Po dálnicích naší země se v každém okamžiku prohání více než 1,7 milionu řidičů kamionů, kteří rozvážejí vše od bramborových lupínků přes stavební materiál až po elektroniku. Možná se nad tím často nepozastavujeme, ale tito řidiči dálkových kamionů jsou klíčem k udržení naší ekonomické infrastruktury v chodu. Aby to dokázali, přinášejí značné osobní oběti.

„Není to jen práce,“ říká Jim Simpson, zkušený řidič, v rozhovoru pro Mental Floss. „Je to životní styl.“ Řidiči kamionů spí v kabinách, své rodiny vídají jen občas a někdy se ocitají v ohrožení, když nebezpečné silnice nebo agresivní řidiči vytvoří nebezpečné podmínky. Abychom získali lepší představu o tom, co řidiči kamionů zažívají, zeptali jsme se dvou řidičů – Simpsona a Keitha, který si nepřál používat příjmení – na život na silnici. Zde je jejich vyjádření.

1. MÍRA OBNOVY JE VYŠŠÍ NEŽ 80 %.

Seberte 10 řidičů kamionů na jednom místě a je pravděpodobné, že osm z nich tu za rok už nebude. Roční míra fluktuace řidičů ve velkých flotilách nákladní dopravy je v současné době podle Americké asociace nákladní dopravy 88 procent. U menších vozových parků (s ročním obratem nižším než 30 milionů dolarů) je to přibližně 80 procent. „Spousta lidí se do kamionové dopravy pouští proto, že v ní vidí způsob, jak si slušně vydělat, a jsou lovnou zvěří společností, které je prostě vyženou,“ říká Simpson. To by mohl být jeden z důvodů, proč je v současné době velký nedostatek kvalifikovaných řidičů – těch, kteří mají řidičský průkaz pro komerční přepravu a až osmitýdenní školení s kvalifikovaným řidičem (přesné požadavky se liší podle společnosti).

2. JEJICH MOTORY JSOU NAPROGRAMOVANÉ TAK, ABY NEMOHLY ZRYCHLIT.

Pokud jste někdy uvízli za kamionem, který se zdánlivě pohybuje ledovým tempem, nedávejte vinu řidiči. „Většina společností omezuje rychlost svých nákladních vozidel,“ říká Keith. „Já jsem byl omezen na 62 mil za hodinu.“ Tento limit je často naprogramován v počítači motoru, což znemožňuje, aby kamion jel rychleji, i kdyby to řidič považoval za nutné.

3. OBČAS MŮŽE ZBOŽÍ VYZKOUŠET.

Dálková nákladní doprava zahrnuje přepravu prakticky všech druhů spotřebního zboží nebo materiálu, na které si vzpomenete. Pokud je dodávka náhodou chutná, mohou mít řidiči někdy štěstí a získat zdarma (autorizovaný) vzorek svého nákladu. „U některých větších společností vyrábějících zmrzlinu nebo cukrovinky vám při vyzvednutí nebo předání zásilky může někdo dát vzorek,“ říká Keith. „Například Ben & Jerry’s mi dal půllitr zmrzliny. Naštěstí jsem měl na palubě mrazák.“ Jindy zase společnost, které Keith doručoval zboží, odmítla 25kilovou krabici kuřecího masa s poškozenou krabicí. „Příjemce nám řekl, ať si ji necháme. Ten týden jsme snědli spoustu kuřat.“

4. MOŽNÁ SI MUSELY ZAVOLAT UBER.

Člověk by předpokládal, že největší výhodou práce řidiče je možnost přepravit se, kamkoli chcete. A i když je pravda, že řidiči se musí držet rutiny, aby dopravili náklad tam, kam potřebují, včas, přesto mohou zastavovat u turistických atrakcí, pokud mají náskok. V závislosti na uspořádání místních silnic však nemusí být místo, kde zaparkovat 53stopý přívěs. „V takovém případě můžeme zaparkovat o čtvrt míle dál a pak si zavolat Uber, pokud se jedná o městskou oblast,“ říká Simpson. „To se stává pořád.“

5. MOHOU SI NA PALUBĚ VAŘIT.

Kabiny kamionů jsou pro řidiče jako minibyty. Kromě prostoru na spaní mají mnohé z nich zásuvky nebo zdroje energie, do kterých lze umístit malé spotřebiče, jako jsou ledničky, mikrovlnné trouby a kuchyňské vybavení – což jsou cenné zdroje, když se řidiči chtějí vyhnout mastnému a kalorickému jídlu v restauracích a na odpočívadlech. „Když jsem byl se svým školitelem řidičů, měl gril Foreman,“ říká Keith. „Řídil jsem a on mi podal talíř s jídlem. Když jsem si pořídil vlastní kamion, pořídil jsem si hrnec Crock a měl jsem ho na podlaze.“

