Protest farmářů v Jakartě, Jonathan McIntosh, 2004, CC. 2.5

V oboru mezinárodních studií a mezinárodních vztahů si již léta, ne-li desetiletí, razí cestu do hovorové řeči jeden důležitý termín. Tímto termínem jsou globální studia. Vzhledem k tomu, že se jednotlivci i nadále zabývají studiem světa, hledají různé způsoby, jak zkoumat, jak probíhají vztahy mezi různými aktéry. Tradičně se při hledání odpovědí na tyto otázky věnovala pozornost mezinárodním vztahům. Ale jak uvidíme, začaly se rozvíjet obory jako mezinárodní studia a globální studia, které zanechaly svou stopu, pokud jde o to, jak bychom měli o těchto nadnárodních otázkách přemýšlet.

V tomto článku si odpovíme na otázku „Co jsou to globální studia?“. Související otázky, které si studenti i ostatní mohou často klást, jsou: „Jaký je rozdíl mezi mezinárodními vztahy a globálními studiemi,“ nebo jaký je rozdíl mezi globálními studiemi a mezinárodními studiemi.

To jsou důležité otázky a otázky, kterými se v tomto článku zabýváme. Zde nabídneme nejen definici globálních studií, ale také odpovíme na to, co jsou globální studia a jak zapadají do společenskovědních oborů. Kromě toho věnujeme část také diskusi o pracovních místech v oblasti globálních studií.

Definice globálních studií

Globální studia je pojem, který definovala řada vědců. Zde je několik definic globálních studií.

Globální studia jsou studiem nadnárodních otázek a toho, jak jsou tyto otázky propojeny s řadou dalších otázek. Definice globálních studií zahrnuje diskuse o lidských právech, globalizaci (a dopadech globalizace na práva, diplomacii, životní prostředí, konflikty atd…) spolu s dalšími otázkami, jako je zdraví, kultura, ekonomika atd….

Například profesor Shawn Smallman (2013), spoluautor knihy Mezinárodní a globální studia, tvrdí, že

Mezinárodní a globální studia se zabývají globalizací ve všech jejích aspektech, ekonomických, kulturních, politických, sociálních a dokonce i biologických. Výhodou tohoto přístupu je, že -vzhledem k tomu, že globalizace je všudypřítomný jev- může této definici porozumět každý. Výzvou je, že globalizace je dnes běžně vnímána ve smyslu ekonomické globalizace, kterou si lidé spojují s neoliberalismem. To velmi rychle zužuje pohled lidí na tuto disciplínu. Snažím se tedy lidem sdělit, že toky lidí a toky informací mohou studovat z mnoha různých úhlů pohledu, z nichž jen některé se zaměřují na ekonomické otázky. Vzhledem k různorodosti globalizace jako fenoménu s sebou nese i různorodost metodologií, jak tomuto procesu začít rozumět. Programy mezinárodních a globálních studií jsou tedy ze své podstaty multidisciplinární. V mém programu vyučuje profesorka humanitních věd předmět o špionážní literatuře, zatímco kolega politolog vyučuje o Evropské unii z pohledu politologie.

Mezinárodní a globální studia od mezinárodních vztahů často odlišuje to, že globální studia mají tendenci zaměřovat se nejen na nepolitické faktory související s interakcemi, ale mezinárodní a globální studia mají tendenci to dělat z různých akademických přístupů. To neznamená, že by z globálních studií byla odstraněna role politiky. Není tomu tak. Došlo však k tomu, že se v globálních studiích zkoumají i nestátní vztahy a nepolitické a neekonomické faktory.

Mark Juergensmeyer (2011) tvrdí, že globální studia mají pět klíčových charakteristik nebo odlišností, které identifikují oblast globálních studií. Uvádí, že:

