Ve Velké Británii existuje omezený počet červovitých parazitů, kteří postihují prasata. Nejrozšířenějším z nich je Ascaris suum, nejčastěji spojovaný s mléčnou skvrnitostí jater. Zatímco závažné napadení je obecně spojeno pouze s nejhorší úrovní hygieny, mírné množství červů je přítomno v mnoha stádech a může mít významný vliv na růst a účinnost krmiva.

V posledních 11letech mají producenti přístup ke zprávám z jatek (vytvořeným v rámci britského systému zdraví prasat), které objasňují otázky týkající se odsouzení mléčné skvrnitosti jater a potřeby kontroly tohoto onemocnění na farmě.

Obr.1 Rozsáhlá mléčná skvrnitost jater u jednoho kusu. (Foto se svolením British Pig Health Scheme)

Různé typy lézí, které způsobují migrující larvy Ascariasis suum. (Photo courtesy of British Pig Health Scheme) Lymfonodulární léze uprostřed (2 lineární značky jsou nesouvisející jaterní kapsulární jizvy)

Obr. 2b Rozptýlená lymfoidní infiltrace

Léze se nacházejí ve tkáni jater -. nikoliv pouze na povrchu – a mohou mít podobu diskrétních lymfonodulárních nahromadění (obr. 2a) nebo častěji disperzních lymfoidních nahromadění – odtud termín mléčná skvrna. Velmi časné léze mohou obsahovat malé hemoragické centrum v místě, kde larva pronikla do pouzdra. Migrující larvy nevyvolávají tvorbu jizevnaté tkáně (fibrózy), což vysvětluje, proč ustupují během několika týdnů – obecně je jednou vytvořená fibrózní tkáň trvalá.

Obr. 3 Řez střevem zcela zablokovaným červy Ascaris suum – extrémně vzácný výskyt u rostoucích prasat

Stejně jako u všech červů i u Ascaris suum existuje složitý životní cyklus. Dospělí červi – kteří mohou být až 40 cm dlouzí – žijí v tenkém střevě prasat; u prasnic může být přítomno pouze několik těchto červů. Každý dospělý jedinec produkuje přerušovaně obrovské množství vajíček, a proto může být vyšetření výkalů na přítomnost vajíček červů nespolehlivou diagnostickou metodou.

Specifickým znakem vajíček, který má největší význam, je to, že jsou pokryta lepkavou ochrannou vrstvou, což znamená, že vajíčko přežije mnoho let mimo tělo hostitele. Jeho lepkavá povaha ztěžuje jeho smývání čištěním a umožňuje velmi snadné šíření mezi jednotkami na zvířecích a mechanických nosičích. Ptáci mají pravděpodobně poměrně významný podíl na šíření vajíček. Díky ochrannému povlaku je vajíčko také velmi odolné vůči vysoušení a dezinfekci. Jediné spolehlivé metody ničení vajíček jsou oheň (plamenomet) nebo žíravá soda. Účinný může být také oocid (Antec), ačkoli povaha tohoto přípravku je taková, že je obtížné jej použít v typech budov, kde se vajíčka hromadí, např. v suchých halách pro prasnice a v chovatelských halách.

V prostředí procházejí vajíčka fází zrání, která probíhá rychleji při vyšších teplotách, ale trvá nejméně 2 týdny. Tato fáze vede k vylíhnutí larvy, která bude následně pozřena prasetem. Existuje důvod se domnívat, že sající prase přijímající mléko je vůči těmto larvám odolné, ale vajíčka mohou být snadno zachycena v porodnici, přilepena na tělo a po odstavu dozrát a infikovat se.

Po pozření larvy začne jedna z jejích nejničivějších fází. Larva proniká stěnou střeva a migruje po těle, konkrétně nejprve do jater a poté do plic, přičemž neustále dozrává. Nakonec jsou larvy vykašlány, znovu spolknuty a znovu se dostanou do střeva, kde dozrají v dospělé červy. Celý životní cyklus trvá minimálně 8 týdnů.

Vzhledem k vlivu teploty na vývoj larev mimo tělo existuje výrazná sezónnost výskytu mléčné skvrnitosti, jejíž výskyt obvykle stoupá koncem léta a na podzim. To se projevilo zejména v roce 2010 s téměř trojnásobným nárůstem podílu postižených prasat Obr. 4. Celkový výskyt lézí však přinejmenším v hlavních komerčních stádech hodnocených v rámci BPHS trvale klesá. Obr. 5.

Obr. 4 S laskavým svolením BPHS

Obr. 5 – S laskavým svolením BPHS

Klinické příznaky pozorované při napadení Ascaris závisí na úrovni kontaminace a místě výskytu larev nebo dospělců.

V nejčastěji pozorovaných mírných případech je jediným důkazem přítomnosti červů porážka, kdy jsou na játrech vidět bílé skvrny, což dává vzniknout termínu „mléčná skvrna“.

Migrace přes plíce se u rostoucích prasat může projevovat kašlem – nelze odlišit od enzootické pneumonie a plíce mohou při porážce obsahovat petechiální krvácení v celé tkáni, i když je často hrubě zastřeno jinými patologickými změnami a artefakty porážkového procesu.

Při velmi silném napadení rostoucích prasat mohou mladí dospělí červi zablokovat střevo, což vede ke zvracení, zácpě, žloutence, úbytku hmotnosti a úhynu. To je velmi vzácné.