6. NĚKTEŘÍ ŘIDIČI SI NA KAPOTU MONTUJÍ OBROVSKÉ KACHNY.

Podle Simpsona řidiči, kteří přestanou pracovat pro velké dopravce a začnou podnikat v autodopravě na vlastní pěst, rádi dávají najevo svou nezávislost tím, že si svůj kamion upraví. Protože je jejich vlastnictvím, nikdo jim nemůže říct jinak. „Někdy vidím kamion s podivnými doplňky, jako je osmipalcová chromovaná kachna nebo podivný lak, a tím řidič říká: „Tenhle kamion patří mně, ne nějakému megadopravci.“

7. MÍT KAMIONOVÉHO ŘIDIČE NENÍ VŽDY SKVĚLÝ NÁPAD.

Někteří řidiči se spojí s partnerem, aby jim pomohl bojovat s osamělostí při dálkové jízdě. Kromě toho, že si mají s kým popovídat, mohou překonat větší vzdálenost tím, že jedna osoba spí, zatímco druhá řídí. Někdy to funguje – Simpson jezdí v doprovodu své manželky – ale někdy ne. „V podstatě zavřete dva cizí lidi do něčeho menšího než vězeňská cela,“ říká Simpson a uvádí to jako další důvod, proč noví řidiči, kteří jsou nuceni pracovat ve dvojici s partnerem, nakonec z oboru odcházejí.

8. POBÍRÁNÍ PARTNERA MŮŽE DOSTAT VÝPOVĚĎ.

Když řidič cestuje s partnerem, má k tomu povolení od přepravní společnosti. Společnost provede patřičné úpravy pojištění pro dva cestující při přepravě. Pokud řidič vezme stopaře, říká Simpson, jedná se pak o neoprávněného cestujícího.

Jak by společnost zjistila, že řidič vzal stopaře? „Máme kameru na palubní desce,“ říká. „Jedna čočka míří ven a druhá do kabiny. Když najedu na nějakou nerovnost nebo cokoli, co vypadá, že by mohlo být nehodou, kamera se na 30 vteřin zapne a odešle záznam do společnosti.“ Pokud se na záběrech objeví cestující, může být řidič propuštěn.

9. STÁLE POUŽÍVAJÍ CB RÁDIA.

Přestože internet a mobilní telefony utlumily jejich používání, mnoho řidičů stále používá ke komunikaci s ostatními řidiči CB rádia namontovaná na palubní desce. „Měl jsem jednu a bylo příjemné slyšet, když se blížila dopravní zácpa,“ říká Keith. „Kromě toho je tam ale jen spousta keců, které přerostou v ekvivalent internetové flame war.“

Ti, kteří si CB vysílačku naladí, mohou stále očekávat, že uslyší klasický slang řidičů kamionů. „Černé oko“ je rozbité světlo, „dvojitý niklák“ je jízda rychlostí 55 mil za hodinu, přestávka na odpočinek je „placení účtu za vodu“.

10. KOMUNIKUJÍ SVÝMI BLINKRY.

Ne všichni řidiči mají CB, ale i tak mohou řidiči kamionů potřebovat poslat zprávu někomu jinému na cestě. K tomu mohou podle Simpsona využít svá světla. „Když jedu a někdo mě předjíždí, několikrát zhasnu a rozsvítím světla, abych mu dal najevo, že uvolnil cestu před mým kamionem ,“ říká. „Pak třeba dvakrát blikne, aby mi poděkoval.“

11. ANO, LIDÉ NA TO ČÍSLO 800 VOLÁJÍ.

Pokud se někdy ocitnete za kamionem, možná skončíte s pohledem na samolepku na nárazníku, která vyzývá lidi, aby zavolali na číslo 800 a nahlásili řidiče s nebezpečnými návyky na silnici. Podle Keitha někteří lidé skutečně volají, ale nemusí se jim líbit, co jim osoba na druhé straně řekne. „Jednou mě nahlásili za to, že jsem v New Yorku převážel hromadu náplní Pop-Tarts,“ říká. „Ta hmota je tekutá a při jízdě se posouvá, takže se pomalu střídá. Jednomu chlápkovi se to nelíbilo a zavolal na číslo. Dozorce bezpečnosti na něj nakonec vyjel.“