Transnacionální povaha globálních studií: Jedním z klíčových aspektů globálních studií je nadnárodní charakter oboru. Otázky zkoumané v rámci globálních studií zahrnují více zemí, a to nejen z hlediska přítomnosti ve více státech, ale navíc jde o vzájemnou propojenost otázek přesahující hranice. Je prakticky nemožné studovat lidská práva, konflikty, diplomacii, životní prostředí, mezinárodní právo, zdraví a lidská práva, uprchlíky, otázky žadatelů o azyl atd… bez pochopení nadnárodních souvislostí a vztahů, které s těmito otázkami probíhají. Například při pohledu na práci karibských vědců a vztah karibských otázek ke globálním studiím Slocum & Thomas (2007) zjistili, že „pozornost věnovaná sociálním a politickým procesům, historii, aktivnímu národnímu státu a synergiím mezi globálním a lokálním rámcem. Karibský výzkum globalizace navíc vyvažuje makrostrukturální popis povahy, rozsahu a síly globálních procesů s etnografickým zpracováním „globalizace zdola“, které rovněž zdůrazňuje, jak lidé mobilizují místní historii a významy, aby vyjednávali – a skutečně utvářeli – své dostupné cesty v rámci současných konfigurací globální moci.“ (560)

1. Globální studia jako interdisciplinární obor: Dalším klíčovým bodem pro pochopení toho, co jsou globální studia, je znalost importu interdisciplinární práce v tomto oboru. Zatímco jiné obory se mohou soustředit na otázky konfliktů z politického nebo ekonomického hlediska, mezinárodní a globální studia se na tyto otázky dívají z více perspektiv. Pokud tedy chcete například porozumět konfliktu, budete se zabývat nejen rolí politiky (a například představami o moci) nebo ekonomie, ale budete se zabývat také případnými souvislostmi s otázkami psychologie, sociologie, zdravotnictví, práva atd… Zkoumání současných problémů z více oborů umožňuje získat větší vhled do teorií a přístupů v jiných disciplínách. To má zásadní význam zejména proto, že žádnou otázku globálních studií nelze zodpovědět nebo zcela pochopit pouhým zkoumáním teorií a vysvětlení jednoho oboru, aniž bychom se opírali o jiné disciplíny nebo jejich nabídku.“
2. Historické, a současné prvky globálních studií: Ačkoli je mnoho otázek globálních studií zcela současných a aktuálních (např. syrští uprchlíci, jednání o jaderných zbraních, řešení konfliktů atd…), význam historie pro pochopení toho, „co jsou globální studia“, je poměrně důležitý. Není možné efektivně porozumět globálním současným problémům bez detailní znalosti historie mezinárodních studií nebo mezinárodních vztahů. Role imperialismu, válek, konfliktů, mírových hnutí, to vše vstupuje do našeho současného chápání problematiky globálních studií. Kromě toho je také důležité si uvědomit, že ačkoli mnozí věnují pozornost globálním studiím v současnosti – částečně kvůli významu globalizace -, ke globalizaci docházelo i v minulých staletích. Jak upozorňuje Juergensmeyer (2011), je třeba znát tyto minulé události, abychom se lépe vyznali v dnešní globalizaci.
3. Vztah k postkoloniálním, ale i kritickým studiím: Globální studia mají bohatou historii v postkoloniálních studiích, stejně jako v oborech kritických studií. Jak se uvádí: „Postkoloniální perspektiva globálních studií je perspektivou, která je nahlížena z mnoha kulturních hledisek. Vědci zabývající se globálními studiemi uznávají, že vnímání globalizace a dalších globálních otázek, aktivit a trendů je z různých částí světa a z různých socioekonomických míst v něm vnímáno odlišně. Z tohoto důvodu vědci zabývající se globálními studiemi někdy hovoří o „mnoha globalizacích“ nebo o „mnoha perspektivách globálních studií“. Tento postoj uznává, že v globálních studiích neexistuje žádné dominantní paradigma nebo perspektiva, která by byla ceněna nad ostatními“ (Juergensmeyer, 2011)
4. Globální občanství: Jednou z dalších základních charakteristik globálních studií je význam globálního občanství. Jedince, kteří se snaží pochopit, co jsou globální studia, často přitahuje nejen porozumění nadnárodním otázkám, ale pro mnohé je důležitá také myšlenka jednotného světového společenství jako celku. Jednotlivci se neomezují na myšlenku, že žádné propojení neexistuje. Spíše se však objevují snahy o pochopení a vcítění se do zkušeností ostatních lidí na celém světě. Jejich problémy jsou často propojené. Chceme se lépe orientovat v tom, co se děje ve světě, a chápat vztahy mezi těmito různými nadnárodními problémy.

