28. 1. 2020

Pokud byste se zeptali průměrného člověka na ulici, kdo by podle něj měl rozhodovat jménem dítěte narozeného mimo manželství, s největší pravděpodobností byste dostali odpověď, že matka. Odpověď se zdá být samozřejmá.

Jistěže přichází v úvahu celá řada faktorů, například to, zda je matka fyzicky a psychicky zdatná a finančně schopná se o dítě postarat. Za předpokladu, že ano, jak je upraveno postavení biologického otce? Mohl by vůbec rozhodovat jménem svého dítěte, například o změně příjmení dítěte?“

Co říká zákon o dětech?“

Odstavec 19 zákona o dětech č. 38 z roku 2005 jasně uvádí, že matka, ať už vdaná nebo svobodná, má vůči svému dítěti plná práva a povinnosti. Ve smyslu § 20 má také ženatý otec plná práva a povinnosti. Oddíl 21 upravuje postavení nesezdaného biologického otce, přičemž uvádí, že bude mít automaticky rodičovská práva pouze v případě, že žije s matkou v trvalém životním partnerství a navíc souhlasí s tím, aby byl označen za otce. Oddíl 18 umožňuje, aby otcové, kteří jsou v partnerském vztahu s matkou, měli přirozené právo na styk, péči a opatrovnictví.

Právo otce je podmíněné

Z těchto ustanovení je zřejmé, že práva otce k dítěti jsou podmíněná, neboť závisí na jeho vztahu s matkou. Nemá žádná automatická rodičovská práva, pokud nebyl ve vztahu s matkou. Otec má možnost požádat podle čl. 2 odst. 1 zákona o přirozených otcích narozených mimo manželství č. 86 z roku 1987 o právo na styk s dítětem nebo o péči či opatrovnictví dítěte.

Oznámení o narození dítěte narozeného mimo manželství

Zákon o registraci narození a úmrtí č. 51 z roku 1992 se zabývá registrací narození a úmrtí. Oddíl 10 se konkrétně týká oznámení o narození dítěte narozeného mimo manželství. Stanoví, že oznámení se podává pod příjmením matky nebo na společnou žádost matky a osoby, která písemně uzná, že je otcem dítěte, pod příjmením této osoby. Často však dítě obdrží příjmení matky.

Změna příjmení dítěte

Ve smyslu § 25 odst. 1 je možné, aby matka nebo opatrovník (žadatel) požádali generálního ředitele (GŘ) o změnu příjmení dítěte. Pokud GŘ žádost zamítne, může se žadatel obrátit na soud, aby rozhodnutí přezkoumal. Soudy prokázaly, že jsou připraveny rozhodnutí GŘ změnit, pokud jsou předloženy dostatečné důvody.

Například ve věci Damon v. Dasram 2014 JDR 2708 (FB) matka požádala Soud o vydání závazného příkazu vůči GŘ, aby změnil příjmení dítěte na její vlastní. Dítě mělo příjmení po otci, což znamenalo, že otec musel souhlasit se vším, co dítě chtělo. Otec odepřel souhlas s tím, aby dítě požádalo o vízum. Soud vydal příkaz na základě toho, že souhlas otce byl odepřen bezdůvodně.

Podle § 25 odst. 2 může biologický otec požádat o změnu příjmení dítěte na GŘ. Musí však pro takovou změnu uvést „dobré a dostatečné“ důvody. GŘ má plnou diskreční pravomoc žádosti vyhovět.

Jihoafrické právo vždy rozhoduje v nejlepším zájmu dítěte

Z tohoto ustanovení se zdá, že otec může podat žádost i bez souhlasu matky. Je to záměr zákonodárce? Co by se stalo, kdyby byla proti? Zdá se, že by to zasahovalo do práv matky. GŘ nakonec takový faktor vezme v úvahu a zváží a porovná ho s důvody, které uvedl otec. Neexistuje jednoznačná odpověď na to, zda bude taková žádost úspěšná, či nikoli. GŘ však musí zajistit, aby jeho rozhodnutí bylo v nejlepším zájmu dítěte, jak vyžaduje čl. 28 odst. 2 Ústavy Jihoafrické republiky.

Co na to soudy?

V případu LJ v. TB 2013 JDR 1234 (GNP) musel soud rozhodnout o otázce, zda otec (žadatel) dítěte narozeného mimo manželství může požádat Nejvyšší soud o změnu příjmení dítěte (které bylo příjmením matky). Matka (žalovaná) souhlas odepřela.

První otázkou, kterou se Soud musel zabývat, bylo, zda má pravomoc o věci rozhodnout. Vrchní soud má inherentní pravomoc. Zjednodušeně řečeno to znamená, že soud může projednat jakoukoli věc, která mu přijde. V určitých případech však může být inherentní příslušnost omezena. Nezapomeňte, že Vrchní soud je vrchním opatrovníkem všech dětí, což znamená, že zajišťuje, aby bylo dbáno na nejlepší zájmy dítěte. V tomto případě soudce shledal, že pravomoc soudu je omezena z toho důvodu, že statut výslovně odkazuje na GŘ. Pokud by bylo záměrem zákonodárce, aby soud mohl v této věci rozhodovat, pak by to zákonodárce jasně vyjádřil. Soudní dvůr se proto návrhem otce věcně nezabýval.

Pokud by Soudní dvůr shledal, že má pravomoc, jaký by byl možný výsledek věci? Bylo by možné tvrdit, že by se měl použít stejný test jako ve výše uvedeném případu Damon v. Dasram, tj. zda byl souhlas odepřen, či nikoli, a navíc zda byl odepřen bezdůvodně, či nikoli?“

Jediný rozdíl zde spočívá v tom, že nesezdaný otec nemá automaticky rodičovská práva a matka jako taková má právo souhlas odepřít. Pokud by otec podal žádost ve smyslu § 25 odst. 2 a GŘ by ji zamítlo, otec by pravděpodobně mohl požádat soud o přezkum. Teprve pak bude moci soud v tomto ohledu učinit závěr.

Poraďte se s odborníkem na rodinné právo

Závěrem lze říci, že GŘ má prostor pro rozhodnutí, které bude vycházet ze všech okolností s přihlédnutím k tomu, zda byl souhlas zadržován bezdůvodně, či nikoli. Nakonec každé rozhodnutí, které poškodí dítě, bude podléhat přezkumu. Nejde tedy o to, co chtějí rodiče, ale spíše o to, zda je to v nejlepším zájmu dítěte.

Náš tým rodinného práva je odborníkem na všechny právní záležitosti týkající se rodiny a dítěte a vždy jedná v nejlepším zájmu dítěte. Chcete-li pomoci se spory o péči a styk s dítětem, s rodičovskými plány a dohodami nebo s rodičovskými právy a stykem s dítětem, obraťte se na náš zkušený tým.

Viz také:

• Rodiče a výživné – existuje povinnost?
• Svěření dětí do péče nebo péče o ně
• Nezadaný partner dostane výživné – rozsudek

(Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží k poskytování právního poradenství. Pro více informací k tématu se prosím obraťte na autora/y nebo na příslušného poskytovatele).