Střednědobé projekce OSN připravené v rámci hodnocení v roce 1980 předpokládaly počet obyvatel jednotlivých zemí až do roku 2025. Dlouhodobé projekce, o kterých se zde hovoří, byly připraveny na základě projekce obyvatelstva 8 hlavních světových regionů v letech 2025-2100. Účelem projekce bylo sledovat důsledky změn oproti hodnocení z roku 1978 provedených ve střednědobých projekcích z roku 1980 na dlouhodobé projekce světové populace. Stejně jako v předchozích projekcích byly připraveny vysoká, střední a nízká varianta, v nichž se předpokládá, že porodnost bude konstantní na úrovni reprodukce, ale v různých obdobích v budoucnosti. Kromě toho tyto projekce obsahují 2 varianty, které dříve zpracovány nebyly – konkrétně variantu růstu a variantu poklesu, v nichž konečná čistá míra reprodukce činí 1,05, resp. 0,95. Ve všech variantách se předpokládá, že očekávaná délka života při narození dosáhne 75 let u mužů a 80 let u žen. Podle současné střední varianty projekce se počet obyvatel Země po roce 2095 ustálí na 10,2 miliardy osob, zatímco v hodnocení z roku 1978 se předpokládalo celkem 10,5 miliardy osob. Nižší projekce je z velké části způsobena nedávným poklesem tempa růstu v několika zemích jižní Asie, které bylo vyšší, než se dříve předpokládalo. Když se světová populace stane stacionární, hrubá míra porodnosti i úmrtnosti bude přibližně 13/1000. Ve variantě poklesu by celkový počet obyvatel dosáhl vrcholu 7,7 miliardy v roce 2055 a poté by postupně klesal až na 7,2 miliardy v roce 2100. Celkový počet obyvatel podle prognózy růstové varianty by v roce 2100 činil 14,9 miliardy a stále by pomalu rostl. Mezi lety 1980 a 2050 se 95 % světového přírůstku odehraje v v současnosti méně rozvinutých regionech. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel se v tomto období zvýší ze 75-85 %. Očekává se, že věková struktura ve všech regionech bude konvergovat k hodnotě 1, v níž medián věku bude 39 let, podíl osob mladších 15 let i starších 64 let bude činit přibližně 19 % v každém z nich a míra závislosti bude přibližně 60 %. Přesnou míru přesnosti nelze určit, ale argumentuje se tím, že skutečná budoucí populace světa se bude s velkou pravděpodobností pohybovat v rozmezí variant projekce a pravděpodobně nebude daleko od střední varianty.