Monarchie má pro íránské rodiny zvláštní význam. Je v našem způsobu života. Je nedílnou součástí našich dějin již 2500 let.

Císařovna Farah

Jedinou chybou šáha je, že je pro svůj lid opravdu příliš velký – jeho myšlenky jsou pro nás příliš velké.

Asadolláh Alam, dvorní ministr

Interview: „Vaše Veličenstvo, kam se poděli vaši příznivci?“ „Ano,“ odpověděl jsem. Šáh: „Hledejte mě.“

Rozhovor pro tisk v roce 1978

STÁTNÍ EXPANZE (1953-75)

Muhammad Rezá Šáh pokračoval po roce 1953 tam, kde byl jeho otec nucen v roce 1941 skončit. Znovu zahájil na plné obrátky snahu o rozšíření tří pilířů, které držely jeho stát: armády, byrokracie a patronátního systému dvora. Jeho vláda byla v mnoha ohledech pokračováním vlády jeho otce – s drobnými odchylkami. Zatímco otec vládl v době fašismu a bez obalu mluvil o tom, že vlaky budou jezdit na čas, syn žil na vrcholu studené války, a proto se vyhýbal řečem o autokracii a rasismu. Ale ani on, na vrcholu své moci, neodolal a na svůj vznešený seznam královských titulů přidal zbrusu nový titul Árja Mehr (Árijské slunce). Muhammad Rezá Šáh tak naplnil Rezá Šáhův sen o vybudování mohutné státní struktury.