Vždycky jsem byl realistický člověk. Neznamená to, že jsem nevěřila v lásku, jen jsem ji vždycky tak trochu racionalizovala. Věděla jsem, že láska není jen o motýlech a o nalezení toho pravého. Věděla jsem, že láska znamená mnohem víc – je také o tom najít někoho, kdo se k vám hodí, a je o přátelství, úctě, soucitu a mnoha dalších věcech.

Jistě, doufala jsem, že najdu člověka, se kterým strávím celý život, ale modlila jsem se, abych našla někoho, s kým si budu rozumět po zbytek života, a tato představa pro mě byla důležitější než nalezení všeobjímající, vášnivé lásky, o které všichni mluví. Zkrátka romantická láska, jak byla prezentována ve filmech a knihách, pro mě nebyla tak důležitá a měla jsem v životě jiné priority.

Vždycky jsem byla přízemní typ dívky, která měla vždycky pevné postoje k životu, a nedokázala jsem si představit, že by existoval člověk, který by otřásl mým světem. V životě jsem měla několik vztahů a myslela jsem si, že tohoto muže miluji. Žádný z nich ve mně neprobudil bouři, ale měli jsme klidný a láskyplný vztah plný respektu, na který jsem si nestěžovala.

Blízcí lidé mi neustále říkali, že se všechno změní ve chvíli, kdy najdu tu pravou lásku. Dokonce mi říkali, že muže z mých předchozích vztahů nemiluji doopravdy a že se o tom přesvědčím sama, jakmile přijde ten pravý. Pořád mi říkali, že s tím panem Pravým bude všechno jinak a že to prostě poznám, až se to stane. Pokud jste se někdy v životě dívali na romantický film, viděli jste, že lidé tak nějak prostě vědí, kdy potkají toho pravého.

Já, jakožto skeptik, jsem ničemu z toho nevěřila a připadalo mi to celé hloupé a dětinské. Nevěřil jsem v koncept spřízněných duší a v to, že člověk pozná, kdy najde toho pravého. Dokonce jsem nevěřila ani tomu, že existuje jen jedna osoba pro každého z nás – myslela jsem si, že je možné milovat v životě více lidí nebo že dokonce existuje možnost, že nikdy nenajdete někoho vhodného pro vás. Podle mého názoru jsme všichni úplnými individualitami, takže pojem „druhá polovička“ neměl vůbec žádný smysl.

Kromě toho jsem si vždycky myslela, že láska potřebuje čas, aby vyrostla. Jak tedy můžete vědět, že je pro vás někdo ten pravý v okamžiku, kdy ho potkáte? Je to něco, co si vědomě vybíráme, a nemá to nic společného s hvězdami v jedné linii, s duší nebo s osudem. Upřímně řečeno, myslela jsem si, že tohle všechno jsou jen kecy a moderní propaganda, která slouží k utěšování lidí, kteří nemohou najít lásku, a dává jim naději na lepší zítřky. V tomto pochmurném světě jsme všichni potřebovali v něco doufat a v něco věřit – potřebovali jsme světlo na konci tunelu, kterého bychom se mohli držet, a co bylo lepší než představa věčné lásky. Musím se přiznat – dokonce jsem se tajně smála těm, kteří v takové pojmy věřili.

Než jsem se stala jednou z nich.

Říká se, že nikdy nemáš říkat nikdy a že všechno, před čím utíkáš, tě dřív nebo později dostihne. A to nemůže být pravdivější.

V okamžiku, kdy jsem potkala svého pana Pravého, jsem zapomněla na všechno, o čem jsem kázala. Paradoxně ale otřásl mým světem, změnil všechno, v co jsem věřila, a já věděla, že je to ten pravý, v okamžiku, kdy jsem ho potkala.

Kdyby se mě někdo zeptal, jak to, že jsem to věděla, nejsem si jistá, jestli bych mu dokázala dát konkrétní odpověď. Můžu jen říct, že to bylo opravdu jako ve filmu – můj instinkt mi říkal, že tenhle kluk je jiný než ostatní. A všechny ty řeči o setkání duší byly také pravdivé – opravdu jsem měla pocit, jako by se naše duše znaly celou věčnost a jako by se celou tu dobu hledaly. Těm, kteří nic podobného nezažili, to možná bude znít šíleně, ale oba jsme opravdu věděli, že jsme si souzeni. Můžete tomu říkat láska na první pohled nebo intuice, ale nějaká vyšší síla mi řekla, že on je ten pravý. Později jsem s ním o tom mluvila a on mi řekl, že zažil stejný pocit. Oba jsme cítili, že jsme potkali svou druhou polovičku, ještě než jsme to vyslovili nahlas.

Tento pocit se nedá srovnat s ničím jiným, co jsem v životě cítila. Nebylo to vzrušení, byl to pocit jistoty a klidu. Myslela jsem si, že než jsem potkala tohoto muže, měla jsem v životě všechno, co jsem potřebovala, ale teprve když jsme se my dva spojili, viděla jsem, co všechno mi vlastně chybí. Nebyl pro mě nový – představoval vše, co jsem hledala, aniž bych o tom věděla. Najednou všechno v mém životě dostalo smysl – on byl jako poslední dílek skládačky, který mi celou dobu chyběl. Prostě mi připadal jako doma a poprvé v životě jsem se cítila opravdu úplná.

Po nějaké době jsem se divila, proč ten muž nepřišel do mého života dřív. Ale uvědomila jsem si, že všechno se stalo tak, jak se stát mělo, a že jsme se potkali právě ve správný čas. Každý okamžik je ideální k tomu, abyste potkali toho pravého, protože víra má své důvody, proč vám tohoto člověka poslala právě v tuto chvíli. Možná kdybychom se potkali dříve, nebyli bychom dostatečně zralí nebo bychom si neuvědomili důležitost naší lásky. Možná bychom nevěděli, jak zvládnout hloubku a intenzitu všech emocí, které jsme najednou cítili. A přestože ani jeden z nás vlastně nikoho nehledal, když jsme se našli, věděli jsme, že jsme oba připraveni na všechno, co přichází.

Fascinující pro mě bylo, že jsem tento vztah nikdy neodhadl. Nikdy jsem se sám sebe neptal, jestli je to opravdová láska, nebo jestli jsme šli příliš rychle. Byl jsem si tím prostě jistý.

Nebudu vám lhát – hádáme se, jako každý jiný pár. A máme své neshody. Ale když jde o důležité věci, jsme stejní. To, co nás spojuje nejvíc, je ochota bojovat za náš vztah. Oba máme jeden v druhém jistotu a rozchod pro nás nepřipadá v úvahu. Víme, že jsme tým – nejsme jen milenci, ale také nejlepší přátelé, rodina a partneři od prvního dne.

Když najdete toho pravého, změní se vám pohled na svět. Než jsem potkala muže svého života, byla jsem tak tvrdohlavá, že jsem si myslela, že mám vždycky pravdu. Nyní jsem však více než ochotná přistoupit na kompromis. Moje ego je mimo hru – chci jen to, co je nejlepší pro náš vztah a pro nás dva jako pár.

Možná mi nevěříte ani slovo a možná si myslíte, že si věci romantizuju. Ale věřte mi – až to zažijete, uvědomíte si, že všechno, o čem jsem mluvil, je pravda. Protože až najdete toho pravého, budete to prostě vědět.