Pro svět je AA Milne autorem, který svými příběhy o Medvídkovi Pú oživil nevinnou radost z dětství.

Muž, který stojí za nestárnoucími příběhy, však začal nenávidět jejich úspěch, neměl rád děti, podváděl svou ženu a zemřel odcizen svému zahořklému synovi.

Tento jedináček – který se ve skutečnosti jmenoval Kryštůfek Robin – byl zabalen do internátní školy, nemilosrdně šikanován, oženil se se svou sestřenicí z prvního manželství a měl těžce postiženou dceru.

Nový film s Domhnallem Gleesonem v roli spisovatele Alana Alexandera Milneho a Margot Robbieovou jako jeho ženou Daphne nyní zkoumá rozpory mezi chlapcem a jeho rodiči.

Mnoho temných momentů rodiny však zůstává ve stínu.

Milne byl již uznávaným spisovatelem časopisu Punch, když v roce 1923 během mokré dovolené ve Walesu začal psát verše o svém tříletém synovi Christopherovi a jeho medvídkovi z Harrodsu.

Když jsme byli ještě hodně malí, vydaná následujícího roku, následovaná knihou Medvídek Pú v roce 1926, Milneho proslavila díky rozmarnému líčení malého chlapce a jeho přátel ve Stokorcovém lese.

Tento úspěch však Milnea rozlítil, protože toužil po tom, aby byl brán vážně jako politický komentátor.

Fanoušci toužili po setkání s jeho synem víc než on sám, a tak napsal svému příteli, že: „Byl to Kryštůfek Robin, ne já, koho Američané toužili vidět.“

V knihách však pokračoval a v roce 1927 vyšla kniha Teď je nás šest, po níž v roce 1928 následoval Dům u Púova rohu.

Poté Milne svým nakladatelům oznámil, že to je jejich úděl.

Na místo toho se věnoval vesměs ignorovaným divadelním hrám a protiválečným komentářům.

Úspěch neznamenal nic ani pro jeho okouzlující manželku Daphne de Selincourt. Nesnášela, že Milne přestěhoval rodinu ze západního Londýna na farmu v hloubi Sussexu, a našla si milence.

Na jednom večírku v New Yorku se seznámila s americkým dramatikem Elmerem Ricem a trávila s ním týdny v USA i v Londýně.

Milne přivíral oči, protože i on si pořídil milenku – mladou herečku Leonoru Corbettovou, která se objevila v několika jeho hrách.

Christophera mezitím z velké části vychovávala chůva, kterou ve filmu hrála Kelly Macdonaldová.

Později prohlásil: „Srdce mého otce zůstalo po celý jeho život zapnuté. Někteří lidé to s dětmi umí. Jiní ne. Je to dar.

„Buď ho máte, nebo ne. Můj otec ho neměl. Mohu jen hádat, že ačkoli by mi matka možná nechyběla a otec by mi určitě nechyběl, chůva by mi chyběla nejopuštěněji.“

V deseti letech byl poslán do internátní školy, do té doby rozzuřený, že jeho dětství je veřejným majetkem.

Neustálé posměšky ve škole Stowe v Buckinghamshiru byly zdrojem „kroucení prstů, zatínání pěstí a kousání rtů“.

A bylo to ještě horší. Když byl Christopher malý, byl nahrán, jak recituje několik básní, a jakmile se nahrávka objevila ve Stowe, jeho tyrani mu ji opakovaně pouštěli.

Christopher, kterého ve filmu ztvárnil dětský herec Will Tilston, později vzpomínal: „Nakonec se ten vtip, ne-li deska, opotřeboval a oni mi ji předali. Vzal jsem ji, rozbil na sto kousků a rozházel je po dalekém poli.“

Nikdy svému otci neodpustil, že mě „připravil o mé dobré jméno a zanechal mi jen prázdnou slávu toho, že jsem jeho syn“.

V dospělosti komunikoval Christopher s rodiči pouze prostřednictvím dopisů a odmítal se s nimi stýkat.

Mimochodem, jeho otec se vzdal originálního medvídka Pú a jeho plyšových kamarádů Prasátka, Tygříka, Ijáčka a Kangy, kteří patřili Christopherovi.

Stáli v obývacím pokoji spisovatelova domu, dokud je v roce 1947 nepožádal o zapůjčení jeden americký vydavatel. Nikdo si je nevyžádal zpět a desítky let na ně v krabici v newyorské kanceláři sedal prach.

Právo na Medvídka Pú bylo v roce 1961 částečně prodáno společnosti Disney a v roce 2001 předáno kompletně za 240 milionů liberDíky tomu, že rodinný život byl ještě složitější, se Christopher zamiloval do své sestřenice z prvního kolene, neteře Daphne Lesley de Selincourt.

K nelibosti jeho rodičů se pár v roce 1948 oženil a jejich jediná dcera Clare se narodila s dětskou mozkovou obrnou a trpěla postižením, které ji upoutalo na invalidní vozík.

Daphne byla zdrcená a situace se ještě zhoršila, když Christopher poskytl zatracující rozhovor, v němž své rodiče pranýřoval za zanedbávání péče a označil je za chladné a odtažité.

Zděšená Daphne byla tak rozzlobená, že nařídila zaměstnancům, aby na pozemku jejich domu vykopali hlubokou jámu a zakopali Christopherovu sochu, aby se na ni už nikdy nemusela podívat.