Postižení mléčné skvrny jsou sama o sobě přechodná a odezní po 40 dnech. Pokud se tedy při porážce objeví známky poškození jater, musí se problém vyskytovat v oblasti výkrmu. Pokud je poškození jater závažné, může dojít ke ztrátě hmotnosti, žloutence a úhynu, ačkoli typičtější je snížení růstu až o 10 % a zhoršení účinnosti konverze potravy až o 13 % u jedinců.

Obrázek 6 Dozrávající mladí dospělí červi ze střeva čistého prasete při porážce

Na jatkách také není neobvyklé vidět dozrávající červy přítomné ve střevech v prostoru střev. Takto postižená prasata musela být původně infikována dříve v životě, aby byla umožněna úplná migrace a celý životní cyklus. V játrech nemusí být žádné nebo jen omezené množství mléčných skvrn, protože ty se zhojily.

Monitorování jatek

ZprávyBPHS a v menší míře i zpětná vazba CCIR poskytují spolehlivý systém monitorování úrovně parazitismu u jatečných prasat. Léze je však třeba odlišit od jaterních jizviček, které jsou výsledkem nahromadění vláknité tkáně v jaterním pouzdře a jejichž příčina není známa.

Údaje z jatek shromážděné v rámci programu Batch Pig Health ukazují, že až 90 % stád nevykazuje při porážce žádné známky mléčné skvrnitosti jater a méně než 5 % stád má významné množství postižených jater.

Na jatkách se šarže prasat dělí zhruba do čtyř skupinových vzorců:

1. Převážná většina partií jatečných prasat nevykazuje žádné známky mléčné skvrnitosti, což naznačuje, že systém chovu je dostatečný k udržení plné kontroly parazita, nebo k jakémukoli napadení dochází v raném věku a léze již odezněly
2. Partií obsahujících játra, z nichž mnohé jsou postiženy malým počtem lézí, což naznačuje nízkou úroveň pozdního napadení buď z málo kontaminovaného prostředí, nebo v situaci, kdy je praktikována aktivní kontrola známé problémové situace.
3. Vysoká úroveň kontaminace u většiny jater představující situaci s vysokým výskytem problémů. K tomu nejpravděpodobněji dochází v situacích s nízkou úrovní hygieny, zejména tam, kde dochází k nepřetržitému obsazování, a je považováno za zvláštní problém v odvětví ekologického zemědělství a volného chovu nebo tam, kde jsou prasata chována na dvorech s nečistitelnými podlahami.
4. Většina jater je bez mléčných skvrn, ale 1 nebo 2 jsou silně napadena. Za předpokladu, že jsou příškvarky čitelné a jsou přesně odečteny, což potvrzuje, že anomálie je skutečná, může být nejpravděpodobnějším vysvětlením to, že postižená prasata byla chována v odděleném prostředí od hlavní skupiny. Je velmi pravděpodobné, že prošla nemocničním prostorem, který není nikdy čištěn ani vyprazdňován a obsahuje ohrožená zvířata, která jsou s největší pravděpodobností napadena parazity .

Je třeba také poznamenat, že existují další příbuzní parazité, kteří nejsou červy prasat a kteří se za určitých okolností mohou přenést na prasata. Nejpravděpodobnějším scénářem je situace, kdy kočky kontaminují prostředí rostoucích prasat a škrkavka kočičí -Toxocara cati – vylučuje vajíčka, která mohou produkovat larvy, jež prasata zachytí. Ty migrují do jater a vyvolávají léze podobné mléčným skvrnám, ale obvykle nedokončí životní cyklus.

Je třeba také poznamenat, že A suum je příbuzná škrkavkám psů a koček (druh Toxocara) a může působit jako zoonóza a infikovat člověka. Migrující larvy mohou teoreticky způsobovat podobné problémy jako tito parazité domácích zvířat (slepotu atd.), i když je sporné, zda to bylo někdy definitivně zjištěno.

Kontrola

Pokud se ukáže, že Ascaris představuje významný problém (např. více než 25 % jater odsouzených při porážce), je třeba provést důsledný program čištění, aby se snížila úroveň kontaminace prostředí. Použití čisticího prostředku při čištění pomůže rozbít lepivý povlak vajíček, což pravděpodobně umožní jejich vyplavení. Běžná dezinfekce pravděpodobně nebude mít moštovací účinek. Závěrečné ošetření umytého prostoru plamenometem je účinné, s přihlédnutím ke zřejmým zdravotním a bezpečnostním problémům.

Ošetření dospělých prasnic je vhodné k zastavení další produkce vajíček červů, ačkoli samo o sobě je nedostatečné ke kontrole zavedeného problému, kde je kontaminace prostředí nejvýznamnější.

Pokud se ukáže, že ošetření rostoucích prasat je nezbytné, je důležité, aby zvolený přípravek byl účinný proti larvám i dospělcům. Mezi takové přípravky patří avermektiny (Ivomec, Dectomax) a benzimidazolová skupina zahrnující fenben, (Panacur: Intervet) a flubendazol (Flubenol: Janssen). Je zřejmé, že je třeba dávat pozor na ochranné lhůty – zejména u injekčních přípravků. Avermektiny jsou obecně z hlediska nákladů ospravedlnitelné pouze v případě, že je potřeba kontrolovat sarkoptovou prašivinu i zatížení červy.

Údaje z laboratoří shromážděné v rámci programu Batch Pig Health ukazují, že přibližně 70 % stád nevykazuje při porážce žádné významné známky mléčné skvrnitosti jater a pouze 5-8 % stád má výskyt více než 25 % postižených jater.

.