Vědci zjistili, že alkohol přepíná mozek do hladového režimu a zvyšuje hlad a chuť k jídlu.

Při testech na myších alkohol aktivoval mozkové signály, které tělu říkají, aby přijímalo více potravy.

Britští vědci, kteří o svých zjištěních informují v časopise Nature Communications, se domnívají, že totéž pravděpodobně platí i u lidí.

Vysvětlovalo by to, proč mnoho lidí tvrdí, že po vypití několika skleniček více jedí.

Spíše než o ztrátu zábran jde o neuronální reakci, tvrdí tým z Francis Crick Institute.

Aperitiv

Myši dostávaly po tři dny štědré dávky alkoholu – dávka odpovídá asi 18 jednotkám nebo láhvi a půl vína pro člověka.

Alkohol způsobil zvýšenou aktivitu neuronů zvaných AGRP. To jsou neurony, které se spouštějí, když tělo zažívá hladovění.

Myši také jedly více než obvykle.

Když vědci pokus zopakovali, ale neurony zablokovali pomocí léku, myši tolik nejedly, což podle vědců naznačuje, že neurony AGRP jsou zodpovědné za jídlo vyvolané alkoholem.

Alkohol sám o sobě obsahuje mnoho kalorií. Například velká sklenka vína jich může obsahovat tolik jako kobliha.

Autoři studie Denis Burdakov a jeho kolegové tvrdí, že pochopení toho, jak alkohol mění tělo a naše chování, by mohlo pomoci při zvládání obezity.

Přibližně dvě třetiny dospělých ve Velké Británii trpí nadváhou nebo obezitou.

Prof. sir Ian Gilmore z Alcohol Health Alliance UK uvedl, že lidé by si měli uvědomit, jaký vliv může mít alkohol na to, kolik a čeho jedí, a s tím spojená zdravotní rizika.

„Alkohol je sám o sobě zodpovědný za více než 60 nemocí a stavů a pijáci se vystavují ještě většímu riziku, když se jejich pití kombinuje s nadměrným stravováním: zejména proto, že když lidé pijí, je pravděpodobnější, že si budou vybírat méně zdravé potraviny.

„Alkohol a obezita způsobují 90 % úmrtí na játra a u velmi obézních pacientů je alkohol pro játra dvakrát toxičtější.“

Sledujte Michelle na Twitteru