Nedávno jsem byl na konferenci, kde jsem přednesl příspěvek o spiritualitě a vzdělávání, ekonomice, podnikání a řízení. Po prezentaci a během sekce otázek& a odpovědí mi jedna mladá dáma z publika položila otázku: „Co pro vás znamená spiritualita?“

Považoval jsem to za velmi dobrou otázku. Již léta používám pojem „Spiritualita“ a vztahuji ho k různým tématům a otázkám, jako jsou ty výše uvedené. Nyní jsem byl postaven před hotovou věc a byl jsem požádán, abych vysvětlil, co pro mě spiritualita znamená. Víte, není vždy snadné adekvátně odpovědět na hluboké otázky během zasedání Q&A, když na každou odpověď máte jen pár minut.

Však jsem se snažil udělat, co bylo v mých silách, vzhledem k časovému omezení. Vzpomínám si, že jsem říkal takové věci:

„Spiritualita se týká aspektů lidské existence, které přesahují hmotné zájmy. Tyto aspekty spočívají ve vnitřním světě – duši – a vnějším světě – vesmíru. Duchovní přesvědčení jsou často založena na základním konceptu, který sjednocuje veškerou existenci a spojuje všechny lidi navzájem. Lidé mají pro tento koncept mnoho názvů – Bůh, bohové, Vyšší moc, Pravda, Absolutno, Jedno, Nevyjádřitelné, Velké tajemství. Pro mě spiritualita také znamená být vděčný a děkovat za všechnu krásu a tajemství života jako takového: za východ a západ slunce, za měsíc a hvězdy, za motýly tančící na obloze, za ranní procházku a ptačí sbor, za pohled na „zástup zlatých narcisů; u jezera, pod stromy, třepotající se a tančící ve větru“, za úsměv mé ženy a lásku mých dětí, za přátele a zázraky přátelství, za lásku, závazek a sen o GCGI.“

Vzpomínám si také na slova: „Spiritualita zahrnuje také hledání existenciálního smyslu – otázky, které si klademe o smyslu lidské existence, aby nám všem pomohla pěstovat srdce, vášeň, radost, osobní proměnu a obnovenou oddanost. Otázky jako:

Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme? Proč jsme tady? Co se stane po naší smrti? Proč trpíme? Proč umíráme? Jaký je smysl života? Existuje Bůh? Co je příroda? Co je náboženství? Co je filosofie? Co je poznání? Co je radost? Co je bolest? Co je štěstí? Co je život? Jsem dobrý člověk?“

Všechno výše uvedené bylo rozsahem mého dialogu, mou odpovědí na tuto velmi dobrou otázku: „

Konference skončila. Sbalil jsem si kufry a vydal se zpátky domů, přičemž jsem celou cestu přemýšlel o otázce „Co pro tebe znamená spiritualita?“. Věděl jsem také, že musím té mladé dámě, a tedy i sobě, odpovědět úplněji. Začal jsem tedy více přemýšlet, více přemýšlet o „Spiritualitě& já“. Níže je uvedena stručná poznámka o plodech této cesty a dialogu.

Předně, není pochyb o tom, že, moudrost spirituality se stala důležitou otázkou v každodenním životě. V posledních letech bylo publikováno mnoho článků a vědeckých prací, které zdůrazňují roli této proměnné při zlepšování našeho života a pohody, fyzické i emocionální.

Definice spirituality

Jak je uvedeno v různých studiích, pojem „spiritualita“ znamená pro různé lidi mnoho věcí. Pro mnoho lidí spiritualita znamená hledání osobního smyslu a vztahu k Nejvyšší bytosti, kterou mnozí z nás nazývají Bohem. Jiné definice zahrnují „jedinečnou a osobní vnitřní zkušenost a hledání co nejplnějšího osobního rozvoje prostřednictvím účasti na transcendentním tajemství. Tato zkušenost a rozvoj vždy zahrnují pocit sounáležitosti s větším celkem a pocit touhy po plnějším naplnění skrze dotek s větším tajemstvím, které je v mnoha tradicích označováno jako Bůh.“

Relativně srozumitelnějším názorem na definici spirituality je, že spiritualita je stav nebo prožitek, který může jednotlivci poskytnout směr nebo smysl, nebo poskytnout pocit porozumění, podpory, vnitřní celistvosti nebo propojení. Spojení může být se sebou samým, s druhými lidmi, s přírodou, s vesmírem, s Bohem nebo s nějakou jinou nadpřirozenou silou.

Kromě toho, že existuje mnoho definic, je chápání spirituality složitější, protože se tento pojem běžně používá zaměnitelně s pojmem „religiozita“. Zde se však budu zabývat pouze spiritualitou. K „religiozitě“ se vrátím později.

Krátce řečeno, i když je definice spirituality pro každého jiná, zde jsou některá společná témata spojená se spiritualitou, která nám mohou pomoci při formulaci toho, co spiritualitou rozumíme:

• Myšlenka procesu nebo cesty sebepoznání a učení se nejen tomu, kdo jste, ale i tomu, kým chcete být.
• Výzva k tomu, abyste se dostali za hranice svých současných možností. To může zahrnovat udržování otevřené mysli, zpochybňování současných přesvědčení nebo snahu lépe pochopit přesvědčení druhých.
• Spojitost se sebou samým i s ostatními. Spiritualita je osobní, ale je také zakořeněna ve spojení s druhými a se světem kolem vás. Toto spojení vám může usnadnit nalezení „svého místa ve světě“.
• Smysl, cíl a směr. Spiritualita sice nutně neřeší a nedochází k závěrům, ale často zahrnuje koncept hledání a pohybu vpřed směrem ke smyslu, účelu a směru vašeho života.
• Vyšší moc, ať už má kořeny v náboženství, přírodě nebo v nějaké neznámé podstatě.

