Člověk by si myslel, že když se umělec dostane do závratných výšin a jeho písně se dostanou do hitparád, bude se snažit o dokonalost.

O to horší je, že sóla zde uvedená nezahráli puberťáci vraždící Stairway To Heaven v místním obchodě s kytarami, ale umělci, kteří strávili život hraním a živí se hudbou a kteří neměli jinou práci než být nejlepší v tom, co dělají.

19 nejlepších kytarových sól všech dob

Nemají důvod stát za nic.

Jak se však zdá, tito lidé jdou do studia a dělají právě to, a pak výsledky předkládají celosvětové hudební komunitě, aby je poslouchala a kontrolovala.

Tady je jen sedm z těchto provinilců, i když jich je nespočetně mnoho…

1 – The Beatles – Get Back – John Lennon

Tato píseň by se mohla jmenovat podle toho, kolikrát měl producent Johnu Lennonovi říct, aby se vrátil do studia a udělal další záběr, ale místo toho pronesl slova: „Jo, pěkný, máme to na tenhle záběr.‘

The Beatles měli všechno.

V té kapele bylo tolik geniality a talentu. Během nahrávání alba Get Back však kapelu dočasně opustil jejich obvyklý kytarista George Harrison.

Na scénu nastoupil John Lennon, aby se pokusil převzít otěže a vytvořit… zajímavou… práci s pražci.

VÍCE : Chris Martin se jeden den v týdnu postí, protože si myslí, že díky tomu je jeho hudba lepší…

Zní to, jako by těsně před nahráváním sóla dostal Lennon na výběr z kytar, na které by mohl vyjádřit své melodické úvahy, a místo po Gibsonu sáhl po kytaře z katalogu Fisher Price, na kterou nahrál toto špatně provedené sólo.

Jediný další důvod, který mě napadá, proč Lennon zahrál tak špatné sólo, by mohl být ten, že vzhledem k tomu, že šlo o McCartneyho skladbu (přestože byla připsána Lennon-McCartney), Lennon věděl, jak špatná skladba to je, a tak se ji rozhodl chytře zesměšnit hloupým, kresleným sólem, které by bylo hudebním ekvivalentem močení na jeho táborák.

Modlím se, aby to bylo to druhé.

2 – The Beastie Boys – (You Gotta Fight) For Your Right (To Party) – Kerry King*

Částečně si myslím, že toto sólo musí být vzhledem k povaze kapely parodie.

Ale stejně bych si rád myslel, že Kerry King byl ve studiu a do každého tónu, který uslyšíte, vložil své srdce. V důsledku toho jsem si na 99,9 % jistý, že tohle je nade vší pochybnost to nejodpornější psí lejno, jaké kdy bylo zahráno v sóle na písničku, která se dostala do hitparády.

Nikdy.

Pokud je to parodie, pak je ve svém provedení geniální.

Přestože je to píseň, která kapelu roznesla po celé MTV, zdá se, že se jí od té doby všichni zřekli. Píseň byla vydána v roce 1986 a kapela ji přestala hrát v roce 1987 s odkazem na to, že je to novinka, která nevypovídá o její tvorbě.

To ve spojení s faktem, že hudba zní, jako by ji nahrála kapela, která má za sebou jen jeden trénink, umožňuje pochopit, proč se tak rozhodla.

VÍCE : Hudbu na YouTube si brzy budete moci poslechnout bez reklam a nablblých videí

Původní žádost Ricka Rubina o režii videoklipu odmítl i režisér Ric Menello, který nakonec souhlasil pouze v případě, že se na režii bude podílet Adam Dubin, tehdy čerstvý absolvent filmové školy, aby se mohli podělit o vinu v případě neúspěchu.

*v době publikování se mi nepodařilo najít zdroj o kytaristovi, ale od té doby bylo mnoha naštvanými dospělými upozorněno, že tím kytaristou byl Kerry King.

Myslel jsem si, že hrál výhradně ve skladbě ‚No Sleep Till Brooklyn‘, ale ukázalo se, že hrál i v této skladbě.

To je náhodou docela náhoda, protože původně jsem chtěl do tohoto seznamu zařadit skladbu Slayer. Dvě mouchy jednou ranou.

3 – Rihanna – California King Bed – Alex Delicata

Když je Nuno Bettencourt koncertním kytaristou Rihanny, musíte se divit, proč ho nepřizvali k nahrávání kytarových partů.

Je to přece jen obrovská píseň, která začíná akusticky a mění se v epickou power baladu se vzletnými melodiemi.

Rihannin hlas je v ní dokonalý, když se trefuje do velkých, vysokých tónů, jak píseň narůstá.

VÍCE : Zde Kanye West předvádí působivý freestyle ve věku pouhých 12 let

Celkově je produkce špičková, jak by se dalo očekávat od každé písně Rihanny, takže je pak s podivem, jak se podařilo, že elektrické kytary znějí tak špatně.

Možná byli producenti na obědě nebo zkoksovaní a chudák Alex musel kytary nahrávat a produkovat sám.

Zvuk kytar je slabý, šumivý a ostrý, zatímco samotné tóny jsou zahrané tak staticky a bez života, že to kazí celkovou kvalitu písně.

