Co dlouhá pracovní doba skutečně způsobuje vašemu tělu
Vypadněte z kancelářské židle – než vás zabije.
Pracovní týden od 9 do 5 je již po desetiletí standardem amerického pracovního práva:
Naneštěstí pro americké pracovníky je „40hodinový pracovní týden“ průměrného zaměstnance ve skutečnosti 47 hodin, jak uvádí Gallup. Ještě horší je to u placených zaměstnanců, z nichž většina nemá nárok na proplacení přesčasů. Průměrný americký pracovník, který nemá hodinovou pracovní dobu, stráví v kanceláři 49 hodin týdně – přičemž každý čtvrtý uvádí, že v práci stráví více než 60 hodin týdně. To je 12hodinová směna každý den od pondělí do pátku.
Všechna tato práce navíc představuje vážné riziko pro vaše zdraví. Dlouhá práce, a to i u pracovního stolu, může mít vážné následky pro vaše fyzické i duševní zdraví a v konečném důsledku může dokonce poškodit vaši produktivitu.
Zatěžuje vás to. Vsedě spálíte za hodinu o 50 kalorií méně než ve stoje, na což často poukazují příznivci stojícího stolu. Vynásobte si to 47hodinovým pracovním týdnem a sedící by museli uběhnout téměř 4 kilometry, aby spálili 2350 kalorií navíc. A to nemluvíme o 6 kilogramech, které ročně přiberou z kancelářských svačinek.
Láme vám to srdce. Výzkum ukázal, že u těch, kteří tráví čtyři a více hodin denně vsedě, se riziko srdečních onemocnění zvyšuje o 125 % a riziko úmrtí z jakékoliv příčiny o 50 %.
„Ale moje přítelkyně mě dostala do CrossFitu a já zkouším tyhle nové kale koktejly!“
„Ale moje přítelkyně mě dostala do CrossFitu a já zkouším tyhle nové kale koktejly!“
„Ne, ne. Ne. Studie kontrolovala stravu a cvičení, což znamená, že i když si můžete strouhat sýr na břišní svaly, sedavý způsob života zabije veškeré zdravotní výhody, které získáte z posilovny.
Způsobuje vám to cukrovku. Australian Diabetes, Obesity and Lifestyle Study, mamutí studie katalogizující zdravotní a fitness návyky 12 000 Australanů, zjistila, že u lidí s „nejvyšším sedavým chováním“ se relativní riziko cukrovky 2. typu zvýšilo o 112 %, a to jen při čtyřhodinovém sledování televize denně. Podobná studie na více než 4 000 státních úřednících zjistila, že ti, kteří stráví sezením méně než 12 hodin týdně, mohou snížit riziko cukrovky o 75 %, a že ti, kteří sedí více než 25 hodin týdně, zvyšují pravděpodobnost vzniku metabolických rizikových faktorů, jako je „špatný“ cholesterol a inzulínová rezistence.
Dělá nám to deprese. Podle vědců z University College v Londýně mohou stresující pracovní podmínky, včetně dlouhé pracovní doby, zdvojnásobit riziko deprese. Průzkum společnosti Gallup mezi téměř 240 000 pracovníky na plný úvazek zjistil, že 10,8 % amerických pracovníků na plný úvazek obdrželo diagnózu deprese. Pro zaměstnavatele byl skutečně zatracujícím výsledkem studie výpočet, kolik je deprese stojí: zhruba 23 miliard dolarů ročně.
Stresuje nás to. Podle průzkumu Attitudes in the American Workplace VII (Postoje na americkém pracovišti VII) pociťuje 80 % zaměstnanců stres v práci a 25 % z nich mělo kvůli pracovnímu stresu chuť křičet nebo řvát; 14 % dokonce uvedlo, že v uplynulém roce měli chuť udeřit kolegu, ale neudělali to. Spojené státy mají nejvyšší míru kriminality na pracovišti ze všech průmyslových zemí. Podle Úřadu pro ochranu zdraví při práci (Occupational Health & Safety Administration) dochází každoročně k více než 500 vraždám na pracovišti. A podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí si všechen ten stres vybírá daň na našem těle: Neustálý stres „zvyšuje míru opotřebení biologických systémů“ a přispívá k bolestem zad a svalů, bolestem hlavy a vyčerpání.
Čemu to dáváme za vinu? Pro začátek velkou recesi. Jak poznamenal server Mother Jones ve své obsáhlé obhajobě 40hodinového pracovního týdne, americká hospodářská produkce se po ekonomickém kolapsu v roce 2008 poměrně rychle zotavila na úroveň blízkou před krizí. Jak? Protože zbylá pracovní síla se snažila vyhnout budoucímu propouštění a tato šílená panika ve snaze udržet si zaměstnání se přenesla i do období oživení. Zaměstnavatelé nemohou být spokojenější. Vždyť za každého zaměstnance, který pracuje 50 hodin týdně místo 40 hodin týdně, dostanou o 25 % více práce za stejnou stagnující mzdu. To je jeden z důvodů, proč nezaměstnanost s oživením ekonomiky klesá tak pomalu:
Přičtěte k tomu, že USA jsou jedinou vyspělou zemí s neplacenou rodičovskou dovolenou, nemají federální zákony týkající se placené nemocenské a 70 % amerických dětí žije v domácnostech, kde nyní pracují oba rodiče, a není divu, že se nezaměstnanost v USA snižuje.Americká pracovní síla je považována za nejproduktivnější na světě, přičemž produktivita pracovníků se od roku 1950 zvýšila o 400 %.
Obhájci stále se prodlužujícího pracovního týdne poukazují na nízkou náročnost moderního kancelářského prostředí ve srovnání s pracovišti v minulosti. Koneckonců, kancelářští pracovníci s bílými límečky se nikde na seznamu nejsmrtelnějších zaměstnání v zemi neobjevují. Kdy naposledy někoho stálo vyplnění hlášení TPS nohu?
Jaké jsou tedy dobré zprávy? Vzhledem k tomu, že se objevuje stále více studií, z nichž vyplývá, že současné pracovní návyky přivedou americkou pracovní sílu do předčasného hrobu, mnozí pracovníci berou své zdraví do vlastních rukou, ať už si kupují nebo vyrábějí stoly na stání, aby zmírnili 11 hodin denně strávených sezením, nebo se svými šéfy vyjednávají o pravidlech doby spánku. Dokonce i pouhá rychlá chůze může snížit riziko hluboké žilní trombózy.
Protože podle statistik tento článek pravděpodobně čtete v práci, udělejte si laskavost: Jděte si protáhnout nohy a dejte si kávu. Možná vám to zachrání život.