Nafukovací člun se syrskými uprchlíky právě bezpečně dorazil do Skala Sykamias, ostrov Lesbos, Řecko, Ggia, CC 4.0

Mezinárodní a globální otázky

Zajímavé je, že mnozí v oboru hodně přemýšlejí o termínu mezinárodní studia a o některých problémech s tímto termínem ve srovnání s globálními studiemi. Mezinárodní studia jsou v přístupu ke studiu nadnárodních otázek dosti podobná globálním studiím. Nicméně označení mezinárodní studia jako by naznačovalo, že těžiště studií se nadále soustředí na roli státu nebo národů. S rozvojem globalizace a významem nestátních aktérů a nestátních otázek se však zdá, že samotný termín je nejen zastaralý, ale také opomíjí zahrnutí mnoha dalších důležitých nestátních složek nadnárodních otázek.

Obor globální studia

Po naší diskusi o tom, co jsou globální studia, bych se nyní chtěl zaměřit také na to, co je obor globální studia. Na jiném místě webových stránek proběhla diskuse o oboru mezinárodní studia. Obor globální studia by měl mít několik složek, které zahrnují kurzy z různých oborů. Wank (2008) tvrdí, že: existuje šest různých klíčových „stavebních kamenů“, na kterých může být obor globálních studií postaven. Wank (2008) klade důraz na:

1. Studijní obory:

. Tematické kurzy uvažují o takových širokých rámcích, jako je transnacionalismus, světové systémy, globální dějiny, globální-lokální, světová literatura a globální intelektuální dějiny.

2. Tematické kurzy se zaměřují na demokratizaci, migraci, média, nacionalismus, gender, nevládní organizace, diasporu, potravinovou bezpečnost, etnické konflikty atd.

3. Problémové kurzy kladou důraz na problémy vyžadující řešení, jako je životní prostředí, populace, nemoci, katastrofy, genocida, lidská práva.

4. Školící kurzy kladou důraz na pracovní dovednosti v oblasti hodnocení programů v nevládních organizacích, řízení multikulturních organizací, řešení konfliktů.

5. Školící kurzy kladou důraz na dovednosti související s prací v nevládních organizacích. Metodologické kurzy představují způsoby studia globalizace, většinou se zaměřují na kvalitativní přístupy.

6. Oblastní kurzy se zaměřují na konkrétní země a regiony v globalizaci. (To představuje plodný překryv se studijními programy Area Studies).

Tyto druhy zaměření jsou důležité nejen pro poznávání globálních problémů, ale také proto, že se týkají vytváření efektivní politiky globálních studií (práce o studiu globální politiky viz Soros, 1990).

Při pohledu na některé z těchto kategorií uvedených pro základy oboru globálních studií je zřejmé, že neexistuje jasná shoda na tom, co by mělo být pro takový obor nabízeno. Například některé z těchto kategorií v rámci oboru globálních studií jsou nadále upřesňovány a přepracovávány vědci v této oblasti. Například jedním z nejnověji diskutovaných základních bloků, který je nyní přehodnocován, je bod šest, tedy myšlenka kurzů areálových studií v rámci globálních studií. Tradičně se mezinárodní studia sice zaměřovala na jiné faktory (a nejen například na politiku nebo ekonomii), ale nadále kategorizovala svět do těchto různých „oblastí“. Protože se však globální studia nadále soustředí na nadnárodní otázky, ozývají se hlasy, aby se minimalizoval význam kurzů zaměřených na jednotlivé oblasti a místo toho se v rámci tohoto oboru rozvíjelo více nadnárodních kurzů. Důvodem tohoto posunu je zčásti to, že je prostě stále méně témat (a kurzů), která se soustředí výhradně na jednu zemi, respektive jeden region. Vezměme si většinu otázek globálních studií a zjistíme, že jen málo z nich lze pochopit například výhradně pohledem na jeden region.

Je samozřejmě v pořádku, že se studenti a vědci mohou chtít specializovat ve svých akademických studiích na jeden region. A právě proto by úplné odstranění takové kategorie nemuselo sloužit cílům nebo zájmům všech v oblasti globálních studií. Ale obor globálních studií se i nadále vzdaluje od oblastních studií a více směřuje k těmto nadnárodním kurzům a otázkám.