Sólo samotné zní, jako by se mu někdo snažil vyrvat kytaru z rukou, když ji hraje.

Kéž by.

4 – Arctic Monkeys – I Bet That You Look Good On The Dancefloor – Alex Turner

Když Alex Turner nemění přízvuk každého půl roku mezi liverpudským, americký nebo elvisovský, (i když napsal text písně Fake Tales Of San Francisco…), obvykle píše brilantní písně a texty.

Někdo by ho měl upozornit, že tohle je jeho silná stránka, a ne sólová kytara.

Tato skladba se stala jednou z jejich poznávacích značek, ale trochu ji kalí ne jedno, ale hned dvě příšerná sóla, která v ní zaznívají, jako by je hrál úplný začátečník, který se poprvé učí pentatonickou mollovou stupnici jako improvizační cvičení.

Dalo by se namítnout, že byl mladý, když je nahrával.

Nicméně se špatným bendem za špatným bendem, spojeným s několika sterilními pentatonickými liky, by si kapela měla říct: „Vlastně kámo, kytarová sóla nejsou to, o co nám jde, ne? Možná bychom je měli vynechat?“

Teď už jen doufám, že až AM vydají další album, bude Turner všechny rozhovory pro tisk poskytovat s jihoafrickým přízvukem.

5 – Van Halen – Jump – Eddie Van Halen

Eddie Van Halen je považován za jednoho z nejlepších a nejvlivnějších kytaristů na světě, takže je až neuvěřitelné, proč se rozhodl spáchat na kazetu tak nesmyslné a nudné sólo v jedné z nejpopulárnějších písní, které kdy byly napsány.

Kytarové sólo je na rozdíl od jeho klávesového sóla kakofonickou troskou banálních, uštěpačných harmonických tónů a obouručně vyťukávané onanie, která postrádá melodii i vkus.

Může být technicky brilantní a obtížné na zahrání, ale je to dokonalý příklad toho, proč se lidé ohlížejí na kytarová sóla jako na nudná a nic víc než předvádění se.

Je to naprosto irelevantní vůči zbytku písně a nic jí nepřidává.

Jediné, co tohle sólo dělá, je, že mi způsobuje narkolepsii, kdykoli ho pustí v rádiu.

6 – Metallica – Opravdu většina písní – Kirk Hammett

Pokud tohle čtete jako noví fanoušci Metallicy nebo fanoušci těch starých, nepochybně na mě spustíte tirádu nadávek, že vím o hudbě úplný hovno a kdo jsem, abych tohle říkal.

Jako rytmický kytarista a jako tvůrčí síla se svými nápady v rámci Metalliky k němu chovám obrovský respekt… ale má všechen čas a peníze světa na to, aby se zdokonalil ve svém řemesle, takže není žádná omluva pro jeho hlavní hru.

A v posledních letech se jeho sólová hra změnila k horšímu.

Hammett se nejlépe snaží, když se nesnaží blýsknout, tj. čisté sólo na začátku One (i když všechna jeho sóla v té písni jsou bestie, ale vždycky se najdou výjimky z pravidel, děti!)

Ale hlavně to vypadá, že Hammett se posledních 30 let zasekl ve fázi „je mi čtrnáct a právě začínám hrát“, kdy používá spoustu zkreslení a silně to přehání s wah pedálem.

Víte, jak na YouTube kolují klipy s izolovanými vokálními stopami Freddieho Mercuryho nebo Steva Perryho, které jsou dechberoucí?

No, řekněme, že kdybyste slyšeli nějakou Hammettovu kytarovou práci izolovanou stejným způsobem bez studiových efektů, házeli byste do reproduktorů všechno možné, aby to přestalo.

Ačkoli za to nemůže jen chudák Kirk.

Zbytek kapely a její producent mohou za to, že vždy, když nahraje sólo, pronesou větu: „Jo, tentokrát jsi to trefil, Kirku!“

7 – Poison – Every Rose Has Its Thorn – C. C. DeVille

Pokud by Justin Bieber uměl zahrát na kytaru jen jednu notu, DeVille by z něj udělal kytarový fenomén.

Tady nám C. C. ukazuje, jak zavraždit písničku a hrát na kytaru jako sedmileté dítě s vrozeným strachem ze strun.

Zní to, jako by DeVille přišel do studia vyzbrojen jedinými čtyřmi licky, které umí zahrát, a hrál je jeden za druhým bez přemýšlení o tom, jak by se mohly melodicky propojit.

Pak je tu ještě útočný tón kytary a trýznivé, mimo výšku ohýbání.

Rockový bůh Ronnie James Dio, když se ho jednou zeptali: „Co zabilo metal?‘ jednoduše odpověděl: ‚Poison‘.

A měl pravdu.

Nejenže byli nalíčení a měli směšné oblečení a vlasy, ale také dali světu dvě nejhorší písně, jaké kdy byly napsány, Unskinny Bop a Every Rose Has Its Thorn, a také jsou zodpovědní za příšerný subžánr Glam Metal, což znamená, že každý, kdo o hudbě nic neví, si myslí, že VŠECHNY rockové kapely 80. let vypadaly jako Poison.