Červené víno se nejen hodí k dobrému jídlu, ale podle nové studie, která bude zveřejněna v časopise Toxicology, pomáhá žaludku přeměnit potenciálně škodlivé chemické látky na méně nebezpečné molekuly dříve, než se dostanou do oběhu v těle. Tým portugalských vědců zjistil, že specifické polyfenoly v červeném víně vyvolávají uvolňování oxidu dusnatého, chemické látky, která uvolňuje žaludeční stěnu a pomáhá optimalizovat trávení.

Podle spoluautora Dr. João Laranjinha, docenta z Centra pro neurovědy a buněčnou biologii na univerzitě v portugalské Coimbře, výzkum nabourává současnou teorii. Od 90. let 20. století se mnoho vědců domnívá, že mnohé z pozorovaných zdravotních účinků vína jsou způsobeny antioxidačními vlastnostmi polyfenolů. Studie zjistily, že víno zřejmě působí proti škodlivému oxidačnímu poškození molekul a buněk v těle, jako je tomu u chronických zánětlivých stavů, jako je ateroskleróza, stav, kdy se podél stěn tepen hromadí tukový materiál.

Mnohé z těchto studií naznačují, že lidé by museli konzumovat neskutečně velké množství červeného vína, aby se projevil nějaký antioxidační přínos, protože polyfenoly jsou během vstřebávání ve střevech značně metabolizovány, řekl Laranjinha. Odhady se pohybují od několika lahví denně až po 10 000 lahví týdně.

Ale dřívější studie stejného týmu publikovaná v časopise Free Radical Biology & Medicine v roce 2008 zjistila, že přínos červeného vína může začít ještě předtím, než se dostane do střeva. „Začali jsme zjišťovat, zda se příznivé účinky objevují ještě před fází vstřebávání, tedy v žaludku,“ uvedl Laranjinha. „Celkově pozorování této studie naznačují novou cestu pro zdraví prospěšné účinky etanolu a polyfenolů ve víně u lidí, kromě antioxidační aktivity, prostřednictvím produkce oxidu dusnatého.“

Zatímco ve velkých dávkách oxid dusnatý znečišťuje, v menších množstvích může rozšiřovat tepny, čímž pomáhá průtoku krve. Má také schopnost „uvolňovat“ stěny žaludku, což umožňuje živinám volněji procházet do krevního oběhu. V dřívější studii Laranjinha a jeho tým zaznamenali, že červené víno vykazovalo ve srovnání s nealkoholickými nápoji a brandy vyšší hladinu jiné chemické látky, tzv. ethylnitritu. Zjistili, že ethylnitrit reaguje s potenciálně škodlivými volnými radikály, tzv. dusitany, chemickou přeměnou molekul na oxid dusnatý. (Dusitany se nacházejí ve slaném a zpracovaném mase a mohou v těle špatně reagovat a vytvářet karcinogeny.)

Pro současný výzkum použili portugalští vědci vzorky různých polyfenolů červeného vína, jako jsou katechin, epikatechin a kvercetin, které se také hojně vyskytují v jablkách, bobulovinách a cibuli.

Pro ověření, zda tyto polyfenoly snižují hladinu dusitanů v žaludku, vědci zkoumali jejich kombinovaný účinek na konzervovaných žaludečních proužcích hlodavců a na vzorku syntetické žaludeční kyseliny. Po 60 minutách působení polyfenolů se žaludeční proužky uvolnily a kyselina vykazovala vysoké hladiny ethylnitritů.

Pokračovali ještě o krok dále, když naverbovali šest zdravých dobrovolníků, aby snědli porci salátu, o kterém je známo, že produkuje dusitany v žaludku, a poté jim podali červené víno. Po 60 minutách účastníci regurgitovali do vzduchotěsných nádob, aby mohl být obsah zkoumán. Vědci také zjistili vysoké hladiny oxidu dusnatého v žaludeční kyselině.

„Obě hlavní složky červeného vína, polyfenoly i etanol, mohou vyvolat příznivé účinky prostřednictvím produkce oxidu dusnatého,“ uvedl Laranjinha. „Mechanisticky polyfenoly redukují dusitany přijaté ve stravě na oxid dusnatý v žaludku a etanol reaguje s dusitany a odvozenými druhy v žaludku za vzniku nové molekuly, ethylnitritu, který uvolňuje oxid dusnatý.“

.