Za posledních pět desetiletí nic nezměnilo náš způsob života tolik jako internet. Ti z nás, kterým je více než 40 let, si pamatují, jak používali drátové telefony, jak psali dopisy rukou, jak našli cestu, jak si hráli v přírodě, jak používali hotovost a mnoho dalších praktických dovedností z doby před nástupem mobilních zařízení připojených k internetu, jako jsou chytré telefony a tablety. Je třeba přiznat, že tato zařízení v mnoha ohledech usnadňují život a zvyšují jeho bezpečnost. Jedním z příkladů je nedávné vytvoření aplikace (aplikace) pro tísňové volání 112, která lokalizuje vaši zeměpisnou polohu a přivolá pomoc v případě, že se ztratíte nebo zraníte. Jako rodiči vám chytrý telefon může pomoci zůstat v úzkém kontaktu s dětmi – i když ne vždy souhlasí s výhodami – více než kdykoli dříve. Mnozí inovátoři také vkládají velké naděje do toho, že chytré telefony pomohou zlepšit životní návyky prostřednictvím aplikací, které podporují fyzickou aktivitu a další chování související se zdravím. Zatím však existují jen skromné důkazy o tom, že aplikace mohou těchto změn chování dosáhnout a udržet je, a v případě dětí je výzkumů, které by tuto vyhlídku podporovaly, méně.1

Jaké další důsledky může mít tento rychlý rozvoj nových technologií na zdraví a vývoj dětí? Je zajímavé, že ve vědecké literatuře se hromadí důkazy o negativních zdravotních účincích elektronických zařízení, včetně televize. Přehnané používání sociálních médií a televize bylo v několika západních zemích přesvědčivě spojeno s obezitou.2, 3 Kanadská studie zahrnující 5000 studentů ve věku 11 až 20 let ukázala, že větší používání sociálních médií bylo spojeno s kratší dobou spánku v závislosti na dávce.4 Rostoucí množství alarmujících vědeckých zpráv vedlo Evropskou pediatrickou akademii a Evropskou skupinu pro dětskou obezitu k sepsání konsenzuálního prohlášení určeného rodičům a dalším zainteresovaným stranám.5 Jejich hlavní sdělení se týkají negativního vlivu sociálních médií a televize na spánek dětí a konzumaci nezdravých potravin – obojí je rovněž silným rizikovým faktorem obezity. Pokud jde o chytré telefony, jejich varování před nadměrným používáním se týká negativních účinků reklamy na děti, ale také nedostatku osobního kontaktu s vrstevníky, což může zvyšovat sociální problémy a vést ke zhoršení duševního zdraví.5 Rodičům doporučují, aby dětem mladším 4 let nedovolili používat televizi, počítač nebo sociální média bez dozoru. Dětem starším 4 let doporučují maximálně 1,5 hodiny denně. Ještě nerealističtěji také doporučují, aby děti nedostaly svůj první chytrý telefon dříve než ve 12 letech.

Ačkoli existuje jen velmi málo důkazů o tom, že konkrétní aplikace v chytrých telefonech nebo tabletech mohou mít pozitivní vliv na fyzickou aktivitu dětí, relevantní otázkou je, zda nemají vliv negativní. Mezinárodní srovnávací studie ukázaly, že po pátém roce života dochází k průměrnému průřezovému poklesu celkové pohybové aktivity o 4 % za rok života, a to především v důsledku nárůstu sedavého zaměstnání.6 V zemích s vysokými příjmy splňuje pokyny pro pohybovou aktivitu jen asi 30 % mladých lidí.7 Souvisí tento trend s nástupem mobilních zařízení připojených k internetu?

V tomto čísle časopisu Acta Paediatrica publikují Raustorp a kol. studii, která naznačuje negativní souvislost mezi vysokým používáním chytrých telefonů a tabletů a fyzickou aktivitou.8 Studie zahrnovala 550 žáků ve věku 8 až 14 let, kteří sami uváděli čas strávený s chytrými telefony a tablety během 4 po sobě jdoucích pracovních dnů v roce 2017, přičemž měli na sobě akcelerometry pro měření kroků za den. Autoři zjistili mírně inverzní korelaci mezi průměrným počtem kroků za den a průměrným počtem minut denního používání chytrých telefonů a tabletů. Při stratifikaci podle pohlaví a věku byla korelace významná pouze u dospívajících dívek. Samostatně uváděná doba používání chytrých telefonů a tabletů však není příliš spolehlivou metodou, zejména ne u mladších dětí, jak uznávají i autoři. Nelze proto vyloučit, že chybějící souvislost u mladších věkových skupin může být způsobena nepřesným vykazováním doby používání. Při srovnání vysokého a nízkého počtu uživatelů těchto zařízení prokázaly významně nižší počet kroků u vysokého počtu uživatelů pouze dospívající dívky. Je proto lákavé vyvodit závěr, že používání chytrých telefonů a tabletů vede ke snížení fyzické aktivity, přinejmenším u dospívajících dívek. V této průřezové studii však nelze stanovit kauzalitu a může jít i o obrácenou kauzalitu. Podobné výsledky však přinesli z USA Kenney et al, kteří zkoumali průřezové souvislosti mezi časem stráveným u obrazovky a konzumací sladkých nápojů, spánkem, fyzickou aktivitou a obezitou (vše podle vlastních údajů) na vzorku 25 000 amerických středoškoláků.3 Zde autoři zaznamenali vysoké používání (≥ 5 hodin denně bez školní práce) elektronických zařízení jiných než televize u 20 % studentů. Vysoké používání bylo spojeno s nedostatečnou fyzickou aktivitou, vysokou denní spotřebou nápojů slazených cukrem, nedostatečným spánkem a obezitou. Autoři opět nemohli vyloučit možnost obrácené příčinné souvislosti.