Práce v oboru globálních studií

V souvislosti s otázkou „Co jsou globální studia“ se jiní také ptají, jaké druhy práce v oboru globálních studií existují pro ty, kteří chtějí vstoupit do tohoto konkrétního oboru. Jak jsem již uvedl na jiném místě (v našich rozhovorech o pracovních místech v oblasti mezinárodních vztahů), existuje řada kariér a pracovních míst v oblasti globálních studií pro zájemce o práci v této nadnárodní oblasti. Mezi pracovní místa v oblasti globálních studií může například patřit práce v mezinárodní organizaci – v otázkách, jako je zdraví a lidská práva, problematika migrantů, nebo někdo může pracovat v uprchlickém táboře.

Jiní zájemci o pracovní místa v oblasti globálních studií se mohou více zajímat o mezinárodní právo, mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo diplomacii, pokud jde o vyjednavače v oblasti nešíření jaderných zbraní. Kromě toho někteří hledají práci v oblasti globálních studií se zaměřením na životní prostředí, a tak pracují v organizaci na ochranu přírody nebo se zasazují o práva na ochranu životního prostředí prostřednictvím organizací, jako je Světový fond na ochranu přírody, nebo jako advokáti prosazující dohodu o změně klimatu v OSN.

Příležitosti a možnosti, pokud jde o různé kariéry v oblasti globálních studií, jsou rozsáhlé. Existuje mnoho různých způsobů, jak může někdo propojit svůj zájem o nadnárodní problematiku globálních studií s přímou prací v globálních studiích.

Učenci, jako je Iva Bozovic (2007), poukazují na to, že existuje mnoho důvodů, proč by se někdo mohl zajímat o kariéru v globálních studiích. Bozovicová píše, že:

Přitažlivost programu globálních studií pro budoucí kariéru profesora spočívá v tom, že slibuje podporovat a odměňovat skutečně podnikavou a interdisciplinární vědeckou práci. V souladu se Schumpeterovým pojetím podnikatele jako inovátora jsou vědci v oblasti globálních studií vyzýváni, aby „prováděli nové kombinace“ na přeplněných akademických „trzích“ tím, že budou zavádět nové výzkumné otázky, které vyžadují alternativní teorie a nové metody (nebo které využívají stávající nástroje v nových směrech), aby nabídli alternativní struktury pro produkci znalostí. Podle Ronalda Burta jsou takoví podnikatelé jedinci, kteří dokáží zprostředkovat strukturální díry, jež existují mezi myšlenkovými celky. Zatímco myšlenky a názory jsou v rámci skupin pravděpodobně homogenní, jednotlivci, kteří jsou napojeni na více skupin napříč strukturálními dírami, nabízejí alternativní a inovativní úhly pohledu nebo, jak říká Burt, „dobré nápady“. Zdá se, že programy globálních studií chtějí těchto myšlenek využít tím, že sdružují vědce, kteří se vymaňují z hranic nebo loajality svých oborů, motivováni výhradně tematickými cíli pochopení potřeb a výzev integrované světové společnosti (Global E-Journal, 2007).

Závěr

Jak vidíme, globální studia jsou oborem zaměřeným na studium nadnárodních otázek a na interakci různých mezinárodních aktérů. Mezinárodní a globální studia kladou důraz na poznávání těchto nadnárodních problémů z interdisciplinární perspektivy. Dále jsme se zabývali podrobnostmi v rámci definice globálních studií a také pracovními pozicemi v oblasti globálních studií pro zájemce o tuto práci jako možnost profesního uplatnění. Na závěr vám chceme zanechat video s diskusí na témata jako „Co jsou globální studia“, „Jak se globální studia vyvíjela“ a „Jakým směrem se globální studia ubírají“. Doufáme, že vám tato stránka pomohla odpovědět na otázku „Co jsou globální studia?“

Tuto stránku budeme spolu s dalšími na webu nadále aktualizovat, abyste i nadále dostávali aktuální informace a diskuse o oboru globálních studií a také o mezinárodních vztazích.

Globální studia Literatura

Juergensmeyer, M. (2011). Co jsou to globální studia? Global-E: A Global Studies Journal Vol. 5. Dostupné online:

Soros, M. (1990). Teoretický rámec pro globální politická studia. International Political Science Review.

Vloženo v Nezařazené

.