.

Pro místa, jako je Amazonie, je přitom nejúčinnějším řešením dlouhodobé omezení emisí skleníkových plynů, které pomůže snížit nejhorší dopady klimatických změn.

Pro ochranu jednotlivých druhů před těmito požáry je třeba být kreativní. WWF založil fond Wildlife Adaptation Innovation Fund, který financuje projekty pomáhající druhům přizpůsobit se změně klimatu.

Příkladem jednoho z těchto projektů je vývoj lepších technik prevence a řízení požárů v prostředí pandy červené v severoindickém Sikkimu.

Doktor Advani to řekl nejlépe. Je třeba být kreativní. Lidé mají jedinečnou příležitost pomoci omezit klimatické změny a zachránit druhy. Jedním z míst, kde můžeme začít, je nést odpovědnost za svou osobní uhlíkovou stopu.

Další informace o adaptačním inovačním fondu pro divokou přírodu a zprávě Živá planeta 2020 naleznete na webových stránkách WWF.

.