Articles

Biopotraviny jsou možná dobré pro vás, ale špatné pro životní prostředí

Organické potraviny jsou od doby, kdy přišly do módy, na vzestupu; zelenina, ovoce, obiloviny, mléčné výrobky a maso vypěstované a zpracované nekonvenčními metodami mají nejen vysokou cenu, ale obvykle se předpokládá, že jsou kvalitnější a lepší pro zdraví, ačkoli výroba biopotravin nemusí být dobrá pro životní prostředí.

„Naše studie ukazuje, že ekologický hrách, pěstovaný ve Švédsku, má asi o 50 procent větší dopad na klima než hrách pěstovaný konvenčním způsobem,“ uvedl docent Chalmersovy technické univerzity ve Švédsku Stefan Wirsenius.

Nedávno se objevily informace, že biopotraviny mají větší dopad na zemské klima, než se dříve myslelo, a to především proto, kolik půdy je potřeba k jejich pěstování ve srovnání s konvenčně pěstovanými potravinami, uvedl deník Economic Times.

Organické potraviny se ve Spojených státech staly natolik populárními, že americké ministerstvo zemědělství dokonce stanovilo určité požadavky na certifikaci ekologických výrobků v závislosti na tom, jak velká část výrobku je vyrobena ekologicky.

Přečtěte si také: Může konzumace biopotravin snížit riziko vzniku rakoviny? Těžko dokázat

Odhlédneme-li od zdravotních výhod, výnosy z každého hektaru ekologicky pěstovaných potravin jsou kvůli nedostatku hnojiv mnohem nižší než u konvenčně pěstovaných potravin.

„U některých potravin je rozdíl ještě větší – například u ekologicky pěstované švédské ozimé pšenice se rozdíl blíží 70 procentům,“ řekl Wirsenius.

K tomu, aby zemědělci vyprodukovali stejné množství potravin ekologicky, jako se pěstuje konvenčně, potřebují podle vědců více půdy. Také další potraviny, jako například maso a mléko z ekologického zemědělství, které se vyrábí z ekologicky chovaných hospodářských zvířat, vyžadují více půdy a zdrojů, což je špatné pro změnu klimatu.

„Větší využití půdy v ekologickém zemědělství vede nepřímo k vyšším emisím oxidu uhličitého, a to díky odlesňování,“ vysvětlil Wirsenius.

„Pokud využíváme více půdy pro stejné množství potravin, přispíváme nepřímo k většímu odlesňování v jiných částech světa,“ dodal. (acr/kes)