Existuje ještě ošklivější aspekt používání mobilních zařízení, jako jsou chytré telefony, a to závislost. Noë et al. použili škálu závislosti na chytrých telefonech po dobu 8 týdnů na 64 účastnících ve věku 19 až 46 let obou pohlaví.9 Účastníci měli na svých telefonech nainstalovanou aplikaci pro monitorování chytrých telefonů s názvem Thymer, která výzkumníkům umožňovala podrobně sledovat fyzické interakce uživatele s rozhraním. Výzkumníci zjistili, že samotný celkový čas strávený na chytrém telefonu nebyl silným ukazatelem závislosti na chytrém telefonu, zatímco vysoká míra interakce s lifestylovými a sociálními aplikacemi ano, zejména u dívek. Zejména používání aplikace Snapchat pozitivně korelovalo se stupnicí závislosti na smartphonu. Tato aplikace má kombinaci designových prvků podporujících vysokou frekvenci používání, jako je například gamifikace. Je dobře známo, že vývojáři záměrně navrhují aplikace, které stimulují dlouhodobé používání například prostřednictvím „nekonečného rolování“, které postrádá signály k zastavení, nebo aplikace, které vás nutí vracet se nalákány notifikacemi nebo každodenními odměnami.9 Aplikace jsou tedy záměrně konstruovány tak, aby zaměstnávaly mysl člověka co nejdéle; často z komerčních důvodů prostě kradou náš čas! Tento jev se nazývá „ekonomika pozornosti“, která s pozorností potenciálního spotřebitele zachází jako se zdrojem.

Je tedy otázkou, z jakých činností čas kradou. V průzkumu z roku 2018, který provedla společnost Norton, výrobce bezpečnostního softwaru, bylo uvedeno, že chytré telefony omezují spánek a venkovní aktivity dětí,10 kde je fyzická aktivita obecně vyšší. Zde 6 000 rodičů z 8 evropských zemí s dětmi ve věku 5-16 let odpovědělo na online průzkum týkající se používání chytrých telefonů a tabletů jimi samotnými a jejich dětmi. Šokující výsledky ukázaly, že dnešní děti tráví více času u těchto obrazovek než hrou venku. Čím je dítě starší, tím více času je mu „ukradeno“. Ve Švédsku činil průměrný čas strávený denně na těchto zařízeních 2 hodiny a 47 minut (druhý nejvyšší po Velké Británii), zatímco hrou venku (o víkendech i ve všední dny) pouze 1 hodinu a 56 minut. Pro věkovou skupinu 14-16 let činil čas strávený na připojených mobilních zařízeních 3 hodiny a 14 minut, což jsou docela podobná čísla, jaká uvádí Raustorp pro nejstarší věkovou skupinu.8 Je třeba si uvědomit, že nemalá část tohoto času byla pravděpodobně „ukradena“ z televize a dalších aktivit uvnitř budov. Přesto dnes používání chytrých telefonů tvoří většinu času stráveného u obrazovky u dětí a mnohé z nich vlastní zařízení již od 5 let. Mnoho rodičů v tomto průzkumu sice vidělo pozitivní dopad času stráveného na mobilní obrazovce na řešení problémů a učební dovednosti dětí, ale stejně tak se mnozí obávali rizika, že děti budou málo spát, budou šikanovány online a vystaveny nevhodnému materiálu. Mnozí rodiče také vyjadřovali pocit viny za čas, který sami tráví online, a obávali se, že dávají svým dětem špatný příklad. Ze všech zemí zahrnutých do studie byl podíl rodičů uvádějících omezení v domácnosti a ve škole nejnižší ve Švédsku. Dalším zajímavým zjištěním bylo, že rodiče ze všech evropských zemí uvedli, že jejich dítě je na chytrém telefonu závislé více než na cukru! V neposlední řadě zpráva uvádí, že rodiče žádají o odbornou podporu a radu, pokud jde o nastavení kontrol, omezení používání a o to, jak své děti chránit online.

Nastal čas aktivněji šířit rady Evropské pediatrické akademie mezi rodiči a učiteli a v neposlední řadě radit dospělým, aby byli dobrým vzorem. Je také zapotřebí dalšího výzkumu, který by vyhodnotil souvislosti mezi používáním těchto zařízení, spánkem, fyzickou aktivitou a psychosociální pohodou, a také intervencí v rodinách na podporu zdravého chování při používání obrazovek. Důležité je, že svůj díl odpovědnosti by měli převzít také vývojáři aplikací, kteří by se měli zdržet lákání dětí i dospělých k nadměrné konzumaci zboží a zábavy a k přímé závislosti na chytrých telefonech.