Lidé si často rádi myslí, že policisté jsou něčím neuvěřitelně odlišní a že jsou elitní skupinou osob, která nežije život jako my ostatní.

Částečně je to sice pravda, nežijí život jako my, ale to neznamená, že nemají city nebo že se nestarají o účty a blaho lidí, které mají rádi. Přestože jsou hodně podobní nám, mnozí policisté se raději stýkají s jinými policisty.

Tady je jen malý pohled na některé z důvodů, proč tomu tak je:

1. Policisté mají rádi, když se jim daří. Nikdo jiný není ochotný vyrazit ven a dát si pár skleniček v osm ráno. Noční směna končí brzy ráno, i když na většině míst je to v 7 hodin. Pro spoustu lidí, kteří mají za sebou dlouhou noc v práci, je důležité se odreagovat a odpočinout si s pár kamarády. Protože se však většina běžných lidí v 7 hodin ráno teprve probouzí a má své vlastní životy, je velmi obtížné (téměř nemožné) najít někoho, s kým byste si mohli dát pár drinků.
S kým jiným byste si tedy mohli dát pár drinků? Přirozeně se svými spolupracovníky, kteří právě přišli z práce, když jste přišli vy. Někdy se najdou bary přátelské k policii, které mají otevřeno takhle brzy, ale pokud ne, nebylo by neobvyklé, že by se všichni sešli u někoho doma, aby si na chvíli odpočinuli, než se vydají domů.

2. Málokdo má možnost jít uprostřed týdne v jednu ráno na ryby. Když trávíte většinu dní spánkem a noci bděním, může to být ve dnech volna obtížné. Není možné přenastavit svůj spánkový režim, takže zůstáváte u tohoto podivného spánkového rozvrhu. Mnoho policistů zůstane vzhůru, když všichni ostatní spí, a přes den spí. Kvůli tomu se budete věnovat činnostem mimo pracovní dobu. Naštěstí máte u policie kamarády, kteří mají podobnou pracovní dobu a spánkový režim. V důsledku toho s větší pravděpodobností zavolají svým kamarádům policistům, aby je zaměstnali. To zahrnuje chození na ryby, cvičení, hraní karet a řadu dalších koníčků.

3. Nikdy se vás nikdo neptá, jaké to je být policistou. Pokud se snažíte seznámit s novými lidmi a oni zjistí, že jste policista, někdy vás začnou bombardovat spoustou otázek o této práci. Mají tendenci klást bláznivé otázky typu: jaké nejbláznivější zatčení jste kdy musel provést, jestli jste někdy někoho zastřelil, jestli se můžu svézt v policejním autě a další podobné nesmysly.
Tím nechci říct, že policisté při setkání nemluví o své práci, ale chápou, o čem mluvit mohou a o čem ne. Díky tomu jsou schopni se od těchto ožehavých témat držet dál.

4. Je méně pravděpodobné, že svého kamaráda z toho či onoho důvodu zatknete. V kariéře policistů obvykle nastane okamžik, kdy budou muset zastavit někoho, koho znají. Pokud se tak stane, stojí před rozhodnutím, zda mu dát pokutu, nebo ho napomenout. Někdy se dokonce může stát, že se zapojí do vyšetřování trestného činu s někým, koho znají jako podezřelého nebo bohužel i jako oběť.
Došlo k případu, kdy policista přijal oznámení o domácí hádce. Když přijel na místo, na trávníku před domem se hádali jeho spolubydlící a jeho přítelkyně. Naštěstí dorazili další policisté a provedli zatčení, ale i tak to byla nepříjemná situace a on skončil tak, že se nedlouho poté odstěhoval.

5.

Podívejte se, co se stalo. Mezi pracovníky veřejné bezpečnosti existuje úzké pouto díky randění a manželství. Mnoho policistů tráví svůj čas ve věznicích, soudních budovách, nemocnicích a na dalších místech, není neobvyklé, že lidé z těchto míst s policisty chodí. Není to proto, že by policisté měli zálibu v randění se státními zaměstnanci, ale spíše proto, že mají podobný rozvrh a zkušenosti jako policisté. Je to tak prostě mnohem jednodušší.