Většina lidí se s tímto orgánem seznámí až ve chvíli, kdy způsobí potíže. Je velký zhruba jako středně velký banán a nachází se hluboko v břiše, zasazený do ohybu tenkého střeva a sevřený mezi žaludkem a páteří. Tímto způsobem uniká pozornosti a často i lékařským zobrazovacím metodám a zásahům.

Aby mohli chirurgové slinivku operovat, musí ji nejprve odhalit. To často vyžaduje přesunutí orgánů, v nichž je uložena, a také dvou velmi důležitých cév, které ji protínají, horní mezenterické tepny a horní mezenterické žíly.

Pankreatoduodenektomie, běžně označovaná jako Whippleův zákrok na počest newyorského lékaře Allana Whippla, který ji zdokonalil, je proslulá komplikovaná a náročná operace, která trvá od čtyř do 12 hodin. Krátká lekce anatomie nám objasní proč.

Slinivka břišní má dvojí funkci. Je to orgán hormonálního (endokrinního) i trávicího (exokrinního) systému.

Mnoho lidí zná slinivku břišní díky její hormonální roli a pravděpodobně o ní slyšeli mluvit v souvislosti s cukrovkou. Produkuje hormon inzulín, který pomáhá kontrolovat množství cukru v krvi.

Slinivka břišní je však důležitá také při trávení. Jakmile je potrava rozložena a částečně strávena žaludkem, je posunuta do první části tenkého střeva, zvané dvanáctník. Slinivka břišní pak k potravě přidává své vlastní trávicí šťávy a enzymy prostřednictvím malého kanálku připojeného k dvanáctníku.

Vzhledem k funkčnímu a lokalizačnímu propojení slinivky se žaludkem, střevem a žlučovodem je Whippleův zákrok více než jen operací slinivky břišní: zahrnuje také nejméně tři další orgány.

Dr. Horacio Asbun z Miami Cancer Institute na Floridě (a dříve působící na Mayo Clinic v Jacksonville) vysvětluje, že chirurgové odstraňují hlavu slinivky (místo A), žlučovod a žlučník (místo B), začátek tenkého střeva (místo C) a často alespoň část žaludku (místo D). V závislosti na místě a stavu nádoru může být nutné přesunout také mezenterickou tepnu a žílu, což operaci dále komplikuje.

Chirurg poté znovu spojí zbývající části slinivky, střeva a žaludku. Na videu z Mayo Clinic je operace podrobně vysvětlena.

Úplné odstranění slinivky břišní, tzv. totální pankreatektomie, je také možné, ale díky zachování dostatečné části orgánu pro zachování produkce inzulínu a trávicích šťáv čelí pacienti s Whipplem méně metabolickým komplikacím. Chirurgové se také snaží zachovat pylorus (který spojuje žaludek a dvanáctník), pokud zde nejsou známky onemocnění, protože hraje důležitou roli při trávení a funguje jako ventil, který řídí tok částečně natrávené potravy ze žaludku do tenkého střeva.

Způsoby Whippleovy operace

Vzhledem k obtížím při zobrazování slinivky břišní si mnozí chirurgové nejsou jisti, s čím se setkají, dokud ji neoperují, takže mnozí volí otevřený zákrok, při kterém provedou velký řez v břiše, aby se dostali k vnitřním orgánům.

K dispozici je také laparoskopická operace, jejíž výhodou jsou menší řezy a rychlejší doba zotavení. Může však být obtížná kvůli omezené ergonomii a pouze dvourozměrnému zobrazení přeplněné oblasti orgánů.

Díky nedávnému rozšíření robotického vybavení se rozšířily minimálně invazivní operační přístupy „klíčovou dírkou“, které umožňují lepší zvětšení a trojrozměrné vidění a lepší přesnost a obratnost operace díky použití zápěstních laparoskopických nástrojů, které napodobují pohyby lidské ruky.

V UPMC Hillman Cancer Center v Pittsburghu, kde chirurgové provedli více než 500 roboticky asistovaných Whipplů, vysvětluje chirurgický onkolog Amer H. Zureikat, že tento pokrok rozšířil okruh pacientů s rakovinou slinivky břišní, kteří mohou být považováni za kandidáty na operaci. Může také nepřímo ovlivnit další léčebné postupy.

„Robotická Whippleova operace může změnit pravidla hry, protože zkracuje dobu rekonvalescence a může rychleji obnovit zdraví, takže další léčebné postupy potřebné ke zlepšení přežití po operaci – jako chemoterapie a radioterapie – se nezdají být tak náročné a jsou lépe tolerovány,“ říká Zureikat.

„Nedávno jsme provedli multiinstitucionální srovnání otevřených a robotických Whippleových operací v osmi velkých nemocnicích v USA, včetně UPMC, a zjistili jsme, že robotický Whipple je spojen s menším počtem komplikací ve srovnání s otevřeným přístupem,“ dodává.“

Ať už Whippleovu operaci podstoupíte jakýmkoli způsobem, je nutný pobyt v nemocnici. Doba rekonvalescence závisí na fyzickém stavu před operací a složitosti operace, ale většina lidí je schopna vrátit se ke svým obvyklým aktivitám čtyři až šest týdnů po operaci.

Tento článek byl původně publikován na webu Let’s Win! Rakovina slinivky břišní.