Dále mohou naši spiritualitu vyvolávat činy, myšlenky a cesty, jako jsou:

• Dobrovolnictví – služba veřejnosti v zájmu obecného blaha. To může rozšířit vaše chápání toho, jak zapadáte do světa, a také vidět, jak se situace druhých liší od vaší vlastní.
• Duchovní otázky – viz výše (otázky, které jsem položil na začátku tohoto článku) seznam možných otázek, které si můžete položit sami nebo o nich diskutovat se skupinou přátel. Otázky mají zpochybnit vaše dosavadní přesvědčení, odhalit mezery ve vašich znalostech, protáhnout vaši mysl v přemýšlení nad rámec běžných věcí a vytvořit dialog.
• Dialog – Použijte výše uvedené otázky nebo jakékoli jiné téma a promluvte si o nich s přáteli, rodinou nebo vrstevníky. Dialog vám může pomoci přijít na to, na co byste sami možná nedokázali přijít. Můžete si navzájem předávat nápady nebo myšlenky, abyste se podpořili.
• Joga – Jóga ve vás může vytvořit klid a nastavit vaši mysl na stimulaci.“
• Procházka v lese, zabývání se přírodou, ptáky a motýly,… „Všechny skutečně velké myšlenky se rodí při chůzi.“
• Joga – Jóga ve vás může vytvořit klid a nastavit vaši mysl na stimulaci. – Friedrich Nietzsche, Soumrak idolů
• Vyzývejte se k tomu, abyste byli lepším člověkem, a přemýšlejte o tom, co to znamená.
• Modlete se – pokud se hlásíte k víře ve vyšší moc, modlitba vám může pomoci cítit se spojeni a v klidu.
• Buďte vděční. Děkujte. Odpusťte. „Přemýšlejte o svých současných požehnáních – kterých má každý člověk mnoho – ne o svých minulých neštěstích, kterých má každý člověk několik.“ – Charles Dickens, Vánoční koleda a jiné vánoční spisy
• Čas na přemýšlení, rozjímání a meditaci. Rozjímání, kontemplace nebo meditace jsou mocné metody, které prohlubují naše chápání a posouvají naše učení. Reflexe a kontemplace mají v tomto kontextu podobný význam: klidné, dlouhé, intenzivní uvažování o nějakém objektu pozornosti, často ve vztahu k jiným objektům. Podobně je meditace obecně definována jako trvalé soustředění na nějaký objekt pozornosti. Silnější definice tvrdí, že meditace je trvalé soustředění na ctnostný objekt pozornosti, např. myšlenka: „Jsem odhodlán stát se lékařem, abych mohl pomáhat ostatním vést dlouhý a zdravý život.“

A při vzpomínce na výše uvedené bych také rád připomněl velšského básníka a spisovatele Williama Henryho Daviese, který nám tak moudře připomněl:

Co je to za život, když plni starostí,
nemáme čas stát a zírat.
Nemáme čas stát pod větvemi
a zírat tak dlouho jako ovce nebo krávy.
Nemáme čas vidět, když lesy míjíme,
kde veverky v trávě oříšky ukrývají.
Nemáme čas vidět za bílého dne,
potoků plných hvězd, jako nebe v noci.
Nemáme čas otočit se za pohledem Krásky,
a sledovat její nohy, jak umí tančit.
Nemáme čas čekat, až její ústa
obohatí ten úsměv, který začaly její oči.
Ubohý je to život, když plný péče,
nemáme čas stát a zírat.

Všechnou duchovností myslím také to, když se sejdeme a všichni sdílíme společnou víru v potenciál každého z nás stát se samostatným, zmocněným a aktivním při definování této doby ve světě jako příležitosti k pozitivní změně a uzdravení a ke skutečnému utváření kultury míru prostřednictvím díků, šíření radosti, sdílení lásky, vidění zázraků, objevování dobra, přijímání laskavosti, praktikování trpělivosti, učení toleranci, povzbuzování smíchu, oslavování rozmanitosti, projevování soucitu, odvracení se od nenávisti, praktikování odpuštění, mírového řešení konfliktů, nenásilné komunikace, volby štěstí a radosti ze života.

Na závěr chci říci, že jsem pevně přesvědčen, že spiritualita může našemu životu přinést mnoho výhod, a to jak po stránce emocionální, tak i fyzické. Rozvíjení našeho duchovního života nám může dát smysl a pomoci nám zjistit, v čem jsme v profesním, společenském a osobním životě nejvášnivější. Některé studie ukazují, že pozitivní víra nás může utěšit a zlepšit naše zdraví.

Nakonec bych chtěl poděkovat té mladé dámě, která se mě ptala „“Co pro vás znamená spiritualita?““. Díky ní jsem objevil více ze své spirituality. Proto jí chci ze srdce předat dar v podobě velkého keltského požehnání:

Teplo slunce pro tebe

Světlo měsíce pro tebe

Stříbro hvězd pro tebe

Dýchání větru pro tebe

A pokoj míru pro tebe

Další čtení a další informace:

Lékařský systém Marylandské univerzity na téma „Spiritualita“

Státní univerzita v Ohiu – Studentské wellness centrum na téma „Spiritualita“

Proč láska, důvěra, úcta a vděčnost předčí ekonomiku: Společně pro společné dobro

Cesta k duchovnímu vzdělávání pro společné dobro: Vzdělávání pro spravedlivý a udržitelný svět

„Hodnota hodnot: Duchovní moudrost v každodenním životě“

Waterperry House, Oxford

Neděle 31. srpna-čtvrtek 4. září 2014